DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: O čem brankáři nevědí

Odkryjeme tabuizované téma vztahů sportovních pomůcek. Nabízíme daleko více než jen branky, body a sekundy.
Fotografie týdne: O čem brankáři nevědí

V současném fotografickém světě se jen velmi zřídka podaří najít téma, které ještě nikdy nebylo zobrazeno. „Vše již bylo vyfoceno.“, traduje se mezi fotografy. Mnohé z nich toto zjištění ovlivní natolik, že nakonec odloží své nádobíčko na půdu a věnují se smysluplnějším činnostem (zahradničení, vysávání, úklidu). Náměty se vytrácejí a dnes se jen málo lidem poštěstí vyfotografovat situaci, která je naprosto nová. Takto je tomu i v případě dnešní fotografie týdne.

Avšak pojďme si nejprve povědět několik slov o celé problematice, abychom pak lépe pochopili nadčasovost a sílu vybrané fotografie.

O životě branek a jiných sportovních potřeb se toho ví jen velmi málo. Většinou se lidé spokojí s jejich okopáním nebo rozbíjením. Ovšem jen málokdo si uvědomuje, že i taková branka může mít celou škálu pocitů, které však vesměs ukrývá v sobě, neboť branky jsou velmi plachá a citlivá stvoření. Je to pochopitelné. Celou dobu jsou branky vystaveny velké pozornosti diváků. Celý sport, všechny vlny emocí se vlastně točí okolo branek. Vy byste před tisíci páry očí a desítkami kamer projevili své city? Určitě ne. Proto jsou branky po celou sezónu velmi introvertní a prakticky nehnou sítí.

Nedat nic najevo je však velmi těžké a ubíjející. Často se totiž v brance vyvine velmi silný citový vztah ke svému brankáři. Tento vztah je většinou nenaplněný a zaniká s posledním tréninkem, což branky velmi trápí. Jistě jste si v televizi už všimli brankáře hladícího tyč branky nebo obránce, který ji objímá a něžně ji víská oka sítě. Pro branku je pak velmi těžké, když po těchto fyzických projevech náklonnosti nakonec zůstane sama. Podle brankologů (odborníků na branky) pak hledá jakýsi zástup a náhradu v mimosezónním lesbickém vztahu s jinou, často soupeřovou brankou.

Klepněte pro větší obrázek 
O čem brankáři nevědí; foto Cikorsky

A právě tuto intimní chvíli mezi dvěma brankami se podařilo zachytit na fotografii týdne.
Fotografie nám dává jasnou odpověď, kterou jsme dříve jen tušili. Zobrazuje milostný poměr dvou branek takřka živočišně. Nečekaný erotický náboj (jistě ne jen pro milovníky fotbalu) v kontrastu se syrovostí okolního prostředí vytvářejí v divákovi výjimečně silnou směsici pocitů. Fotka je celkově velmi všestranná a proplouvá mezi kategoriemi aktu, reportáže, krajiny, zátiší, architektury a samozřejmě sportu.

Jistě by vás zajímalo, jak vlastně vzniká taková nadčasová fotka. Na to jsme se raději zeptali samotného autora, který v galerii DIGIarény vystupuje pod přezdívkou Cikorsky. Přinášíme pouze publikovatelnou část rozhovoru s tímto prostým a jednoduchým člověkem.

Redaktor FT: Naše čtenáře by zajímalo, jak vlastně vznikla tato fotka?
Cikorsky: No, tak nejdříve velkou rychlostí objektivem proletělo světlo, a pak huplo na snímač, jo. Ten to típnul do nul a jedniček a poslal je po takových malých drátkách do…

Redaktor FT: Jistě, jistě, nás by ale spíše zajímalo, jestli je těžké vyfotit branky v této intimní poloze?
Cikorsky: Ano, je. Branky jsou hrozně plaché. Hrozně. Něčím zašustíte a hned vám utečou a už je nedostanete zpátky. Tedy myslím jako jejich výraz, jejich emoce. Při focení branek musíte být velmi opatrní a ostražití.

Redaktor FT: A jak dlouho jste tvořil konkrétně tuto fotku?
Cikorsky: No, na tomto místě jsem ty dvě branky sledoval už od podzimu. Chodil jsem na tam každý druhý den. Čekal, až se spolu trošku sblíží. Pořád to nebylo ono, až minulý týden. Jdu tam a koukám – už to začalo! Už si to tam holky užívaly… No, udělal jsem asi 300 cvaků, ale myslím, že tahle se opravdu povedla. Mám ještě pár detailů prolnutých sítí, ale to už je za hranicí zveřejnění na tomto serveru. Věřili by jste, že ta jedna té druhé dokonce…
Redaktor FT: Děkuji za rozhovor.

Z neověřených zdrojů máme informaci, že právě tahle fotografie by se měla objevit na obálce prestižního časopisu Sports Illustrated 2009. Pro americký trh ovšem jen v cenzurované verzi:

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost

Jak je tedy vidět, i v dnešní době je možné udělat výjimečnou fotografii. Gratulujeme autorovi této aprílové fotografie týdne a u dalších vašich vyčnívajících fotek se těšíme zase za týden.

Další článek




celkem 10 komentářů

Nejnovější komentáře

gratulace šel okolo 1. 4. 2009, 16:59
Prosba grim 1. 4. 2009, 13:45
Re: :))))) rok.zaruka 1. 4. 2009, 11:40
Re: :))))) Alesh.Rocker 1. 4. 2009, 09:15
Re: :))))) mk 1. 4. 2009, 08:46

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.