DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: O hledání skutečnosti, projekci sebe sama a vyprázdněnosti

Fotografie vyrůstala historicky z dokumentaristiky – ať již vědecké, sociální, rodinné nebo žurnalistické. Prvotní motivací fotografie bylo nahradit lidský zrak a paměť něčím, co bylo trvalejší.

Když se na něco díváme, snadno zapomeneme detaily, nemůžeme to druhému dost přesně vylíčit, vzpomínka se postupně rozostřuje, až zcela zmizí. Právě tuto skutečnost se snaží omezit dokumentaristický pohled na fotografii.

Ostatně, je to něco, co má focení hluboko ve své konstrukční výbavě, je od začátku míněno jako umělé oko a mysl. Takový přístup ale může vyvolávat dvě zajímavé otázky. První je po povaze skutečnosti a druhá, zda tomu nemůže být jinak.

Fenomenologové si všimli toho, že svět se člověku nikdy nezjevuje celý. To, co vidíme, čeho si všímáme, co chápeme, je spojeno s naší životní situací, biografií osoby, jak by řekl Peter Jervis. Patočkovo „fenomény se zjevují postupně“ zažíváme při setkání s druhými lidmi i se sebou samými neustále, jde ostatně i o poznatek, na kterém stojí vnímání vědy jako takové.

Toto pojetí poznání ale klade před fotografii nelehký úkol – má dokumentaristicky zachytit svět, ale je otázkou, jakou jeho vrstvu. Umělé oko a mysl není myšleno jako nezávislé na tvůrci snímků. Focení je tak prodloužením smyslů, takže výběrovou funkci provádí do jisté míry fotograf, který určuje, co a jak se zobrazí, ale současně -  zde je ona velká změna – dává divákovi možnost vidět věci po svém. (Ostatně takové pojetí snímku, o kterém zde rozvažujeme, by zřejmě autorka fotografie neužila a dost možná ani nepreferovala).

Druhou otázku asi prozkoumával každý, kdo měl kdy v ruce fotoaparát – co udělá vhodně nastavená expozice či clona, jak si lze pohrát s postprodukcí? Výsledkem jsou často snímky, které neodpovídají realitě. Snad ji v určitém ohledu zachycují nebo pracují s jejími prvky, ale mohou zcela změnit význam a smysl sdělení. Pokud není fotografování bezmyšlenkovitým náhodným mačkáním spouště v režimu automat, pak interpretační možností tvůrce jsou téměř nekonečné. Koncept dokumentaristického pojetí zde tedy není udržitelný, neexistuje.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: lenka k.

Je zde ještě jeden důležitý prvek, který je v opozici k objektivistické dokumentaristice. Fotografie není jen výpovědí o věci, kterou zachycuje, ale také o jejím tvůrci – jakou měl emoci, co cítil, co chtěl sdělit, jaké byly jeho pohnutky a myšlenky. Fotografie je uměním, uměním interpretačním, ale také sebeprojektivním. A tato kombinace znemožňuje vnímat ho jako formu dokumentaristické práce, jistě může být její součástí, ale hluboce, systematicky a často ji překračuje.

A tak otázku, co zobrazuje snímek … od Lenky K. můžeme nechat s klidným svědomím otevřenou. Zřejmě kousek světa autorky a kousek světa každého z nás, kdo se na něj dívá. Právě tento průnik zřejmě činní z umění něco cenného a přesažného.

Gratuluji autorce k pěknému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Marcel Koláček zachycuje na snímku Reflection of boxer prostředí ulice, plynoucího života, který fotograf nenarušuje, jen hledá vhodný kontext, propozici, situaci. A v ní zachytí situaci. Pohybujíce se na špičkách, jako onen vyfocený boxer.

Klepněte pro větší obrázek
Reflection of boxer, foto: MarcelKolacek

Máme České Švýcarsko, Kanadu, Sibiř,… a Vlastimil Pibil do tohoto panteonu zahraničních projekcí přidává další – Moravské "moře"... hrající si přitom s měkkou barevností, vlnitostí, pěnou.

Klepněte pro větší obrázek
Moravské “moře“, foto: Vlastimil Pibil

Balian naopak opouští optimistickou notu a pozornost zaměřuje k tématům globálním, mající vážné konsekvence na lidské životy. Tichá, černobílá fotografie jako by se snažila a koncentrovat obavy, úzkost, bezmoc, strach tváří tvář realitě. Taková je Analýza sucha.

Klepněte pro větší obrázek
Analýza sucha, foto: Balian

Na závěr ještě černobílý bezstarostný pohled na pole, totiž Stoh 3 od honzj.

Klepněte pro větší obrázek
Stoh3, foto: honzj
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

Různá muzea proti pořizování různých fotografují bojují různými způsoby. Ne však muzeum selfie, které se nachází v americkém Los Angeles. To k tomu totiž přímo nabádá, mějte se ale na pozoru před „selfitis“...

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome