DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: nádražní zátiší... s rozpaky

Veřejná doprava je fenomén, který ovlivňuje život ve městě zcela zásadním způsobem. Přesto často budí rozpaky, nesouhlas či dokonce odpor.

Velká část lidí má pocit, že design je něco extravagantního, pro běžný život ne zcela potřebného. Designové výrobky jsou pro ně méně použitelné, méně pěkné a zřejmě také ne tolik praktické a také dražší, než ty, na které byly zvyklí. Ani si tak neuvědomují, že každý výrobek či služba má design sama o sobě.

V posledních letech se stále více hovoří o designu služeb. Není už důležité, abychom vytvořili produkt, který bude mít optimální čtyři či devět „pé,“ jak hlásali dříve příručky marketingu. Jistě i to je důležité, ale mnohem podstatnější je schopnost vytvořit službu na míru jednotlivci – vědět, pro koho ji tvořím, co od ní očekává, jakou pro něj bude mít přidanou hodnotu.

Důležitá je péče – ne ve smyslu anonymní zákaznické linky, ale skutečného setkání se s člověkem, kterému se snažíme porozumět, aby byla naše služba pro něj co možná nejlepší a nejpříjemnější. Jen pokud bude zákazník mít pocit porozumění, vlastní důležitosti a místa v celém produktovém cyklu, máme šanci na úspěch.

Veřejná doprava je přitom službou, která má pro život ve městě i regionu zcela klíčový význam. To, jakým způsobem je architektonicky postavena, ovlivňuje pohyb lidí v oblasti, jejich práci, ale také radost, motivaci žít v daném místě, pracovní výkony i spokojenost v osobním životě. Ať se nám to líbí či ne, v MHD či ve vlacích trávíme velkou část dne, často v nich začínáme dovolenou. A tyto okamžiky rozhodují o tom, zda si náladu zlepšíme a budeme motivováni nebo naopak nikoli.

V souvislosti s veřejnou dopravou se často hovoří o dvou parametrech – ceně a rychlosti. Nechci říkat, že ani jeden z nich není důležitý, ale jsou pouze kamínkem v mozaice. Důležitější je, aby se nám dopravní prostředek a jeho vzhled líbil, lidé se v něm cítili dobře a řidiči či průvodčí se usmívali. Aby byla doprava službou s designem, který bude brát ohled na jednotlivce i celé město či region.

Dnešní fotografie týdne ukazuje pohled na nádraží, které představuje dokonalý příklad toho, jak službu nedělat. Přitom co do „tvrdých dat“ není na tom naše přepravní služba vůbec špatně. Jen se v ní lidé necítí často dobře. Snímek nesoucí název nádražní zátiší... s rozpaky toho může být důkazem.

Klepněte pro větší obrázek 
nádražní zátiší... s rozpaky, foto: jokr7
 

Gratuluji Jokr7 k tradičně nápaditému a pěknému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých děl uplynulého týdne.

Asi každý, kdo mohl prožít atmosféru Benátek, ještě dříve, než ulice zaplaví turisté, hluk a shon, ví, že jejich atmosféra je neopakovatelná, velkolepá, tichá a krásná. Tak jak to na snímku Ráno v Benátkach zachycuje Ragbass.

Klepněte pro větší obrázek 
Ráno v Benátkách, foto: Ragbass

Bytí člověka ve světě může být chápáno různě. Jedním z aspektů, který se často vyskytuje především v literatuře a mytologii, je úděl člověka, který svým snažením nemůže porazit osud, překročit svůj vlastní stín. To ostatně zachycuje také fotografie sizyfos od dzordzon.

Klepněte pro větší obrázek 
Sizyfos, foto: dzordzon

Fragmentárnost a nejasnost lidského poznání světa se pokouší na svém snímku ...odraz na hladině ?... zachytit stanlley7. Spojení minimalismu a dobrého zpracování dává fotografii specificky pěkný ráz.

Klepněte pro větší obrázek 
...odraz na hladině ?..., foto: stanlley7

A na závěr ještě pohled do zvířecí říše. Tentokráte na pelikány, které zachytil Dolittle na fotografii Rozcvička.

Klepněte pro větší obrázek 
rozcvička, foto: Dolittle
Jak vznikla fotografie týdne: nádražní zátiší

Jak vznikla fotografie týdne: nádražní zátiší

Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

Stando díky ;-) jokr7 26. 9. 2012, 22:28
kamerový systém, jo to by šlo stejné místo,… jokr7 26. 9. 2012, 22:27
Líbí gratuluju ;-) auge 26. 9. 2012, 20:49
To nádraží je dobrý, ale to chce celou sérii… Radek71 26. 9. 2012, 08:53

Další podobné články

Fotografie týdne: Z jiných světů přiletěl jsem k vám

Fotografie týdne: Z jiných světů přiletěl jsem k vám

Když o někom řekneme, že má svůj vlastní svět, máme většinou na mysli, že jeho způsob vnímání okolí je substandardní, že je to podivín, člověk výstřední.

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Když pamětníci vyprávějí o návštěvě v Sovětském svazu, jsou poměrně zřejmé vzpomínky na to, že existovaly trasy a ulice, kterými turisté chodit mohou, a naopak jakékoli odchýlení se trestalo.

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Živíme se druhými lidmi. Tuto zkratku Jan Sokol používá, aby vyjádřil skutečnost, že předmětem obživy většiny společnosti již není zemědělství, dokonce ani průmysl, ale služby či státní sektor.

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Okamžitě se vrať! je imperativ, ke kterému má asi každý nějaký vztah. Obsahuje v sobě dva důležité momenty – možnost návratu, ale také časovost tohoto aktu. Obě dimenze spolu přitom těsně souvisí.

Fotografie týdne: Mlhavé rána – o hledání konkrétních věcí v oparu

Fotografie týdne: Mlhavé rána – o hledání konkrétních věcí v oparu

Někdy se může stát, že o něčem máme jen mlhavou představu. Tedy, že disponujeme ideou, která je ještě neostrá a čeká na formulaci, ohraničení, jasnost. Možná se zcela změní, protože původní obrysy mohou skrývat ledasco.

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.