DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne napadena pichlavými vetřelci

Poslední týdny nám na stříbrném podnose se štítkem Foto týdne přinášely převážně klidná témata – nezčeřené vody, okaté dívčiny a detailní záběry domácích rostlin. Také si myslíte, že by nezaškodilo si pro změnu dát něco "divného"? A co si dáte? Šneky, pochybné stíny, nebo pichlavou tlapku?
Fotografie týdne napadena pichlavými vetřelci

To všechno může nabídnout autor Fotografie týdne, a dokonce má na výběr z různých variant… Lovec vetřelců perlí se svými výtvory v naší Galerii už delší dobu. Snímky, jimiž se prezentuje, jsou prodchnuty chladem, kontrasty a znepokojivými stíny. Studený dojem podporují také kompaktní sněhobílé rámečky, do nichž některé klenoty své tvorby uzamyká. Teplejší barevnost je spíše výjimkou, převažuje studená, černobílá nebo mírně sépiová škála odstínů.
Autor, prosazující se pod přezdívkou chloor, nachází inspiraci v krajině, jemné abstrakci, ale nevyhýbá se ani zátiší a experimentálnímu portrétu. Čas – to je věčný zdroj nových podnětů. Dramatické povodně z nedávné doby střídá lyrická kompozice se stromy a sněhem, ale ten klid je jen naoko. Ve svých industriálních a architektonických záběrech autor naznačuje, že stín není jen to, co se většinou válí někde za fotografovaným objektem. V chloorově tvorbě má stín vysoké postavení – téměř na úrovni samotného světla. Bez stínu by nebylo kontrastů, a bez kontrastů by nebyla ani černobílá fotografie.

Jaro přináší do tvorby tohoto autora trochu živější barevnosti a hlavně motiv pichlavých pařátků, které po nás začínají natahovat Vetřelci. Po několika barevných odbočeních se zájem opět obrací ke struktuře a kontrastu. Osamělost, zmar a nelítostný tok času cítíme ze série Časoprostory a poté autor začleňuje do svého světa i kontrast tvarový - kulaté a hladké šnečí ulity versus ony pichlavé tlapky, které jsme již nakousli výše.

Vetřelci, kteří zpočátku bojovali mezi sebou, se pod vedením trpělivého cvičitele (kterým je samozřejmě sám autor) semknou do pevného kolektivu a podnikají výpady na mírumilovná a flegmatická tělíčka šneků, která se k sobě zmateně tisknou ve snaze uniknout… Také barevnost je v případě třetího dílu vetřelecké trilogie odlišná. Zmizela útočná červeň, ale určitou míru emocí, bublající pod povrchem, prozrazuje chladně vypočítavý sépiový nádech… Okamžik napětí: Uniknou? Neuniknou?

Klepněte pro větší obrázek
Vetřelci III - po secvičení bojové formace vetřelci poprvé útočí, Foto: chloor

Fotografie týdne je tentokrát ochuzena o barvy, ale přináší vrchovatou míru emocí, jakou by člověk od experimentálního zátiší asi nečekal. Autorova bravurní práce se světlem a tmou i kontrast tvaru a struktury zanechávají skvělý dojem. Pokud bychom se ho snažili oznámkovat, asi bychom se utábořili na horním okraji bodové stupnice. Ne každý vetřelec musí nadělat jen škodu, že?

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.