DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: O hledání krásy, oku a hraní si detailem

Kdo je to vlastně fotograf? Tuto otázku si musí klást každý, zejména pak každá fotografická soutěž. Pokud chce nějakým způsobem definovat kategorie, nic jiného, než právě práce s hledáním zapeklité otázky z úvodu jí nezbývá.

Možností, jak postupovat je více. Asi nejklasičtějším přístupem je spojení fotografa s dokumentaristikou. Je to člověk, který zachycuje svět takový, jaký je; v jeho surovosti, strukturách, barevnostech i stupních šedi.

Nic mu nepřidává, ani neubírá, snaží se ho zakonzervovat v jednom okamžiku a dále nabídnout druhým. Jde o ideál válečného fotografa z Velké války, který přenáší hrůzu zákopové války ostatnímu obyvatelstvu.

Druhou možností, je fotografie jako výtvarné umění, malování světlem, skládání kousků světa do celku, práce s abstrakcí a expozicí. Cílem není ukázat svět takový jaký je, ale pomocí fotografie odkrýt nebo akcentovat některý z jeho rysů. Sdělit divákovi něco důležitého, co je ale očím ve fyzickém světě neviditelné.

Třetí cesta je hledání nového pohledu, tento přístup je spojený s fotografy, kteří se dívají kolem sebe a chtějí zachytit nějaký podstatný detail, strukturu, kompozici, souvislost. Jejich práce spočívá v hledání toho, co ve světě jest, avšak druzí to nevidí nebo mohou snadno přehlédnout. Jsou to sběrači krásy, milovníci drobků, lidé s okem a postřehem.

Klepněte pro větší obrázek
,..,, foto: Anarki3

Podobných typologií bychom jistě mohli najít více. Na snímku ,.., Anarki3 spojuje ale právě tyto tři. Zachycuje domy v šeru večera, výtvarně je ztvární, a přitom jim nabídne něco podivuhodného – najde v nich zvláštní řád, vtip, něco, co by v obyčejné zástavbě někdo jiný příliš nečekal. Nabízí hru několik málo barev stupňů šedi, geometrické pravidelnosti a antropologické hravosti. Pracuje s detailem i soukromím, zvědavostí a touhou vidět za zdi. To vše ve velice dobrém technickém provedení, kterému nechybí vtip, tvořivost ani hravost.

Gratuluji ještě jednou autorovi k zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Pohled oknem patří nepochybně mezi vděčné fotografické náměty. Snímek black no.1 .. mu dává zvláštně temnou, melancholicky děsivou, až strašidelnou atmosféru, kterou podpírá specifickým výtvarným provedením. Autorem je coida.

Klepněte pro větší obrázek
black no.1 .., foto: coida

Adamec nabízí trochu netradiční snímek, byť zůstává zakotvený ve svém krajinomalířství. Zdravotní procházka je možná na první pohled zábavnou a vtipnou fotkou, avšak současně pohledem na sociální vyloučení, podzim života, opuštěnost, nemoc, smrt. Jako by s padajícím listem odcházel i život sám.

Klepněte pro větší obrázek
Zdravotní procházka, foto: adamec1

S podobným tématem pracuje také Ivan 76, který zachytil uschlou nebo snad umrzlou slunečnici. Snímek Sama je alegorií na smrt, ono upuštění, utrpení, dotek existenciálního prožitku já.

Klepněte pro větší obrázek
Sama., foto: Ivan 76

Na závěr ještě vtipně radostný, obraz, život a fotografii propojující snímek jeseň od Humusaka.

Klepněte pro větší obrázek
jeseň, foto: humusak
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

:-D nazdar šmoulíku Bručoune :-D šel okolo 16. 11. 2016, 17:54
Nemám rád naaranžované fotografie PetLu..k 16. 11. 2016, 14:02

Další podobné články

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.