DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: na vlně.

O hudbě vstupující do bytí i vlastní vlně, na které se lze vést s přirozenou distinkcí od vnějšího světa. Hudba je jednou z nejpozoruhodnějších uměleckých forem – předává velice málo explicitně pojmenovatelného obsahu, ale dokonale člověka vtahuje svojí schopností pracovat s jeho emocemi.

To ostatně dobře znají nejen hudební skladatelé, ale také obchodníci v nákupních centrech. Hlasitě hrající hudba upozorňuje na akční zboží a již od října vyvolává pocit blížících se Vánoc. A zatímco obrazy lze míjet bez toho, aby si jich člověk příliš všímal, tak hudbě se utéci v podstatě nedá.

Ostatně i lidové „naladit se na něco“ vlastně vychází z hudby. Je to získání citlivosti vůči určité sadě podnětů či témat, vůči osobě. Snad ještě přesnější by mohlo být označení rezonovat – na malý impuls dávat velkou odezvu. Ale ono naladění možná přece jen více pracuje s umírněností, otevřeností, s jistou ctností, která v tom společném bytí je.

Když se pak o někom řekne, že je „na stejné vlně“, máme na mysli jisté kulturní nebo mentální souznění. Všechny tyto obrazy či rčení, jazykové formulace a hry se tak vztahují k tomu, že je to právě hudba, která může lidi sjednocovat, ovlivňovat a řídit v oblasti, kterou v racionalistickém západním kulturním okruhu stále bereme velice málo vážně – ve světě citů či emocí.

Klepněte pro větší obrázek
na vlně, foto: shimmell

Snímek na vlně. zachycuje mladého muže, který je evidentně dobře naladěn. Odněkud vychází a nese si svůj vnitřní svět, jako harmonickou skladbu, kterou explicitně nesdílí, ale výraz jeho tváře ho jasně prozrazuje. Je rozradostněný, odněkud někam směřující. Jeho bytí jakoby bylo hudbou.

A právě toto naladění, nasednutí na vlnu, která člověka může nést k překvapivým výkonům či výsledkům ilustruje kovová konstrukce, kterou míjí. Ona je mořem, přes které se on sám může snadno přehnat. Je vlněním, ve kterém může se svým – spokojeně povzneseným výrazem – být. Je obrazem jeho světa, čímsi vnějším a vnitřním současně.

Divák je tak vtažen do příběhu domýšlení si počátků i konců, znajíce jen jeden výraz a jednu kompozici. Gratuluji autorovi fotografie, kterým je shimmell k pěknému snímku z Beneluxu a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších snímků uplynulého týdne.

Pavel Kozdas opět předvádí svůj nezaměnitelný rukopis na temně šedé fotografii věží směřující kamsi do výšek. Snímek Time exit, je výtvarnou i technickou lahůdkou, meditací, pozvánkou pocitu vlastní malosti a omezenosti.

Klepněte pro větší obrázek
Time exit, foto: pavel kozdas

Stejně jako Pavel Kozdas i Humusak má svůj styl – neohromuje, ale baví, rozesmává, vede k zamyšlení, hraje si s koláží, pracuje s emocemi, hýří nápady, spojuje nespojitelné, maluje s lehkostí. Tentokráte na snímku autokros Dargov.

Klepněte pro větší obrázek
autokros Dargov, foto: humusak

...Walhalla... je hrou světel a stínů v příjemném sloupořadí. Autorem je dusan124. Proměnlivé stíny se zde potkávají s geometrickým rýsováním zdí v podivuhodně poetickém celku.

Klepněte pro větší obrázek
...Walhalla..., foto: dusan124

Zamson se věnuje studii padající kapky, která na rozdíl od všech malířských a dětských představ, je téměř kulatá díky povrchovému napětí. Snímek s modrou barvou a ostře řezaným kelímkem nese název kapička.

Klepněte pro větší obrázek
kapička, foto: zamson
Další článek




celkem 11 komentářů

Nejnovější komentáře

:-)) rumpeak musím říci, že ta tvoje fotogra… šel okolo 15. 10. 2016, 19:00
pokud je zde zavedeno hodnocení fotografií, … věřte nevěřte-taky Petr 13. 10. 2016, 12:55
OK, chápu to, že obrázek musí být černobílý.… Petr Rumpertesz 13. 10. 2016, 07:15
Prdinec metry nebo sekundy! Na kila se meri … 12. 10. 2016, 21:02
:-D jak jednoduché dát mínus, když jsem si k… šel okolo 12. 10. 2016, 20:25

Další podobné články

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.