DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Noční poslouchání

Některé fotografie nás vrací o několik desítek let zpět. Dnešní FT je o kavárnách, umění, křesle a utíkajících představách.

Posadit se do křesla, zapálit dýmku a tiše poslouchat tiché praskání gramofonové desky na pozadí krásné skladby. Není potřeba na nic myslet, nic hledat, jen se nechat unášet tóny které jemně plují z reproduktorů. Je noc a v tichu zní jen gramofon. Lidská mysl, již znavená dnem, pomalu prochází kdesi daleko, jemně se kochajíce lesem, vodou a vzduchem, zatímco tělo tiše odpočívá v pohodlí křesla a s posledních sil bojuje se spánkem, který nenápadně a tiše přebírá vládu.

Kouzlo starých desek působí po mnoha letech snad ještě intenzivněji, než když si je člověk prvně vyndal s papírového obalu. Gramofon nás vrací až do období meziválečné avantgardy, doby kdy domy stavěl Bohuslav Fuchs, v Brně se chodilo do Savoje a Ery, do doby kdy umění, kultura a politika byly jaksi blíže všednímu člověku. Za jemné hudby desek se ocitáme v kavárně, kde se u kávy řeší funkcionalismus, píší básně a mluví o demokracii. Lidství jako by bylo etherem ze kterého se předou jeho projevy nejrůznějšího druhu, ale nikdy ne ve spěchu, vždy lehce, elegantně a s noblesou. Doba hledání nového vnímání prostoru, krásy a svobody.

Myslím, že v dějinách Evropy jsou čtyři období mimořádného vzepětí ducha, nového uvažování lidství, tvorby představ o světě, času a prostoru. Na antiku, scholastiku a renesanci navazuje právě avantgardu první poloviny 20. století. A také tam, do atmosféry, kterou má mnoho z nás rádo, nás může tento snímek zanést.

Klepněte pro větší obrázek
Noční poslouchání; foto Jirka R

Fotografie, na kterou když se podíváte, tak přirozeně zavřete oči může být dvojího druhu – buď je tak strašná že se na ni nelze dívat, nebo tak niterná, že si ji člověk chce prožít v sobě. A právě tou druhou je Noční poslouchání od Jirky R. Gratuluji mu ke krásnému snímku i fotografii týdne a dovoluji si upozornit ještě na některé další zajímavé fotografie uplynulého týdne:

Klaunovo stanování od fotrhola je dalším typickým zástupcem jeho kontinuální tvorby. Ukazuje fotografii jako předmět výtvarného umění a designu, s výbornou barevností a mimořádnou kompozicí. Nechybí ani jednotící myšlenka celého díla. Přenesla-li nás fotografie týdne do prvorepublikové kavárny, tak Klaunovo stanování může být krásným obrazem na její zdi.

Klepněte pro větší obrázek
Klaunovo stanování; foto Fotrhola

Umění není nikdy ničím samostatným, uměním se předmět stává až interakcí s lidským intelektem, emocemi, osobností. Myslím, že není přesné hovořit o nějakém obraze jako o umění, spíše je uměním to, co se nevyslovitelně vznáší mezi divákem a plátnem. Je jako oční kontakt... od clona.

Klepněte pro větší obrázek
Oční kontakt...; foto Clona

Nedávno mě zaujala v televizi diskuse mezi moderátorem a jedním politikem o práci. Myslím, že onen politik (ač je to u těchto lidí jev poměrně vzácný) měl poměrně pravdu, když říkal, že každá práce je tak důstojná, jako člověk který ji vykonává. Není dobrá a špatná práce, ale může být jen dobrý a špatný člověk. Možná námět na to, jak se příště dívat na ty, kdož jsou Kopáči. Autorem snímku je jihanabenihana.

Klepněte pro větší obrázek
Kopáči; foto Jihanabenihana.

A na závěr ještě spíše legrační repliku na motiv svobody v podobě snímku Doživotně, jehož tvůrcem je modian. Možná bychom se mohli do něčeho také tak zakousnout a udělat tak něco proto, abychom byly lepšími a kvalitnějšími lidmi. Nikdy není pozdě a třeba právě v tom objevíme svojí svobodu – že odstraníme ze svého života něco, co nás spoutává, zavazuje, na čem jsem závislí. Hranice našeho lidství jsou vždy jen uvnitř nás.

Klepněte pro větší obrázek
Doživotně; foto Modian
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

komentáře slávek miloslav 31. 3. 2010, 11:48
- - 31. 3. 2010, 06:05

Další podobné články

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.