DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: na pouti za světlem ...

Rozum a víra, poznání přirozené a nadpřirozené, člověk a Bůh, čas a věčnost. V těchto kategoriích paradoxu se odehrává myšlenkové schéma středověkého a raně novověkého člověka.

Renesance a především baroko přineslo do vnímání kontrastů a paradoxů zásadní náboj. Baroko do umění i myšlení vtěsnalo kontrast jako jeden ze základních vyjadřovacích prostředků. Dobro a zlo, světlo a tma, nabízejí člověku relativně jasnou hodnotovou orientaci.

Život v takto schematizovaném světě je snazší, neboť bez odstínů šedi neexistuje žádný relativismus či subjektivismus, hrdinové i zavržení jsou jasně určení. Osvícenství, které si do svého středu klade rozum, v určitém protikladu s vírou, pak činní paradoxně tutéž diferenci. Především v počátcích neprochází stádiem pochybnosti a nejistoty, jen – jakoby obrazně – zapnulo jiné reflektory. I osvícenecký svět je tak světem černobílým, kontrastním.

Přesto to neznamená, že by se zde neobjevovalo myšlení komplexnější. Augustinovo: „Credo quia absurdum est“ představovala určitou myšlenkovou školu problematizující svět a hledající v něm hlubší vysvětlení, usilující o pochopení vztahů mezi protichůdnými fenomény. Postupně pochybují také Descartes či Pascal, ale na celkové klima ve společnosti, toužící po jednoduchých odpovědích, to má vliv jen omezený.

Klepněte pro větší obrázek
Na pouti za světlem, foto: oko-nomada

Snímek na pouti za světlem ..., jehož autorem je oko-nomada, ukazuje tento spor v téměř materializované podobě. Světlo a tma jako dva protiklady se střetávají v konstrukci sakrální architektury, jakoby chtěli soupeřit o to, kdo z nich si bude moci symboliku světla přisvojit – zda rozum osvícený vírou, nebo osvícenství, které víru nepotřebovalo. Světlo jako archetyp pravdy a dobra funguje nezávisle na zvoleném filosofickém nebo náboženském vidění světa.

Pro fotografa je pak světlo ještě něčím zvláštním. Zatímco lidské prožitky jsou komplexnější a mimo zraku máme také sluch, hmat, vnímáme chlad či teplo a do toho všeho projektujeme kontext a všechny své předchozí zkušenosti, tak fotoaparát umí jen zakonzervovat fotony, které dopadnou na jeho snímač. Nic víc. Obraz poutě za světlem je tak pro fotografa stejně fundamentální, jako kontrasty pro barokního člověka. To, jaké světlo získá, určuje, zda snímek za něco stojí, či nikoli. Byť on sám má na celém procesu focení fundamentální podíl, tím, co nakonec vytváří obraz, je ono světlo. Jak v kontextu konzervace, tak i expozice.

Gratuluji autorovi k podařené, abstraktní hře světla a tmy a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Snímek dozorca bleskov, jehož autorem je humusak představuje pěknou fotomontáž, která zachycuje člověka fascinovaného blesky. Blesk je stále velice zajímavým a tajemným fenoménem jak fyzikálním, tak také estetickým. Bouřka je děsivá a přitažlivá zároveň a na to, že jde o relativně běžný jev v přírodě, je z velké části zahalený tajemstvím.

Klepněte pro větší obrázek
dozorca bleskov, foto: humusak

Kafeeeeeeeeeee je minimalistickou redukcí skutečnosti, ale přesto pěkným zachycením detailu, který – spolu s názvem – v člověku vyvolává radost, chutě i očekávání. Autorem snímku je jbvfoto.

Klepněte pro větší obrázek
Kafeeeeeeeeeee, foto: jbvfoto

Auge nabízí pohled na jeden z nejromantičtějších a nepochybně nejfotogeničtějších dopravních prostředků všech dob – parní lokomotivu. Fotografie nese název Není kouře bez ohně.

Klepněte pro větší obrázek
Není kouře bez ohně, foto: auge

A na závěr ještě pěkná paradoxalita vzniklá netradičním a všímavým okem fotografa. Snímek nese název problém a zachytil jej v Plzni Paklík.

Klepněte pro větší obrázek
problem, foto: shimmell
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

prodám asi Canon 7D a 17_140 za 18 tisíc už … ohne 28. 7. 2015, 22:29

Další podobné články

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Svět fotografie se v několika posledních letech mění obrovskou rychlostí. Ke slovu se dostávají nové technologie, a to i z oblastí, které zdánlivě nemají s fotografií nic společného. Jaká budoucnost čeká médium fotografie?

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.