DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Dnes již téměř zapomenutý český filosof Josef Ludvík Fischer napsal krátkou stať na téma zahálka. Zahálka je činnost vnímaná všeobecně jako špatná, morálně pokleslá. Člověk povolaný k práci ve světě, k aktivitě nebo kontemplaci, nedělá nic užitečného. Promrhá čas, který je vyměřený jeho bytí a nic po něm nezůstane.

Ve společnosti se předháníme, kdo uběhl více kilometrů, navštívil lepší výstavu nebo přečetl kvalitnější monografii. Odpočinek byl nahrazen aktivním trávením volného času. Také ten je nutné naplánovat, řídit, aktivně jej reflektovat, užívat pro seberozvoj. Na nějaké volno či zahálku není v životě moderního člověka místo.

Josef Ludvík Fischer ale píše něco, jako chvalořeč na zahálku. Ve světě existuje mnoho krásy a zajímavých věcí. Jenže těch si během toho, co jsme zaměstnáni malými i velkými problémy nemůžeme všimnout. Přehlušíme je činností. Nevidíme svět kolem sebe ani v sobě ostře, vše se jen mihá podle stanoveného plánu a rozpisu. Zahálka spočívá v tom, že všeho necháme, otevřeme oči a budeme se jen dívat. Fischer doslova hovoří o umění zahálky. Ty největší, nejkrásnější a nejdůležitější věci objevujeme skrze ni. Zahálka je jedinou cestou k věcem, které mají skutečnou hloubku.

Tam, kde je čas břemenem píše Fischer není zahálky. Je pouze útěku před nudou, což je činnost – jak každý uzná – pošetilá. Proč by měl člověk před nudou utíkat? Aby se z nudy stala zahálka, je třeba učinit dvě věci. Předně je třeba přestat vnímat čas jako břemeno, jako tlak, svůj pobyt ve světě jako plnění seznamu úkolů. Smysl bytí musí být jiný a hlubší, čas je něco, co takové bytí umožňuje a podmiňuje, nikoli zátěž a stresor.

Klepněte pro větší obrázek
Nuda..., foto: Balian

Druhou věcí, zřejmě neméně obtížnou, je umění zahálky. Naučit se zastavit, otevřít oči a sledovat svět kolem sebe. Zbavit se pocitu práce a zodpovědnosti. Naučit se vydechnout. Umění v sobě skrývá jednak kompetenční složku, ale také složku tvořivou. Zahálka vede k utváření nových skutečností v našem nitru. Zahálka ho kultivuje, zve do něj klid a možnost uspořádat vlastní bytí. A tak, zatímco před nudou je třeba prchat, zahálku je možné pěstovat. Alespoň tu, kterou tak vyzdvihuje český filosof minulého století.

Snímek Nuda… zachycuje právě takové dilema, pnutí mezi nudou a zahálkou. Mezi čekáním na to, až se začne konečně něco dít a pozorováním toho, co se právě zjevuje, toho, co zde již nikdy takové pro nás nebude. Přitom samo děvče je v činnosti, která souvisí s aktivním trávením volného času. Věnuje se gymnastice, nezahálí. Gratuluji Balianovi k pěknému černobílému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Nejmil navazuje v další pozoruhodné sérii na svou předchozí tvorbu. Jeho snímky jsou opět hravé, plné nadsázky, specificky barevné, dialogické, velice pěkně technicky i kompozičně zpracované. Tentokráte nabízí fotku Ice Cream #3.

Klepněte pro větší obrázek
Ice Cream #3, foto: nejmil

Smrt a absence života uprostřed rozpadlé krajiny. Jen kusy dřeva a staveb, nikde ani živáčka. Snad ideální ukázka toho, jak si lze představit lidový temný středověk. Jakkoli jeho odstíny byly pochopitelně jiné, k lidovému archetypu snímek Středověk 11 skvěle zapadá. Autorem je honzj.

Klepněte pro větší obrázek
Středověk 11, foto. honzj

Může být i v šedivém světě něco krásného a zajímavého? Jaro-mír nabízí odpověď spojenou se snímkem když je šedivo, odpověď nevlídnou a nečasovou, ale přesto něčím zajímavou a přitažlivou.

Klepněte pro větší obrázek
když je šedivo, foto: jaro-mír

A na závěr ještě jeden pohled do vodní hladiny. Nese název konec ovocné sezóny a zaujme především pozoruhodným barevným provedením, ale také dobrou kompoziční i technickou realizací od vhumanika.

Klepněte pro větší obrázek
konec ovocné sezóny, foto: vhumanik
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.