DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Na mostě zmatek

Jan Nepomucký je Čechem, se kterým se v zahraničí setkáme asi nejčastěji. Navštívíme-li nějakou zemi, kterou alespoň prošlo křesťanství, jistě na něj narazíme na některém mostě.

Pokud bychom se podívali na vlastnost, která by Jana z Pomuku charakterizovala zřejmě nejlépe, pak by to byla pečlivost. Byl notářem, generální vikářem a vůbec zastával postupně téměř všechny důležité církevně-administrativní posty. Z jeho kariéry je možné vytušit, že úředníkem byl více než znamenitým. O to více nás může překvapit, že když se objeví na snímku s názvem Na mostě zmatek. Právě od tohoto světce bychom poměrně přirozeně očekávali řád a pořádek.

Klepněte pro větší obrázek
Na mostě zmatek (foto: Jokr7)

Jan Nepomucký patří mezi nejsnáze rozpoznatelné postavy, které se mohou vyskytovat v kostelích, na mostech či jiných stavbách. V ruce má kříž a ratolest a kolem hlavy pět hvězd. Také oblečení se nijak nemění. Je vždy vyobrazen v dobovém šatu pro duchovní; s rochetou, klerikou a s biretem na hlavě. Po světě jej rozšířili především jezuité, kteří si ho velmi oblíbili. Pro českého turistu je pak připomínkou toho, že se nemusí nikdy cítit v cizině úplně opuštěn.

Pohled z tohoto snímku je však poněkud odlišný od obvyklé tradice. Jan na něm nestojí vzpřímeně, nýbrž nakloněn na stranu, jako by jej již vedro poněkud zmáhalo. A za ním tiše proplouvá horkovzdušný balón. Ač je scéna na první pohled paradoxní, může na ní zaujmout právě ticho. Tak jako stojí kamenná socha na mostě a nevydá ani hlásku, tak neslyšně putuje vzduchem i balón. Oba mají nadhled – vzduchoplavec díky výšce, Jan díky povaze a věku. Nakonec je to možná poměrně rozumné spojení dvou symbolů, které se vzájemně doplňují, snad také v tom, že ani jeden z nich není upnutý na zemi.

Jokr7 ukazuje, jak nečekaná kompozice může zaujmout a potěšit. Již tradičně je přítomen smysl pro určitý paradox, překvapivý kontext snímku a výborné technické zpracování. Ať již na mostě zmatek je nebo není, je zřejmé, že v posledních dnech řada lidí viděla věci nakřivo. Zřejmě to bylo z vysokých teplot.

Ač sezóna dovolených pomalu končí, příležitostí k procházkám po lese bude zřejmě ještě dostatek. Období plné mlhy, ticha a jemného šumění lesa se teprve blíží. A snad i na něj může být reklamou snímek Cestou lesních skřítků, který vytvořil Angel74.

Klepněte pro větší obrázek
Cestou lesních skřítků (foto: Angel74)

A když už mluvíme o procházkách, zvláště v parcích člověk ocení lavičku, na kterou by si mohl sednout, odpočinout si, pohledět do dáli nebo napsat báseň. Lavička je jakýmsi útočištěm pro každého, kdo se chce na chvíli zastavit. Jistým ideálem lavičky může být tak Mikoudelkova kompozice s názvem O lavičkách pro každého.

Klepněte pro větší obrázek
O lavičkách pro každého (foto: Mikoudelka)

Pěknou momentkou, které nechybí napětí, pohyb ani dobré technické zpracování, je fotografie Terceira od Andrey. Diváka může zamrzet snad jen to, že neví, jak scéna dopadla.

Klepněte pro větší obrázek
Terceira (foto: Andrea)

A na závěr ještě překvapivá bezejmenná fotografie Evy Skalákové, která může být interpretována různě, možná i dosti drasticky.

Klepněte pro větší obrázek
(foto: Eva Skaláková)
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

! grebson 3. 9. 2011, 09:07
Krása! Leonardo 31. 8. 2011, 08:52

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.