DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: O hledání skutečnosti, projekci sebe sama a vyprázdněnosti

Fotografie vyrůstala historicky z dokumentaristiky – ať již vědecké, sociální, rodinné nebo žurnalistické. Prvotní motivací fotografie bylo nahradit lidský zrak a paměť něčím, co bylo trvalejší.

Když se na něco díváme, snadno zapomeneme detaily, nemůžeme to druhému dost přesně vylíčit, vzpomínka se postupně rozostřuje, až zcela zmizí. Právě tuto skutečnost se snaží omezit dokumentaristický pohled na fotografii.

Ostatně, je to něco, co má focení hluboko ve své konstrukční výbavě, je od začátku míněno jako umělé oko a mysl. Takový přístup ale může vyvolávat dvě zajímavé otázky. První je po povaze skutečnosti a druhá, zda tomu nemůže být jinak.

Fenomenologové si všimli toho, že svět se člověku nikdy nezjevuje celý. To, co vidíme, čeho si všímáme, co chápeme, je spojeno s naší životní situací, biografií osoby, jak by řekl Peter Jervis. Patočkovo „fenomény se zjevují postupně“ zažíváme při setkání s druhými lidmi i se sebou samými neustále, jde ostatně i o poznatek, na kterém stojí vnímání vědy jako takové.

Toto pojetí poznání ale klade před fotografii nelehký úkol – má dokumentaristicky zachytit svět, ale je otázkou, jakou jeho vrstvu. Umělé oko a mysl není myšleno jako nezávislé na tvůrci snímků. Focení je tak prodloužením smyslů, takže výběrovou funkci provádí do jisté míry fotograf, který určuje, co a jak se zobrazí, ale současně -  zde je ona velká změna – dává divákovi možnost vidět věci po svém. (Ostatně takové pojetí snímku, o kterém zde rozvažujeme, by zřejmě autorka fotografie neužila a dost možná ani nepreferovala).

Druhou otázku asi prozkoumával každý, kdo měl kdy v ruce fotoaparát – co udělá vhodně nastavená expozice či clona, jak si lze pohrát s postprodukcí? Výsledkem jsou často snímky, které neodpovídají realitě. Snad ji v určitém ohledu zachycují nebo pracují s jejími prvky, ale mohou zcela změnit význam a smysl sdělení. Pokud není fotografování bezmyšlenkovitým náhodným mačkáním spouště v režimu automat, pak interpretační možností tvůrce jsou téměř nekonečné. Koncept dokumentaristického pojetí zde tedy není udržitelný, neexistuje.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: lenka k.

Je zde ještě jeden důležitý prvek, který je v opozici k objektivistické dokumentaristice. Fotografie není jen výpovědí o věci, kterou zachycuje, ale také o jejím tvůrci – jakou měl emoci, co cítil, co chtěl sdělit, jaké byly jeho pohnutky a myšlenky. Fotografie je uměním, uměním interpretačním, ale také sebeprojektivním. A tato kombinace znemožňuje vnímat ho jako formu dokumentaristické práce, jistě může být její součástí, ale hluboce, systematicky a často ji překračuje.

A tak otázku, co zobrazuje snímek … od Lenky K. můžeme nechat s klidným svědomím otevřenou. Zřejmě kousek světa autorky a kousek světa každého z nás, kdo se na něj dívá. Právě tento průnik zřejmě činní z umění něco cenného a přesažného.

Gratuluji autorce k pěknému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Marcel Koláček zachycuje na snímku Reflection of boxer prostředí ulice, plynoucího života, který fotograf nenarušuje, jen hledá vhodný kontext, propozici, situaci. A v ní zachytí situaci. Pohybujíce se na špičkách, jako onen vyfocený boxer.

Klepněte pro větší obrázek
Reflection of boxer, foto: MarcelKolacek

Máme České Švýcarsko, Kanadu, Sibiř,… a Vlastimil Pibil do tohoto panteonu zahraničních projekcí přidává další – Moravské "moře"... hrající si přitom s měkkou barevností, vlnitostí, pěnou.

Klepněte pro větší obrázek
Moravské “moře“, foto: Vlastimil Pibil

Balian naopak opouští optimistickou notu a pozornost zaměřuje k tématům globálním, mající vážné konsekvence na lidské životy. Tichá, černobílá fotografie jako by se snažila a koncentrovat obavy, úzkost, bezmoc, strach tváří tvář realitě. Taková je Analýza sucha.

Klepněte pro větší obrázek
Analýza sucha, foto: Balian

Na závěr ještě černobílý bezstarostný pohled na pole, totiž Stoh 3 od honzj.

Klepněte pro větší obrázek
Stoh3, foto: honzj
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Hannah Arendtová ve své knize Vita Activa rozlišuje dva druhy práce či činností. Ten první lze označit za práci člověka, celého jeho těla, času a bytí. Jde o práci, jejímž jediným cílem je obživa, práci, kterou vykonáváme z nutnosti.

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou