DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: nádražní zátiší... s rozpaky

Veřejná doprava je fenomén, který ovlivňuje život ve městě zcela zásadním způsobem. Přesto často budí rozpaky, nesouhlas či dokonce odpor.

Velká část lidí má pocit, že design je něco extravagantního, pro běžný život ne zcela potřebného. Designové výrobky jsou pro ně méně použitelné, méně pěkné a zřejmě také ne tolik praktické a také dražší, než ty, na které byly zvyklí. Ani si tak neuvědomují, že každý výrobek či služba má design sama o sobě.

V posledních letech se stále více hovoří o designu služeb. Není už důležité, abychom vytvořili produkt, který bude mít optimální čtyři či devět „pé,“ jak hlásali dříve příručky marketingu. Jistě i to je důležité, ale mnohem podstatnější je schopnost vytvořit službu na míru jednotlivci – vědět, pro koho ji tvořím, co od ní očekává, jakou pro něj bude mít přidanou hodnotu.

Důležitá je péče – ne ve smyslu anonymní zákaznické linky, ale skutečného setkání se s člověkem, kterému se snažíme porozumět, aby byla naše služba pro něj co možná nejlepší a nejpříjemnější. Jen pokud bude zákazník mít pocit porozumění, vlastní důležitosti a místa v celém produktovém cyklu, máme šanci na úspěch.

Veřejná doprava je přitom službou, která má pro život ve městě i regionu zcela klíčový význam. To, jakým způsobem je architektonicky postavena, ovlivňuje pohyb lidí v oblasti, jejich práci, ale také radost, motivaci žít v daném místě, pracovní výkony i spokojenost v osobním životě. Ať se nám to líbí či ne, v MHD či ve vlacích trávíme velkou část dne, často v nich začínáme dovolenou. A tyto okamžiky rozhodují o tom, zda si náladu zlepšíme a budeme motivováni nebo naopak nikoli.

V souvislosti s veřejnou dopravou se často hovoří o dvou parametrech – ceně a rychlosti. Nechci říkat, že ani jeden z nich není důležitý, ale jsou pouze kamínkem v mozaice. Důležitější je, aby se nám dopravní prostředek a jeho vzhled líbil, lidé se v něm cítili dobře a řidiči či průvodčí se usmívali. Aby byla doprava službou s designem, který bude brát ohled na jednotlivce i celé město či region.

Dnešní fotografie týdne ukazuje pohled na nádraží, které představuje dokonalý příklad toho, jak službu nedělat. Přitom co do „tvrdých dat“ není na tom naše přepravní služba vůbec špatně. Jen se v ní lidé necítí často dobře. Snímek nesoucí název nádražní zátiší... s rozpaky toho může být důkazem.

Klepněte pro větší obrázek 
nádražní zátiší... s rozpaky, foto: jokr7
 

Gratuluji Jokr7 k tradičně nápaditému a pěknému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých děl uplynulého týdne.

Asi každý, kdo mohl prožít atmosféru Benátek, ještě dříve, než ulice zaplaví turisté, hluk a shon, ví, že jejich atmosféra je neopakovatelná, velkolepá, tichá a krásná. Tak jak to na snímku Ráno v Benátkach zachycuje Ragbass.

Klepněte pro větší obrázek 
Ráno v Benátkách, foto: Ragbass

Bytí člověka ve světě může být chápáno různě. Jedním z aspektů, který se často vyskytuje především v literatuře a mytologii, je úděl člověka, který svým snažením nemůže porazit osud, překročit svůj vlastní stín. To ostatně zachycuje také fotografie sizyfos od dzordzon.

Klepněte pro větší obrázek 
Sizyfos, foto: dzordzon

Fragmentárnost a nejasnost lidského poznání světa se pokouší na svém snímku ...odraz na hladině ?... zachytit stanlley7. Spojení minimalismu a dobrého zpracování dává fotografii specificky pěkný ráz.

Klepněte pro větší obrázek 
...odraz na hladině ?..., foto: stanlley7

A na závěr ještě pohled do zvířecí říše. Tentokráte na pelikány, které zachytil Dolittle na fotografii Rozcvička.

Klepněte pro větší obrázek 
rozcvička, foto: Dolittle
Jak vznikla fotografie týdne: nádražní zátiší

Jak vznikla fotografie týdne: nádražní zátiší

Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

Stando díky ;-) jokr7 26. 9. 2012, 22:28
kamerový systém, jo to by šlo stejné místo,… jokr7 26. 9. 2012, 22:27
Líbí gratuluju ;-) auge 26. 9. 2012, 20:49
To nádraží je dobrý, ale to chce celou sérii… Radek71 26. 9. 2012, 08:53

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.