DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Ne vždy veselé

Měli jste veselé Vánoce? Příčiny radosti o svátcích bývají různé. Někomu k veselí stačí maličkost, jiného nenachne nic.

V psychologii je definována řada různých taxonomií potřeb. Jedná se o seznam věcí, které člověk potřebuje uspokojovat. Obvykle platí, že bez, alespoň částečného, ukojení těch nejdůležitějších (např. hlad, žízeň, potřeba dýchat), není možné uspokojovat ty na žebříčku umístěné pod nimi, jako je například touha po umění či vzdělání. Ostatně tomu člověk rozumí poměrně dobře – jen těžko si užijete výstavu Picasa, pokud jste týden nejedli a někdo na vás míří pistolí. Co se ale stane, pokud jsou uspokojeny všechny tyto potřeby a člověk stále není šťasten?

Klepněte pro větší obrázek
Ne vždy veselé; foto Zuzanka H

Myslím, že zde je určité tajemství člověka, které lze taxonomicky spoutat jen těžko – i kdybychom člověku, z Dostojevského křišťálového paláce, dali milující osobu a uspokojili jeho potřeby lásky a kontaktu, stále mu bude zřejmě něco scházet ke štětí. Potřebujeme najít smysl života, nebo jej alespoň hledat. Muž, kterého zachycuje dnešní fotografie týdne, byl během svého života jistě mnohokráte šťastný – snad měl milující ženu, krásné chytré děti, udělal kariéru a přispíval na charitu. Možná sám maloval obrazy a rád chodil na procházky, na kterých vychutnával zpěvy ptáků a šumění vody.

A ty stejné zvuky jsou dnes mrtvolným chladným tichem. Mnoho jeho známých již zemřelo, stejně jako jeho paní. Děti, které jej mají rádi, ale slaví Vánoce s vlastními rodinami a navštíví jej až za několik dní. Je nazdobený stromeček a muž uvažuje u ticha, které mělo vždy radostný a romantický tón. Žije život, kterému je možné vytknout jen máloco, avšak přesto mu něco chybí. Těch několik okamžiků úplné samoty se sebou samým, odpověď na otázku proč tu ještě je. Snad jen krátké zaváhání. A právě to se zrcadlí ve Vánočním snímku Ne vždy veselé.., jehož autorkou je Zuzanka H. Gratuluji autorce ke snímku s hlubokou a možná i lehce smutnou atmosférou a dovoluji si vás pozvat na prohlídku několika dalších zajímavých snímků.

Klepněte pro větší obrázek
Vzhůru; foto Libor Pawlas

Stačí jen několik málo úprav a snímek se muže změnit k nepoznání, tedy dokud si k němu nenajdete cestu a neprohlédnete ho. V tomto směru je krásnou fotografickou mystifikací snímek vzhůru, jehož autorem je Libor Pawlas. Zachycuje ptáka, který se místo vodorovným směrem s vodní hladinou, rozlétává přímo s ní, vzhůru k nebesům.

Klepněte pro větší obrázek
Slza; foto Hanka U.

Výborná čistá a kvalitně odvedená práce je vidět také za snímkem Hanky U., a který nese jméno slza. Nabízí kontrast mezi jemnocitem slzy a tvrdostí kamene. Je obrazem toho, že i v tvrdém a nedostupném kameni, může po prolomení obalu zazářit krása a cit.

Klepněte pro větší obrázek
PF 2011; foto cikorsky II

A na závěr dvě PF. To první vytvořil Jirka Galdia. Zachycuje celou rodinu spojenou v jeden symbolický celek a je pěknou ukázkou toho, jak má vypadat po všech stránkách precizní portrétní fotografie. Včetně ne úplně tuctové kompozice. Jednoduchý název PF 2011 pak dobře koresponduje s motivem snímku.

Klepněte pro větší obrázek
pf2011; foto jewell

Druhé novoroční přání na svém kontě fotograf s nikem jewell. Pod názvem pf2011 nalezneme snímek, který zaujme dynamikou pohybu ženy, tajemným místem, ze kterého se odráží i jasným cílem, který má před sebou. Je tedy alegorií na to, jak se k novému roku postavit – odložit vše loňské a všemi silami se upnout k tomu, co nás právě v něm čeká.

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

ZAŘAZENÍ FOTOGRAFIE TÝDNE DO PŘÍSLUŠNÉ KATEG… Hanka U. 12. 1. 2011, 22:07

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.