DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: O lidské činnosti

Život člověka by se mohl zdát bezvýchodným – pracuje od rána do večera, šetří a buduje. Smrt si ale nevybírá a vezme si každého bez rozdílu. Jaký má pak toto pachtění smysl?

Jedna z nejznámějších Biblických knih Kazatel, která vznikla asi dvě století před narozením Krista, je známá svým kritickým pohledem na svět. Jestliže by se nám mohlo zdát, že problémy naší doby jsou něčím novým a překvapivým, není to pravda.

V Kazateli si totiž autor klade zásadní otázku: Jaký má člověk užitek ze všeho svého pachtění, vždyť slunce vychází stejně pro dobrého i špatného, člověka pracovitého a zbožného, stejně jako pro líného svévolníka. Jde tedy o otázku starou, avšak velice aktuální, která přímo nabádá k úvahám o významu lidské existence.

Každý člověk se přirozeně snaží najít nějaký smysl svého života a metody, které by ho mohly k tomuto cíli dovést. Heidegger se domnívá, že cílem je uvědomění si svého lidství a přistoupení na systém volby. Neustále jsme stavěni do situace, kdy jednu variantu aktualizujeme a vše ostatní ztrácíme.

Sartre si všímá toho, že význam nemá jen vědomá existence člověka, ale také jeho zodpovědnost za lidstvo. Každý je zodpovědný za svět jako celek a musí se chovat tak, aby mu co nejvíce prospíval. Ostatně takto staví svoji etiku již utilitaristé – jednat tak, aby balík libostí pro společnost byl maximalizovaný, bez ohledu na jednotlivce a jeho možné ztráty. Podle Nietzscheho je třeba vytvořit nadčlověka, který překoná svou slabost.

Jak je vidět, všichni moderní myslitelé se snaží odpovědět na otázku po smyslu života každý po svém. Podle toho je také nutné upravit etiku, která tu více tu méně bere ohled na jednotlivce. V tomto kontextu je zajímavé zmínit de Chardina, který říká, že cílem lidské práce je posvěcování světa. Jistě to není nutné chápat jen v rovině náboženské, ale také třeba vzdělávací či kulturní. A myslím, že právě tento pohled na práci je dobře zachycen na snímku O lidské činnosti, kterou pořídil autor s přezdívkou Oko-nomada. Zachycuje dílo člověka, který pěstuje rýži – plodinu, která sytí pětinu lidstva. 

Fotografie týdne

Klepněte pro větší obrázek
O lidské činnosti (foto: Oko-nomada)

Gratuluji autorovi k vydařenému a pohlednému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Jak vznikla fotografie týdne: O lidské činnosti

Jak vznikla fotografie týdne: O lidské činnosti


Dívku tajemně vzhlížející ke světlu, jako zdroji veškeré naděje a poznání zachycuje fotografie s názvem Harmony, která jistě zaujme netradiční atmosférou. Fotografie od Zahorko přímo vybízí k otázce po tom, co je naším světlem, ke kterému upíráme své oči a mysl.

Klepněte pro větší obrázek
Harmony (foto: Zahorko)

Originálních aktů, které by měli nějakou vlastní myšlenku a styl zpracování mnoho není. Proto jistě potěší záběr, který je na pomezí snu a skutečnosti, s tajemným názvem Vynoření od Simona42.

Klepněte pro větší obrázek
Vynoření (foto: Simona42)

Z biologického hlediska je zřejmé, že každý funkční biologický organismus vykazuje potřebu se reprodukovat. Jde o základní proces, umožňující zdokonalení genetického fondu, jakési pokračování života v druhých. Tak jako to zachycuje Petr Šigut na snímku Z rodinného alba.

 Klepněte pro větší obrázek
Z rodinného alba (foto: Petr Šigut)

A na závěr ještě pohled pana Zahorce na divočinu v Africe. Snímek Veselá je Botswana zachycuje krásu a radost, kterou je možné v přírodě nalézt na každém kroku. Je třeba se dívat, neboť jen krása může zachránit svět. Je tím, co činí umění možným a svobodu reálným. Snímek možná nabízí ještě jedno možné vybídnutí – k hraní. Je třeba v sobě objevit dítě a na svět se dívat naivně, tázavě a hravě. V tom je základ vědy, umění i kreativity. Začít je možné kdykoli.

Klepněte pro větší obrázek
Veselá je Botswana (foto: Zahorec)

 

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.