DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Na mostě zmatek

Jan Nepomucký je Čechem, se kterým se v zahraničí setkáme asi nejčastěji. Navštívíme-li nějakou zemi, kterou alespoň prošlo křesťanství, jistě na něj narazíme na některém mostě.

Pokud bychom se podívali na vlastnost, která by Jana z Pomuku charakterizovala zřejmě nejlépe, pak by to byla pečlivost. Byl notářem, generální vikářem a vůbec zastával postupně téměř všechny důležité církevně-administrativní posty. Z jeho kariéry je možné vytušit, že úředníkem byl více než znamenitým. O to více nás může překvapit, že když se objeví na snímku s názvem Na mostě zmatek. Právě od tohoto světce bychom poměrně přirozeně očekávali řád a pořádek.

Klepněte pro větší obrázek
Na mostě zmatek (foto: Jokr7)

Jan Nepomucký patří mezi nejsnáze rozpoznatelné postavy, které se mohou vyskytovat v kostelích, na mostech či jiných stavbách. V ruce má kříž a ratolest a kolem hlavy pět hvězd. Také oblečení se nijak nemění. Je vždy vyobrazen v dobovém šatu pro duchovní; s rochetou, klerikou a s biretem na hlavě. Po světě jej rozšířili především jezuité, kteří si ho velmi oblíbili. Pro českého turistu je pak připomínkou toho, že se nemusí nikdy cítit v cizině úplně opuštěn.

Pohled z tohoto snímku je však poněkud odlišný od obvyklé tradice. Jan na něm nestojí vzpřímeně, nýbrž nakloněn na stranu, jako by jej již vedro poněkud zmáhalo. A za ním tiše proplouvá horkovzdušný balón. Ač je scéna na první pohled paradoxní, může na ní zaujmout právě ticho. Tak jako stojí kamenná socha na mostě a nevydá ani hlásku, tak neslyšně putuje vzduchem i balón. Oba mají nadhled – vzduchoplavec díky výšce, Jan díky povaze a věku. Nakonec je to možná poměrně rozumné spojení dvou symbolů, které se vzájemně doplňují, snad také v tom, že ani jeden z nich není upnutý na zemi.

Jokr7 ukazuje, jak nečekaná kompozice může zaujmout a potěšit. Již tradičně je přítomen smysl pro určitý paradox, překvapivý kontext snímku a výborné technické zpracování. Ať již na mostě zmatek je nebo není, je zřejmé, že v posledních dnech řada lidí viděla věci nakřivo. Zřejmě to bylo z vysokých teplot.

Ač sezóna dovolených pomalu končí, příležitostí k procházkám po lese bude zřejmě ještě dostatek. Období plné mlhy, ticha a jemného šumění lesa se teprve blíží. A snad i na něj může být reklamou snímek Cestou lesních skřítků, který vytvořil Angel74.

Klepněte pro větší obrázek
Cestou lesních skřítků (foto: Angel74)

A když už mluvíme o procházkách, zvláště v parcích člověk ocení lavičku, na kterou by si mohl sednout, odpočinout si, pohledět do dáli nebo napsat báseň. Lavička je jakýmsi útočištěm pro každého, kdo se chce na chvíli zastavit. Jistým ideálem lavičky může být tak Mikoudelkova kompozice s názvem O lavičkách pro každého.

Klepněte pro větší obrázek
O lavičkách pro každého (foto: Mikoudelka)

Pěknou momentkou, které nechybí napětí, pohyb ani dobré technické zpracování, je fotografie Terceira od Andrey. Diváka může zamrzet snad jen to, že neví, jak scéna dopadla.

Klepněte pro větší obrázek
Terceira (foto: Andrea)

A na závěr ještě překvapivá bezejmenná fotografie Evy Skalákové, která může být interpretována různě, možná i dosti drasticky.

Klepněte pro větší obrázek
(foto: Eva Skaláková)
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

! grebson 3. 9. 2011, 09:07
Krása! Leonardo 31. 8. 2011, 08:52

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.

Fotografie týdne: o vertikále a horizontále

Fotografie týdne: o vertikále a horizontále

Když procházíme českými městy, nelze si nevšimnout zásadního zlomu, kterými prošla nejen v době průmyslové revoluce, ale také v první třetině dvacátého století. Nejde v ní jen o růst do šířky, ale také o asanace měst.

Fotografie týdne: Dalího Podzim

Fotografie týdne: Dalího Podzim

Snění bylo vždy tématem hovoru, náboženských zkušeností, ale postupně také zájmem psychologů. A přesto se stalo v prvé řadě nevyčerpatelnou studnicí umění. Náboženské rysy spánku jsou všeobecně známé a můžeme si dovolit zkratku, že jde o jistý význačný prvek téměř všech náboženství.

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Švýcarský filosof a psycholog Jean Piaget přišel s – na svoji dobu poměrně převratnou – myšlenkou, že člověk poznává a interaguje se světem nikoli pouze povrchově a nedůležitě, ale nesmírně významně i hluboce.

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Známý příběh o babylonské věži, který pochází z Bible, se stal v průběhu dějin námětem řady uměleckých zpracování, z nich nelze nezmínit například to Pietra Brueghela z roku 1563. Stavba je na jedné straně obrazem systematické a hluboké lidské spolupráce.