DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: O identitě, nejen kavárenské

Albert Einstein říkal, že každý člověk má tři identity: tu kterou ukazuje druhým, tu kterou si myslí, že má a onu skutečnou. Je mezi těmito pohledy nějaký zásadní rozdíl?

Pokud se podíváme do slovníku cizích slov na význam pojmu identita, pak nalezneme dva základní významy – prvním je sebeuvědomění si člověka a druhý shodnost. Jak se tedy na Einsteinův výrok dívat?

Hovoříme-li identitě, pak by měla být splněna podmínka shodnosti, kterou ale právě Einstein napadá. Ve skutečnosti tak nehovoří o identitě, ale o tom, jak se nám člověk jeví – odpovídá tedy na otázku epistemologickou nikoli ontologickou. 

Myslím si, že právě takových „tváří“ může mít člověk celou řadu – ostatně jinak nás znají přátelé, jiní se můžeme zdát kolegům v práci a zcela odlišnou výpověď by o nás podala manželka či maminka. Dnešní fotografie týdne ukazuje jednu z tváří člověka, který se nachází v kavárně. Tedy prostředí, které máme spojené především s dobou první republiky a jakéhosi kulturního a intelektuálního rozvoje. Kavárna nebyla hospodou, ale spíše jemným prostředím všední všeobecné kulturní debaty. 

Muž na snímku s názvem O identitě, nejen kavárenské není vidět celý. Mohlo by se na první pohled zdát, že se skrývá nebo že jeho identita byla spojena s klimatem kavárny, podobně jako duše v podání de Chardina konverguje k bodu Omega. Již není možné hovořit o jeho oddělené „identitě“ ale o jeho místě v řádu celé kavárny, jejího prostředí, rozměru a významu. 

Klepněte pro větší obrázek 
O identitě, nejen kavárenské (foto: Jokr7)

Ostatně takto mnoho lidí svoji identitu chápe – jako jeden z mnoha dílů, který se připojuje k mohutnému proudu lidství – plní svůj úkol v práci či v rodině a žijí v konvergenci k nějakému vyššímu cíli, aniž by sami sebe nějakým zvláštním způsobem od společnosti separovali. Často od nich slyšíme slova jako je společnosti, národ nebo klub. Jakoby nežili oni sami, ale jen nějaké společenství. 

Snímek od uživatele s přezdívkou Jokr7 je zamyšlením nad tím, s čím my sami spojujeme své bytí – nikoli ve smyslu vnímání či poznatelnosti, ale ve smyslu ontologickém – za co sami své bytí považujeme. 

Klepněte pro větší obrázek 
Již jsou tady!!! (foto: Salswap)

Fotografie Již jsou tady!!! od uživatelky Salwap má dokonalou atmosféru, která odhaluje tajemství skryté za hladinou. Ilustrace do Čapkovy knihy Válka s mloky by snad nemohla být expresivnější a děsivější. Co bychom nalezli za vodní stěnou? 

Klepněte pro větší obrázek 
The Storm Around Me (foto: Lissuin)

Neméně zajímavým snímkem jest The Storm Around Me, který také popouští uzdu fantazii při případné interpretaci. Ač je jeho zpracování možná poněkud násilně přehnané, přesto lze říci, že obraz má svůj jednoznačný styl, atmosféru i příběh. A to odlišuje dobrou fotografii od průměru. 

Klepněte pro větší obrázek 
Bouřka (foto: Jan Berounský)

Pomalu nadchází léto, a s ním také čas bouřek. Snímek pocházející z Ústí nad Labem, nese prozaický název Bouřka a pořídil jej Jan Berounský. 

Klepněte pro větší obrázek 
Plavání (foto: Martin Kozák)

A na závěr ještě jeden pohled pod vodní hladinu na fotografii Plavání, kterou vytvořil Martin Kozák, jemuž se podařilo výborně zachytit dynamiku sportovního výkonu neznámé plavkyně.

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

To první foto mi připomnělo Baracka Obamu...… Mr. Invekto... 8. 6. 2011, 01:08

Další podobné články

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Hannah Arendtová ve své knize Vita Activa rozlišuje dva druhy práce či činností. Ten první lze označit za práci člověka, celého jeho těla, času a bytí. Jde o práci, jejímž jediným cílem je obživa, práci, kterou vykonáváme z nutnosti.

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.