DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Na mostě zmatek

Jan Nepomucký je Čechem, se kterým se v zahraničí setkáme asi nejčastěji. Navštívíme-li nějakou zemi, kterou alespoň prošlo křesťanství, jistě na něj narazíme na některém mostě.

Pokud bychom se podívali na vlastnost, která by Jana z Pomuku charakterizovala zřejmě nejlépe, pak by to byla pečlivost. Byl notářem, generální vikářem a vůbec zastával postupně téměř všechny důležité církevně-administrativní posty. Z jeho kariéry je možné vytušit, že úředníkem byl více než znamenitým. O to více nás může překvapit, že když se objeví na snímku s názvem Na mostě zmatek. Právě od tohoto světce bychom poměrně přirozeně očekávali řád a pořádek.

Klepněte pro větší obrázek
Na mostě zmatek (foto: Jokr7)

Jan Nepomucký patří mezi nejsnáze rozpoznatelné postavy, které se mohou vyskytovat v kostelích, na mostech či jiných stavbách. V ruce má kříž a ratolest a kolem hlavy pět hvězd. Také oblečení se nijak nemění. Je vždy vyobrazen v dobovém šatu pro duchovní; s rochetou, klerikou a s biretem na hlavě. Po světě jej rozšířili především jezuité, kteří si ho velmi oblíbili. Pro českého turistu je pak připomínkou toho, že se nemusí nikdy cítit v cizině úplně opuštěn.

Pohled z tohoto snímku je však poněkud odlišný od obvyklé tradice. Jan na něm nestojí vzpřímeně, nýbrž nakloněn na stranu, jako by jej již vedro poněkud zmáhalo. A za ním tiše proplouvá horkovzdušný balón. Ač je scéna na první pohled paradoxní, může na ní zaujmout právě ticho. Tak jako stojí kamenná socha na mostě a nevydá ani hlásku, tak neslyšně putuje vzduchem i balón. Oba mají nadhled – vzduchoplavec díky výšce, Jan díky povaze a věku. Nakonec je to možná poměrně rozumné spojení dvou symbolů, které se vzájemně doplňují, snad také v tom, že ani jeden z nich není upnutý na zemi.

Jokr7 ukazuje, jak nečekaná kompozice může zaujmout a potěšit. Již tradičně je přítomen smysl pro určitý paradox, překvapivý kontext snímku a výborné technické zpracování. Ať již na mostě zmatek je nebo není, je zřejmé, že v posledních dnech řada lidí viděla věci nakřivo. Zřejmě to bylo z vysokých teplot.

Ač sezóna dovolených pomalu končí, příležitostí k procházkám po lese bude zřejmě ještě dostatek. Období plné mlhy, ticha a jemného šumění lesa se teprve blíží. A snad i na něj může být reklamou snímek Cestou lesních skřítků, který vytvořil Angel74.

Klepněte pro větší obrázek
Cestou lesních skřítků (foto: Angel74)

A když už mluvíme o procházkách, zvláště v parcích člověk ocení lavičku, na kterou by si mohl sednout, odpočinout si, pohledět do dáli nebo napsat báseň. Lavička je jakýmsi útočištěm pro každého, kdo se chce na chvíli zastavit. Jistým ideálem lavičky může být tak Mikoudelkova kompozice s názvem O lavičkách pro každého.

Klepněte pro větší obrázek
O lavičkách pro každého (foto: Mikoudelka)

Pěknou momentkou, které nechybí napětí, pohyb ani dobré technické zpracování, je fotografie Terceira od Andrey. Diváka může zamrzet snad jen to, že neví, jak scéna dopadla.

Klepněte pro větší obrázek
Terceira (foto: Andrea)

A na závěr ještě překvapivá bezejmenná fotografie Evy Skalákové, která může být interpretována různě, možná i dosti drasticky.

Klepněte pro větší obrázek
(foto: Eva Skaláková)
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

! grebson 3. 9. 2011, 09:07
Krása! Leonardo 31. 8. 2011, 08:52

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.