DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: O hledání krásy, oku a hraní si detailem

Kdo je to vlastně fotograf? Tuto otázku si musí klást každý, zejména pak každá fotografická soutěž. Pokud chce nějakým způsobem definovat kategorie, nic jiného, než právě práce s hledáním zapeklité otázky z úvodu jí nezbývá.

Možností, jak postupovat je více. Asi nejklasičtějším přístupem je spojení fotografa s dokumentaristikou. Je to člověk, který zachycuje svět takový, jaký je; v jeho surovosti, strukturách, barevnostech i stupních šedi.

Nic mu nepřidává, ani neubírá, snaží se ho zakonzervovat v jednom okamžiku a dále nabídnout druhým. Jde o ideál válečného fotografa z Velké války, který přenáší hrůzu zákopové války ostatnímu obyvatelstvu.

Druhou možností, je fotografie jako výtvarné umění, malování světlem, skládání kousků světa do celku, práce s abstrakcí a expozicí. Cílem není ukázat svět takový jaký je, ale pomocí fotografie odkrýt nebo akcentovat některý z jeho rysů. Sdělit divákovi něco důležitého, co je ale očím ve fyzickém světě neviditelné.

Třetí cesta je hledání nového pohledu, tento přístup je spojený s fotografy, kteří se dívají kolem sebe a chtějí zachytit nějaký podstatný detail, strukturu, kompozici, souvislost. Jejich práce spočívá v hledání toho, co ve světě jest, avšak druzí to nevidí nebo mohou snadno přehlédnout. Jsou to sběrači krásy, milovníci drobků, lidé s okem a postřehem.

Klepněte pro větší obrázek
,..,, foto: Anarki3

Podobných typologií bychom jistě mohli najít více. Na snímku ,.., Anarki3 spojuje ale právě tyto tři. Zachycuje domy v šeru večera, výtvarně je ztvární, a přitom jim nabídne něco podivuhodného – najde v nich zvláštní řád, vtip, něco, co by v obyčejné zástavbě někdo jiný příliš nečekal. Nabízí hru několik málo barev stupňů šedi, geometrické pravidelnosti a antropologické hravosti. Pracuje s detailem i soukromím, zvědavostí a touhou vidět za zdi. To vše ve velice dobrém technickém provedení, kterému nechybí vtip, tvořivost ani hravost.

Gratuluji ještě jednou autorovi k zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Pohled oknem patří nepochybně mezi vděčné fotografické náměty. Snímek black no.1 .. mu dává zvláštně temnou, melancholicky děsivou, až strašidelnou atmosféru, kterou podpírá specifickým výtvarným provedením. Autorem je coida.

Klepněte pro větší obrázek
black no.1 .., foto: coida

Adamec nabízí trochu netradiční snímek, byť zůstává zakotvený ve svém krajinomalířství. Zdravotní procházka je možná na první pohled zábavnou a vtipnou fotkou, avšak současně pohledem na sociální vyloučení, podzim života, opuštěnost, nemoc, smrt. Jako by s padajícím listem odcházel i život sám.

Klepněte pro větší obrázek
Zdravotní procházka, foto: adamec1

S podobným tématem pracuje také Ivan 76, který zachytil uschlou nebo snad umrzlou slunečnici. Snímek Sama je alegorií na smrt, ono upuštění, utrpení, dotek existenciálního prožitku já.

Klepněte pro větší obrázek
Sama., foto: Ivan 76

Na závěr ještě vtipně radostný, obraz, život a fotografii propojující snímek jeseň od Humusaka.

Klepněte pro větší obrázek
jeseň, foto: humusak
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

:-D nazdar šmoulíku Bručoune :-D šel okolo 16. 11. 2016, 17:54
Nemám rád naaranžované fotografie PetLu..k 16. 11. 2016, 14:02

Další podobné články

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta pochází z roku 1843

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta pochází z roku 1843

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Svět fotografie se v několika posledních letech mění obrovskou rychlostí. Ke slovu se dostávají nové technologie, a to i z oblastí, které zdánlivě nemají s fotografií nic společného. Jaká budoucnost čeká médium fotografie?

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.