DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: O identitě, nejen kavárenské

Albert Einstein říkal, že každý člověk má tři identity: tu kterou ukazuje druhým, tu kterou si myslí, že má a onu skutečnou. Je mezi těmito pohledy nějaký zásadní rozdíl?

Pokud se podíváme do slovníku cizích slov na význam pojmu identita, pak nalezneme dva základní významy – prvním je sebeuvědomění si člověka a druhý shodnost. Jak se tedy na Einsteinův výrok dívat?

Hovoříme-li identitě, pak by měla být splněna podmínka shodnosti, kterou ale právě Einstein napadá. Ve skutečnosti tak nehovoří o identitě, ale o tom, jak se nám člověk jeví – odpovídá tedy na otázku epistemologickou nikoli ontologickou. 

Myslím si, že právě takových „tváří“ může mít člověk celou řadu – ostatně jinak nás znají přátelé, jiní se můžeme zdát kolegům v práci a zcela odlišnou výpověď by o nás podala manželka či maminka. Dnešní fotografie týdne ukazuje jednu z tváří člověka, který se nachází v kavárně. Tedy prostředí, které máme spojené především s dobou první republiky a jakéhosi kulturního a intelektuálního rozvoje. Kavárna nebyla hospodou, ale spíše jemným prostředím všední všeobecné kulturní debaty. 

Muž na snímku s názvem O identitě, nejen kavárenské není vidět celý. Mohlo by se na první pohled zdát, že se skrývá nebo že jeho identita byla spojena s klimatem kavárny, podobně jako duše v podání de Chardina konverguje k bodu Omega. Již není možné hovořit o jeho oddělené „identitě“ ale o jeho místě v řádu celé kavárny, jejího prostředí, rozměru a významu. 

Klepněte pro větší obrázek 
O identitě, nejen kavárenské (foto: Jokr7)

Ostatně takto mnoho lidí svoji identitu chápe – jako jeden z mnoha dílů, který se připojuje k mohutnému proudu lidství – plní svůj úkol v práci či v rodině a žijí v konvergenci k nějakému vyššímu cíli, aniž by sami sebe nějakým zvláštním způsobem od společnosti separovali. Často od nich slyšíme slova jako je společnosti, národ nebo klub. Jakoby nežili oni sami, ale jen nějaké společenství. 

Snímek od uživatele s přezdívkou Jokr7 je zamyšlením nad tím, s čím my sami spojujeme své bytí – nikoli ve smyslu vnímání či poznatelnosti, ale ve smyslu ontologickém – za co sami své bytí považujeme. 

Klepněte pro větší obrázek 
Již jsou tady!!! (foto: Salswap)

Fotografie Již jsou tady!!! od uživatelky Salwap má dokonalou atmosféru, která odhaluje tajemství skryté za hladinou. Ilustrace do Čapkovy knihy Válka s mloky by snad nemohla být expresivnější a děsivější. Co bychom nalezli za vodní stěnou? 

Klepněte pro větší obrázek 
The Storm Around Me (foto: Lissuin)

Neméně zajímavým snímkem jest The Storm Around Me, který také popouští uzdu fantazii při případné interpretaci. Ač je jeho zpracování možná poněkud násilně přehnané, přesto lze říci, že obraz má svůj jednoznačný styl, atmosféru i příběh. A to odlišuje dobrou fotografii od průměru. 

Klepněte pro větší obrázek 
Bouřka (foto: Jan Berounský)

Pomalu nadchází léto, a s ním také čas bouřek. Snímek pocházející z Ústí nad Labem, nese prozaický název Bouřka a pořídil jej Jan Berounský. 

Klepněte pro větší obrázek 
Plavání (foto: Martin Kozák)

A na závěr ještě jeden pohled pod vodní hladinu na fotografii Plavání, kterou vytvořil Martin Kozák, jemuž se podařilo výborně zachytit dynamiku sportovního výkonu neznámé plavkyně.

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

To první foto mi připomnělo Baracka Obamu...… Mr. Invekto... 8. 6. 2011, 01:08

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.