DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne napadena pichlavými vetřelci

Poslední týdny nám na stříbrném podnose se štítkem Foto týdne přinášely převážně klidná témata – nezčeřené vody, okaté dívčiny a detailní záběry domácích rostlin. Také si myslíte, že by nezaškodilo si pro změnu dát něco "divného"? A co si dáte? Šneky, pochybné stíny, nebo pichlavou tlapku?
Fotografie týdne napadena pichlavými vetřelci

To všechno může nabídnout autor Fotografie týdne, a dokonce má na výběr z různých variant… Lovec vetřelců perlí se svými výtvory v naší Galerii už delší dobu. Snímky, jimiž se prezentuje, jsou prodchnuty chladem, kontrasty a znepokojivými stíny. Studený dojem podporují také kompaktní sněhobílé rámečky, do nichž některé klenoty své tvorby uzamyká. Teplejší barevnost je spíše výjimkou, převažuje studená, černobílá nebo mírně sépiová škála odstínů.
Autor, prosazující se pod přezdívkou chloor, nachází inspiraci v krajině, jemné abstrakci, ale nevyhýbá se ani zátiší a experimentálnímu portrétu. Čas – to je věčný zdroj nových podnětů. Dramatické povodně z nedávné doby střídá lyrická kompozice se stromy a sněhem, ale ten klid je jen naoko. Ve svých industriálních a architektonických záběrech autor naznačuje, že stín není jen to, co se většinou válí někde za fotografovaným objektem. V chloorově tvorbě má stín vysoké postavení – téměř na úrovni samotného světla. Bez stínu by nebylo kontrastů, a bez kontrastů by nebyla ani černobílá fotografie.

Jaro přináší do tvorby tohoto autora trochu živější barevnosti a hlavně motiv pichlavých pařátků, které po nás začínají natahovat Vetřelci. Po několika barevných odbočeních se zájem opět obrací ke struktuře a kontrastu. Osamělost, zmar a nelítostný tok času cítíme ze série Časoprostory a poté autor začleňuje do svého světa i kontrast tvarový - kulaté a hladké šnečí ulity versus ony pichlavé tlapky, které jsme již nakousli výše.

Vetřelci, kteří zpočátku bojovali mezi sebou, se pod vedením trpělivého cvičitele (kterým je samozřejmě sám autor) semknou do pevného kolektivu a podnikají výpady na mírumilovná a flegmatická tělíčka šneků, která se k sobě zmateně tisknou ve snaze uniknout… Také barevnost je v případě třetího dílu vetřelecké trilogie odlišná. Zmizela útočná červeň, ale určitou míru emocí, bublající pod povrchem, prozrazuje chladně vypočítavý sépiový nádech… Okamžik napětí: Uniknou? Neuniknou?

Klepněte pro větší obrázek
Vetřelci III - po secvičení bojové formace vetřelci poprvé útočí, Foto: chloor

Fotografie týdne je tentokrát ochuzena o barvy, ale přináší vrchovatou míru emocí, jakou by člověk od experimentálního zátiší asi nečekal. Autorova bravurní práce se světlem a tmou i kontrast tvaru a struktury zanechávají skvělý dojem. Pokud bychom se ho snažili oznámkovat, asi bychom se utábořili na horním okraji bodové stupnice. Ne každý vetřelec musí nadělat jen škodu, že?

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.