DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: nejen o divném stromu

Člověk si své prostředí města sice vytvořil sám, ale není v něm osamocen. Příroda a kultura se v něm podivuhodně proplétají a kladou s fotografem zásadní otázku – co je přirozené a co divné?

Existuje zajímavý myšlenkový střet mezi lidmi, kteří tvrdí, že příroda a kultura jsou dva oddělené, často si dokonce konkurující světy a těmi, kdo mezi nimi žádnou ostrou hranici nevidí. Vždyť člověk sám je součástí přírody, je složen ze stejných uhlíků a vodíků, jako vše okolo a také on má, stejně jako všechny ostatní živé organismy, metabolismus, který jej udržuje při životě.

Přesto se člověk a jeho výtvory od ostatní přírody určitým způsobem liší. Někdo může tvrdit, že člověk má duši, jiný bude vidět onu rozdílnost ve schopnosti tvořit umělecká díla (a pošetilém provozování této potence), případně v neexistenci přirozeného prostředí. Člověk aby přežil, nevyužívá svahů, jeskyň a členitost terénu, ale vybuduje si prostředí zcela odlišné.

Avšak je zde ještě jeden zajímavý aspekt. Člověk v tomto svém novém světě, kterému můžeme říkat kulturní krajina, nežije sám. Krysy ve středověku stály za morovými epidemiemi a za své vlastní prostředí si zvolili stoky a kanály měst. Holub našel útočiště ve střechách domů, a i když většinu své potravy získává mimo město samotné, je to lidskýma rukama vytvořené prostředí, které mu zajišťuje určitý komfort a bezpečí. Podobně bychom mohli hovořit o mývalech, myších a dalších živočiších, kteří z nového prostředí a lidské blízkosti učinili nové místo pro svůj život.

Snímek O divném stromu nabízí zajímavou kompozici mířící na střechy domů. Do jednoho celku se zde přirozeně propojuje pletivo, živý strom, který se s příchodem jara připravuje vypučet a anténa. Pták sedící na střeše je tak v prostředí technickém i přírodním, v místě ovlivněném člověkem, ale přesto zřejmě spokojenější než v lese.

Klepněte pro větší obrázek
O divném stromu, foto: šebin

Snímek tak otevírá trochu nezvyklou otázku v diskusi o dichotomii přírody a kultury, totiž zda je člověk jediným, kdo k tomu má co říci. Zda i další živočichové nepřijali umělé prostředí za své vlastní a svůj přirozený prostor tak definitivně neztratili. Možná vše směřuje k tomu, že pojem přirozenosti není tak neproblematický, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Gratuluji autorovi zajímavého, kompozičně zdařilého snímku, kterým je šebin a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších snímků uplynulého týdne.

U zvířecí říše ještě zůstaneme, i když místo vzduchu se přesuneme do vody a namísto techniky se budeme kochat téměř nedotčenou krásnou podmořského světa. Gore008 nabízí na snímku Na Seychelach krásný pohled do očí karety.

Klepněte pro větší obrázek
Na Seychelach, foto: gore008

Honzj nabízí zajímavý pohled na hřbitovní atmosféru plnou ticha, klidu a rozjímaní. Prostoru, kdy si každý musí uvědomit, že je prach a v prach se obrátí, že jeho bytí má časový konec a že (s vekou pravděpodobností) z jeho bytí nezůstane o mnoho více než jen rozvrácený hrob a možná ani to ne. Fotografie se jmenuje Zahrady ticha...

Klepněte pro větší obrázek
Zahrady ticha, foto: honzj

Saská krajina snů dává pohlédnout na České Švýcarsko v podzimním hávu s příjemnou hrou světla a stínu. Fotografii pořídil Abulafia3.

Klepněte pro větší obrázek
Saská krajina snů, foto: Abulafia3

Na závěr ještě se ještě jednou vracíme k motivu stromu. Tentokráte dvou, které jsou těsně u sebe a jejich bytí je z pohledu fotografa orámované dvojící skal zachycujících v perspektivně celou scénu. Snímek nese název Mamánek – což je poměrně výstižné – a autorem je shimmell.

Klepněte pro větší obrázek
Mamánek, foto: shimmell
Další článek




celkem 42 komentářů

Nejnovější komentáře

RR: Ty jsi dobrej magor. A kdyby tě zajímalo… tom 2. 4. 2015, 02:15
moj slovnik,je aky je,nepotrebujem sa hrat n… Pavol Machata 2. 4. 2015, 00:19
No super, tak konecne normalni komentar. Jen… RR 1. 4. 2015, 23:54
a zas vedla :) mna uz pozitivna kritika a po… Pavol Machata 1. 4. 2015, 23:35
No to by asi ani nemelo cenu. Viz muj prvni … RR 1. 4. 2015, 23:29

Další podobné články

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.