DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Noční poslouchání

Některé fotografie nás vrací o několik desítek let zpět. Dnešní FT je o kavárnách, umění, křesle a utíkajících představách.

Posadit se do křesla, zapálit dýmku a tiše poslouchat tiché praskání gramofonové desky na pozadí krásné skladby. Není potřeba na nic myslet, nic hledat, jen se nechat unášet tóny které jemně plují z reproduktorů. Je noc a v tichu zní jen gramofon. Lidská mysl, již znavená dnem, pomalu prochází kdesi daleko, jemně se kochajíce lesem, vodou a vzduchem, zatímco tělo tiše odpočívá v pohodlí křesla a s posledních sil bojuje se spánkem, který nenápadně a tiše přebírá vládu.

Kouzlo starých desek působí po mnoha letech snad ještě intenzivněji, než když si je člověk prvně vyndal s papírového obalu. Gramofon nás vrací až do období meziválečné avantgardy, doby kdy domy stavěl Bohuslav Fuchs, v Brně se chodilo do Savoje a Ery, do doby kdy umění, kultura a politika byly jaksi blíže všednímu člověku. Za jemné hudby desek se ocitáme v kavárně, kde se u kávy řeší funkcionalismus, píší básně a mluví o demokracii. Lidství jako by bylo etherem ze kterého se předou jeho projevy nejrůznějšího druhu, ale nikdy ne ve spěchu, vždy lehce, elegantně a s noblesou. Doba hledání nového vnímání prostoru, krásy a svobody.

Myslím, že v dějinách Evropy jsou čtyři období mimořádného vzepětí ducha, nového uvažování lidství, tvorby představ o světě, času a prostoru. Na antiku, scholastiku a renesanci navazuje právě avantgardu první poloviny 20. století. A také tam, do atmosféry, kterou má mnoho z nás rádo, nás může tento snímek zanést.

Klepněte pro větší obrázek
Noční poslouchání; foto Jirka R

Fotografie, na kterou když se podíváte, tak přirozeně zavřete oči může být dvojího druhu – buď je tak strašná že se na ni nelze dívat, nebo tak niterná, že si ji člověk chce prožít v sobě. A právě tou druhou je Noční poslouchání od Jirky R. Gratuluji mu ke krásnému snímku i fotografii týdne a dovoluji si upozornit ještě na některé další zajímavé fotografie uplynulého týdne:

Klaunovo stanování od fotrhola je dalším typickým zástupcem jeho kontinuální tvorby. Ukazuje fotografii jako předmět výtvarného umění a designu, s výbornou barevností a mimořádnou kompozicí. Nechybí ani jednotící myšlenka celého díla. Přenesla-li nás fotografie týdne do prvorepublikové kavárny, tak Klaunovo stanování může být krásným obrazem na její zdi.

Klepněte pro větší obrázek
Klaunovo stanování; foto Fotrhola

Umění není nikdy ničím samostatným, uměním se předmět stává až interakcí s lidským intelektem, emocemi, osobností. Myslím, že není přesné hovořit o nějakém obraze jako o umění, spíše je uměním to, co se nevyslovitelně vznáší mezi divákem a plátnem. Je jako oční kontakt... od clona.

Klepněte pro větší obrázek
Oční kontakt...; foto Clona

Nedávno mě zaujala v televizi diskuse mezi moderátorem a jedním politikem o práci. Myslím, že onen politik (ač je to u těchto lidí jev poměrně vzácný) měl poměrně pravdu, když říkal, že každá práce je tak důstojná, jako člověk který ji vykonává. Není dobrá a špatná práce, ale může být jen dobrý a špatný člověk. Možná námět na to, jak se příště dívat na ty, kdož jsou Kopáči. Autorem snímku je jihanabenihana.

Klepněte pro větší obrázek
Kopáči; foto Jihanabenihana.

A na závěr ještě spíše legrační repliku na motiv svobody v podobě snímku Doživotně, jehož tvůrcem je modian. Možná bychom se mohli do něčeho také tak zakousnout a udělat tak něco proto, abychom byly lepšími a kvalitnějšími lidmi. Nikdy není pozdě a třeba právě v tom objevíme svojí svobodu – že odstraníme ze svého života něco, co nás spoutává, zavazuje, na čem jsem závislí. Hranice našeho lidství jsou vždy jen uvnitř nás.

Klepněte pro větší obrázek
Doživotně; foto Modian
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

komentáře slávek miloslav 31. 3. 2010, 11:48
- - 31. 3. 2010, 06:05

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.