DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Naše paní domovnice má smysl nejen pro pořádek...

Fotografie o hledání všední krásy, fantasie a v neposlední řadě vtipu. Tak by se dala vylíčit obyčejný den očima neobyčejného člověka.

Každý člověk je jiný a neexistuje obyčejných lidí. Tato maxima je zřejmá a není nutné o ní pochybovat. Právě z ní se rodí hodnota člověka jako jednotlivce, i zástupy umělců, řemeslníků a dalších lidí, kteří jsou určitým způsobem jedineční.

Toto pravidlo samozřejmě platí také pro fotografii. Schopnost vidět svět kolem sebe očima odlišnýma od druhých lidí, je nepochybně jednou z klíčových dovedností každého dobrého autora.

Říká se, že každý, kdo se pustí do focení, si projde několika fázemi – od špatných fotografií, přes průměrné až (pokud vydrží) k výbornému technickému provedení. Takové fotografování je řemeslem, ničím více, ale také ničím méně. Pak existuje skupina lidí, kteří jsou schopni k ní dát něco navíc – vlastní rukopis, vyjadřovací schopnosti, téma nebo třeba příběh.

Takový fotograf se stává nejen řemeslníkem, ale také jakýmsi kurátorem fragmentů reality, kterou rozebírá a staví vedle sebe do kontextuální mozaiky. Právě taková činnost vede k zamýšlení se nad obsahem i formou nejen u samotného autora, ale umožňuje pracovat také s divákem. Umění, na které je fotografie povýšena, se stává dialogickou záležitostí.

Snímek Naše paní domovnice má smysl nejen pro pořádek... obsahuje téměř vše, co bychom od dobré fotografie mohli očekávat – je kvalitně technicky zpracovaná, ale nikoli přeplácaná či umělá. Má příběh, který ukazuje za zobrazenou realitu a mimo to zajímavou kompozici, která umožní pracovat s fantazií diváka. Jsou okna, šňůra a smeták základní rysy lidského obličeje? Odpadkový koš hořícím koncem pomyslného doutníku?

Klepněte pro větší obrázek 
Naše paní domovnice má smysl nejen pro pořádek..., foto: No21

Autor fotografie, kterým je No21 nechává tyto otázky bez odpovědi, ale stimuluje k dalším – je realita skutečně jen tím, co redukujeme na měřitelné veličiny? Kdo je paní domovnice? A také pracuje s určitým stereotypem – ukazuje, že paní domovnice nemusí být zapšklá starší dáma bez smyslu pro intelekt, symetrii či krásu, ale že je kreativní, hravá, invenční. A to co dělá, ji baví.

Gratuluji autorovi snímku k podařenému zátiší a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých obrázků uplynulého týdne.

Také Clostermann ukazuje, jak lze efektivně pracovat s příběhem. Dvě bavící se slečny jsou zahaleny do dvojznačného názvu Tajemství .., který přirozeně rozjíždí proudy asociací. A přitom nezapomíná na drobné detaily, jakým je useknutá, jakoby naslouchající hlava, nebo výborné technické zpracování.

Klepněte pro větší obrázek 
Tajemství.., foto: clostermann

Od laškovného tématu je jen kousek k jinému snímku s příběhem, tentokráte s názvem podstatně vážnějším - o náklonnosti II... v jehož popředí jsou dva ptáci, symbol života a lásky, a dominantou je kříž. Znamení pozemské definitivy, ale také naděje, vzkříšení. Autorem je Gabriel Mego.

Klepněte pro větší obrázek 
o náklonnosti II, foto: Gabriel Mego

Jokr7 tradičně pracuje s alegoriemi, které dávají relativně obyčejným scénám neobyčejný náboj. A stejného postupu užil také v případě do Kolína...do Kolína...?, kde k rozmluvě zve ptáky na drátě a cyklistu v poli.

Klepněte pro větší obrázek 
do Kolína...do Kolína...?, foto: jokr7

A na závěr ještě jeden pohled do tváře zvěře – Levhart čínský v provedení KubaJazz.

Klepněte pro větší obrázek
Levhart čínský, foto: KubaJazz
 
Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Me se libi... Josa 17. 7. 2013, 19:58
No, asi jsou. Nejsem si jist, že se někdo z … Zdenek 17. 7. 2013, 09:11
Amaterska fota 17. 7. 2013, 07:53

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.