DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Nahoře a přesto osamocen

Život je často představován jako určitý kontinuální růst, což se projevuje na řadě příběhů i v jazykových strukturách. Příběh o Babylonské věži je jedním z krásných příběhů o představě růstu přes všechny meze.

Ukazuje, že ve chvíli, kdy bude život jen růstem, přestává být člověk člověkem, přichází o možnost komunikace a vzájemné sounáležitosti. Jakoby text odkazoval k tomu, co s pocitem modernity, označujeme jako kultura růstu nebo zaměření se na výkon.

Příběh tedy nabízí model života, ve kterém je jedno maximum a pak následuje úpadek. Teilhard de Chardin nabízí známý příběh o člověku, který prožívá autentické lidství, jako o tom, který vystupuje na vysokou horu celý život. Takový člověk se nikdy nespokojí s tím, že už ví své nebo dosáhl určitých cílů, ale jde zde skutečně o růst, jako o integrální součást lidství. Ostatně růst je něco, co je součástí přirozeného chování všech biologických organismů – rostou, dokud jim to prostředí dovolí, do té doby, než se ustanoví určitá dynamická rovnováha.

V běžné mluvě je možné identifikovat ale také jiné přístupy. Například radu, abychom zdravili ty, které potkáváme při cestě vzhůru, neboť je budeme potkávat, až budeme klesat dolů. Také pořekadlo známé písně „jednou jsi dole, jednou nahoře“ odpovídá určité životní zkušenosti, že růst není něčím samozřejmým.

Jak se s touto dichotomií – život jako růst nebo jako periodické střídání – vypořádat? Klíč nabízí možná trochu jiná otázka, totiž co znamená být nahoře? Zdá se, že oba pohledy totiž popisují různé aspekty lidského příběhu. Každým dnem neustále rosteme zkušeností, sociálními vazbami, vzděláváním, meditací a řadou dalších aktivit, které vytvářejí portfolio naší zkušenosti a formují do značné míry celkovou osobnost. Jen určitý druh nemoci nebo úrazu nás může o toto vnitřní bohatství, které se neustále zvětšuje připravit. Jistě lze identifikovat také zkušenosti, které není snadné za vnitřní bohatství považovat, ale obvykle je možné, je na ně přeměnit.

Klepněte pro větší obrázek
Nahoře .. , foto: mikoudelka

Je zde ale také rozměr toho, co lidskýma očima považujeme za úspěchy či neúspěchy, výhry či prohry. Jednoduché čtení této periodičnosti, jakkoli je tím, co emocionálně zažíváme asi nejvíce, není snadné. Historik by řekl, že není možné psát dějiny současnosti. Nemáme možnost rozlišit to důležité, interpretovat fenomény a ukázat na důležitá fakta. Ze současnosti lze dělat dokumentaristiku ale ne historiografii.

Snímek Nahoře .. může na člověka působit negativním až depresivním dojmem. Autor, kterým je mikoudelka ale pokládá otázku, co vytváří ono nahoře konkrétního lidského příběhu. Postava stojí sama, uprostřed neživé architektury, jakoby odkazovala k určité tradici pouštních otců z ranně křesťanské doby – jen když je člověk sám, autenticky zjistí, jak na tom je a kým je.

Gratuluji autorovi k zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií, které se minulý týden objevili v galerii.

Francoaise nabízí zajímavou meditaci s názvem u rybníka III, černobílé provedení, mlha, ticho, to vše doslova vybízí k ponoření se do role rybářů, kteří většinou nechodí chytat ryby, ale prožívat zážitek ticha, nebo jak říkají, odpočinout si a pročistit hlavu.

Klepněte pro větší obrázek
u rybníka III, foto: francoaise

Také snímek od No21 zachycuje rybník a život na něm. Obě fotografie jakoby odkazovaly k tomu, že vodní plocha byla a je nejen zásadním zdrojem pro bohaté ekosystémy a rozmanitost druhovou, ale také prostředím fotogenickým, pro člověka přitažlivým a krásným. Zde je rybník zachycen, jak se ukládá k zimnímu spánku a nese název Přituhuje….

Klepněte pro větší obrázek
Přituhuje..., foto: No21

Fotografie ptáci Vaška Koubka od Vhumanika je pěkným příkladem integrace různých forem a druhů umění. Pracuje se zdí, kterou se snaží originálně zachytit a nově kontextualizovat a dodává jí také hudební interpretaci. Jakoby viděl záchvěvy hudby v kulisách hmotného světa.

Klepněte pro větší obrázek
ptáci Vaška Koubka, foto: vhumanik

Na závěr ještě snímek Co se děje v trávě_2 od Azhar ukazuje, že život je skutečně náročným balancováním mezi dvěma krajnostmi, že ctnost je otázka bytí ve středu, jak by řekl Aristoteles. A možná tak vytyčuje náročnost všech novoročních předsevzetí a plánů.

Klepněte pro větší obrázek
Co se děje v trávě_2, foto: Azhar
Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

co to meleš ? kávu ?:-)) pavel 5. 1. 2016, 22:52
Zasa si si zabudol zmenit IP adresu, ty deme… landov 5. 1. 2016, 07:39
pejsci dnes nebudou ? Pavel 5. 1. 2016, 00:56

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.