DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Nástup do arestu

Diskuse okolo snímků Miroslava Tichého vyvolává řadu otázek, kam až může umění zajít, kde jsou jeho meze a co vlastně současná fotografie má vyjádřit nebo sdělit.

Snímky Miroslava Tichého se v kontextu s jeho osobností staly nezpochybnitelným fenoménem, o kterém se mluví, píše i živě diskutuje a to nejen v odborné fotografické obci či mezi odborníky na umění, ale i v širší kulturně orientované společnosti. Ať již k tomu nedávno zemřelému fotografovi přistoupíme jakkoli, je zřejmé, že dokázal oslovit a vyvolat zájem o fotografii. Jaké jsou její vyjadřovací schopnosti a kam až je možné jít s touhou po zachycení obrazu? Má přednost právo člověka na ochranu soukromí nebo je argument umění čímsi vyšším a cennějším?

Myslím, že tyto otázky nemají jasnou a obecně přijímanou odpověď a je zřejmé, že na ně bude jinak odpovídat člověk bojující proti sledování, monitorování a za ochranu osobních údajů vůbec a jinak umělec, který zachycení lidí v nejrůznějších situacích vnímá jako pravdivou výpověď o světě, která by neměla být ničím manipulována či zadržována.

Dnešní snímek s názvem Nástup do arestu, jehož autorem je Paklik, je pořízen z míst, kde fotografování není příliš žádané a chtěné, a kde mohou být s takovou tvorbou určité problémy. Tedy v obchodním centru, které autor interpretuje jako vězení moderní doby. Místo, kam se člověk dobrovolně zavírá a ztrácí svojí svobodu v zajetí konzumu. Jeho orientace na vyšší hodnoty jako by byla pošlapávána čistě konzumním způsobem života.

Klepněte pro větší obrázek
Nástup do arestu (foto: Paklik) 

Anglický filozof Thomas Hobbes říká, že pro člověka není důležité společenství lidí jako takové, ale uznání od druhých v něm. Každý člověk chce být uspokojený, a to na dvou úrovních – v oblasti ocenění druhých a pak v oblasti smyslových požitků. Avšak konzumní způsob života jakoby akcentoval právě jen druhou složku tohoto uspokojení.

Marcel Konečný nabízí další ze svých zajímavých snímků, jež pořídil v jihovýchodní Asii. Tentokráte je to fotografie Portréty Nepál, který může zaujmout jak hlubokým pohledem ženy na něm zachycené, tak také odrazy v okně, které dodávají snímku tematickou i obrazovou pluralitu.

Klepněte pro větší obrázek
Portréty Nepál (foto: Marcel Konečný) 

Uživatel Myreska vyfotil dívku s tetováním, která se skrývá za černou kočkou. Snad se stydí, snad se bojí. Co asi skrývá? Jak vypadá její tvář? Je černá kočka obrazem něčeho z jejího nitra? I to jsou otázky, které nás mohou napadnout, když se díváme na fotografii s názvem Aslan tatoo.

Klepněte pro větší obrázek
Aslan tatoo (foto: Myreska) 

Snímek se svým klasickým rukopisem i prostředím nabízí Filip Radosta v díle s názvem Stalker The Secret World 2, na kterém je vidět jeho osobní fascinace vztahu člověka a techniky a podivuhodné napětí, které v tomto svazku reflektuje řada autorů – ať již spisovatelů, malířů nebo právě fotografů.

Klepněte pro větší obrázek
Stalker – The Secret World 2 (foto: Filip Radosta) 

A na závěr ještě pohled na technicky i kompozičně výborný snímek i s ukázkou toho, jakým způsobem je tvořen. Netradiční formát dává pohledět do „kuchyně“ poctivé tvorby, které nechybí nic podstatného, má nápad, dynamiku i krásu. To vše v podání Alice a Šermířská bitevní.

Klepněte pro větší obrázek
Šermířská bitevní (foto: Alice)
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.