DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: O čem brankáři nevědí

Odkryjeme tabuizované téma vztahů sportovních pomůcek. Nabízíme daleko více než jen branky, body a sekundy.
Fotografie týdne: O čem brankáři nevědí

V současném fotografickém světě se jen velmi zřídka podaří najít téma, které ještě nikdy nebylo zobrazeno. „Vše již bylo vyfoceno.“, traduje se mezi fotografy. Mnohé z nich toto zjištění ovlivní natolik, že nakonec odloží své nádobíčko na půdu a věnují se smysluplnějším činnostem (zahradničení, vysávání, úklidu). Náměty se vytrácejí a dnes se jen málo lidem poštěstí vyfotografovat situaci, která je naprosto nová. Takto je tomu i v případě dnešní fotografie týdne.

Avšak pojďme si nejprve povědět několik slov o celé problematice, abychom pak lépe pochopili nadčasovost a sílu vybrané fotografie.

O životě branek a jiných sportovních potřeb se toho ví jen velmi málo. Většinou se lidé spokojí s jejich okopáním nebo rozbíjením. Ovšem jen málokdo si uvědomuje, že i taková branka může mít celou škálu pocitů, které však vesměs ukrývá v sobě, neboť branky jsou velmi plachá a citlivá stvoření. Je to pochopitelné. Celou dobu jsou branky vystaveny velké pozornosti diváků. Celý sport, všechny vlny emocí se vlastně točí okolo branek. Vy byste před tisíci páry očí a desítkami kamer projevili své city? Určitě ne. Proto jsou branky po celou sezónu velmi introvertní a prakticky nehnou sítí.

Nedat nic najevo je však velmi těžké a ubíjející. Často se totiž v brance vyvine velmi silný citový vztah ke svému brankáři. Tento vztah je většinou nenaplněný a zaniká s posledním tréninkem, což branky velmi trápí. Jistě jste si v televizi už všimli brankáře hladícího tyč branky nebo obránce, který ji objímá a něžně ji víská oka sítě. Pro branku je pak velmi těžké, když po těchto fyzických projevech náklonnosti nakonec zůstane sama. Podle brankologů (odborníků na branky) pak hledá jakýsi zástup a náhradu v mimosezónním lesbickém vztahu s jinou, často soupeřovou brankou.

Klepněte pro větší obrázek 
O čem brankáři nevědí; foto Cikorsky

A právě tuto intimní chvíli mezi dvěma brankami se podařilo zachytit na fotografii týdne.
Fotografie nám dává jasnou odpověď, kterou jsme dříve jen tušili. Zobrazuje milostný poměr dvou branek takřka živočišně. Nečekaný erotický náboj (jistě ne jen pro milovníky fotbalu) v kontrastu se syrovostí okolního prostředí vytvářejí v divákovi výjimečně silnou směsici pocitů. Fotka je celkově velmi všestranná a proplouvá mezi kategoriemi aktu, reportáže, krajiny, zátiší, architektury a samozřejmě sportu.

Jistě by vás zajímalo, jak vlastně vzniká taková nadčasová fotka. Na to jsme se raději zeptali samotného autora, který v galerii DIGIarény vystupuje pod přezdívkou Cikorsky. Přinášíme pouze publikovatelnou část rozhovoru s tímto prostým a jednoduchým člověkem.

Redaktor FT: Naše čtenáře by zajímalo, jak vlastně vznikla tato fotka?
Cikorsky: No, tak nejdříve velkou rychlostí objektivem proletělo světlo, a pak huplo na snímač, jo. Ten to típnul do nul a jedniček a poslal je po takových malých drátkách do…

Redaktor FT: Jistě, jistě, nás by ale spíše zajímalo, jestli je těžké vyfotit branky v této intimní poloze?
Cikorsky: Ano, je. Branky jsou hrozně plaché. Hrozně. Něčím zašustíte a hned vám utečou a už je nedostanete zpátky. Tedy myslím jako jejich výraz, jejich emoce. Při focení branek musíte být velmi opatrní a ostražití.

Redaktor FT: A jak dlouho jste tvořil konkrétně tuto fotku?
Cikorsky: No, na tomto místě jsem ty dvě branky sledoval už od podzimu. Chodil jsem na tam každý druhý den. Čekal, až se spolu trošku sblíží. Pořád to nebylo ono, až minulý týden. Jdu tam a koukám – už to začalo! Už si to tam holky užívaly… No, udělal jsem asi 300 cvaků, ale myslím, že tahle se opravdu povedla. Mám ještě pár detailů prolnutých sítí, ale to už je za hranicí zveřejnění na tomto serveru. Věřili by jste, že ta jedna té druhé dokonce…
Redaktor FT: Děkuji za rozhovor.

Z neověřených zdrojů máme informaci, že právě tahle fotografie by se měla objevit na obálce prestižního časopisu Sports Illustrated 2009. Pro americký trh ovšem jen v cenzurované verzi:

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost

Jak je tedy vidět, i v dnešní době je možné udělat výjimečnou fotografii. Gratulujeme autorovi této aprílové fotografie týdne a u dalších vašich vyčnívajících fotek se těšíme zase za týden.

Další článek




celkem 10 komentářů

Nejnovější komentáře

gratulace šel okolo 1. 4. 2009, 16:59
Prosba grim 1. 4. 2009, 13:45
Re: :))))) rok.zaruka 1. 4. 2009, 11:40
Re: :))))) Alesh.Rocker 1. 4. 2009, 09:15
Re: :))))) mk 1. 4. 2009, 08:46

Další podobné články

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Když pamětníci vyprávějí o návštěvě v Sovětském svazu, jsou poměrně zřejmé vzpomínky na to, že existovaly trasy a ulice, kterými turisté chodit mohou, a naopak jakékoli odchýlení se trestalo.

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Živíme se druhými lidmi. Tuto zkratku Jan Sokol používá, aby vyjádřil skutečnost, že předmětem obživy většiny společnosti již není zemědělství, dokonce ani průmysl, ale služby či státní sektor.

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Okamžitě se vrať! je imperativ, ke kterému má asi každý nějaký vztah. Obsahuje v sobě dva důležité momenty – možnost návratu, ale také časovost tohoto aktu. Obě dimenze spolu přitom těsně souvisí.

Fotografie týdne: Mlhavé rána – o hledání konkrétních věcí v oparu

Fotografie týdne: Mlhavé rána – o hledání konkrétních věcí v oparu

Někdy se může stát, že o něčem máme jen mlhavou představu. Tedy, že disponujeme ideou, která je ještě neostrá a čeká na formulaci, ohraničení, jasnost. Možná se zcela změní, protože původní obrysy mohou skrývat ledasco.

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.