DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Nebezpečné balónové přistání

Někdy je úhel pohledu tím, co nám brání vidět věci takové, jaké jsou. Avšak současně nám ukazuje zcela nové skutečnosti a dokáže pro nás naprosto pokřivit a zkreslit realitu okolního světa.

Lidové úsloví pravící, že kdo jí tvaroh, vidí až za roh, je zřejmě nesmyslné. Světlo se díky své vlnové délce za roh šíří jen minimálně, a právě díky tomu lze vidět věci ostře a jasně.

Fotograf se snaží zachytit fotony, které míří do jeho objektivu takovým způsobem, že konzervuje svět, který je před ním. Svět dvojsmyslů, nejasností, neurčitých tvrzení a dichotomií.

Jedinou možností, jak mu porozumět, je nesledovat jej doslovně, ale neustále jej interpretovat. Každý výraz tváře, věta nebo název ulice mají daleko blíže k symbolům, než k něčemu, co bychom měli vnímat jako čistý fakt. Symbol je něčím, co spojuje – dvě poloviny pečetě, zkušenost člověka s viděným světem.

Snímek Nebezpečné přistání zachycuje v jedné kompozici horkovzdušný balón a katedrálu svatého Víta na Hradčanském náměstí. Zatímco běžným okem není na celé scenérii nic zvláštního, snad mimo estetického pohoršení, že se létající objekt do kontextu Pražského hradu nehodí, zkušený fotograf vidí něco jiného.

Klepněte pro větší obrázek 
Nebezpečné přistání, foto: Dolittle

Tím, že dává k dispozici jen dvojrozměrný obraz bez kontextu, může balón napíchnout na kostelní věž. Činí to tak šikovně, že bez zkušenosti s fyzickým světem bychom jen těžko hledali důvod, proč se pasažéři nezřítí na nádvoří.

Autor, kterým je Dolittle, ukazuje dosti podstatnou vlastnost komunikace mezi divákem a fotografií. Spočívá v hledání kontextu, spojení, faktů, v tom, že fotografie zachycuje svět takový, jaký je a přesto ne pravdivě či úplně. Gratuluji autorovi k dobře načasovanému úlovku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Radost ze hry ukazuje snímek 3, 2, 1, na kterém je pěkně vidět základní charakteristika takové činnosti. Aby se dívka mohla hrou bavit, musí znát její pravidla a dodržovat je. Omezení svobody tak nemusí být vždy negativní, neboť může sloužit jako prostředek pro radostný a spokojený život. Autorem je aloys.

Klepněte pro větší obrázek 
3, 2, 1, foto: aloys

Svatební fotografie je často kýčová, uměle vylepšovaná, syntetická, bez nápadu, přeslazená. Snímek Jen světlo se dívá… se snaží tento stereotyp překročit a nabízí emoce, které nejsou u podobných fotografií zcela běžné – napětí, obavu, těšení se. Fotografii pořídil hary marwell.

Klepněte pro větší obrázek 
Jen světlo se dívá..., foto: hary marwell

Navyy zachycuje muže na člunu, uprostřed rybníka. Člověka obklopeného tichem, krásnou přírodou, usilovně veslujícího. Obyvatel města by možná řekl, že si jede vyčistit hlavu, odpočinout si od starostí, problémů, lidově řečeno vypnout. Naopak místní by v něm snad viděl rybáře, který jen dělá svojí práci. Fotografie rybářská II sice nabízí postoj autora, ale zároveň nebrání možnosti, se sním přít. Co když fotograf jen šel okolo a neví více než my?

Klepněte pro větší obrázek 
rybářská II, foto: navyy

Na závěr ještě jeden snímek kontextuálně orientovaný, jehož autorkou je Azhar a nese název o klukovi z plakátu VIII. Ke komparaci a analýze podobnosti obou mužů snad není možné cokoli dodávat, obraz sám mluví dostatečně jasně a přesvědčivě.

Klepněte pro větší obrázek 
o klukovi z plakátu VIII., foto: Azhar
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

kurzové sázení, velmi spolehlivé info <a … awe 14. 8. 2014, 09:45

Další podobné články

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu