DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: O životě jako čekání na smrt

Život člověk se skládá z neustálého čekání na něco. Na to, než bude moci jít do školy, dostane vlastní klíče od domu, než dostane občanku nebo na možnost legálně si koupit pivo a cigarety.

Ostatně i sama dlouhá školní docházka, kterou člověk často stráví více než osmnáct let svého života, je vlastně formou čekání na práci či ekonomickou dospělost. Jsou také lidé, kteří mají čekání spojené s pobytem v práci – od rána čekají, až jim skončí služba a oni budou moci jít domů, čekají na seriál v televizi, ve frontě v obchodě.

Život jako by byl tvořen nekonečnou sérií čekání, se kterými se musíme vypořádat. Paradoxně přitom můžeme mít pocit, že to, na co čekáme, za něco stojí jen velice krátký část, nepřiměřený oné přípravné části.

Dokonce se vyvinul etický pohled na život, jako na co nejkomfortnější čekání a smrt. V této perspektivě je život bytím ke smrti, která sice nemá žádné pevné časové místo v našem životě, ale jistě někdy přijde a člověk na ni může jen čekat.

Čekání může být pasivní, ztrátou času a zdrojů, bezcílným hleděním před sebe, postupnými krůčky sice směřující k cíli, ale s pocitem zahozeného času. Jiný přístup je aktivní. Čekání, jako prostor pro nějaký osobní rozvoj nebo alespoň zábavu, nebo dokonce jako zrání, formování, jako nutná součást toho, na co čekáme. Tedy čekání chtěné.

Pokud Nietzsche hovoří o tom, že člověk je jen zvíře, které může slíbit, akcentuje právě tento rozměr lidského bytí – člověk cíleně na něco čeká, je o tom schopen rozvažovat v čase, zvážit zdroje, energii, plánovat. Jeho život není řízený čekáním samotným, protože on sám je tím, kdo si „vybírá frontu“. Čekání má ještě jeden zajímavý rozměr – vlastně nikdy nevíme, co přesně bude na konci. Můžeme se těšit, mít sny, představy, ale vlastní dosažení cíle je jiné, nepřenosné, individuální.

Klepněte pro větší obrázek
Čekání, foto: No-ni

Snímek Čekání od No-ni ukazuje právě tyto dimenze čekání – je v něm radostné těšení, svobodné rozhodnutí, ale také nejistota a nevyřčená budoucnost. Jsou v něm obavy i naděje, pohled do dálky, i niterné zakoušení svého vnitřního života, blízkosti i nepředstavitelné změny.

Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Bikerless je snímek který svým způsobem práce s realitou i tématem bicyklu evokuje nedávnou výstavu Hanse Kupelwiesera Pět prostorů pro Brno. Dekomponovaná realita, fragmenty, hledání podstaty i hravost rozdílnosti stínů a fyzických objektů, to vše spojuje Kupelwieserův přístup s pojetím Humusaka.

Klepněte pro větší obrázek
bikerless, foto: humusak

Paklik jako by se tematicky částečně vracel k prvnímu snímku. Někdy nestačí jen těšení a čekání, ale je třeba udělat radikálnější řez, změnu, opustit své hranice a komfortní zónu, roztrhnout staré formy a způsoby bytí. Zažít restart. Tečka.

Klepněte pro větší obrázek
restart, foto: shimmell

Na kluzké ploše od Mikes70 zachycuje poetické překlápění podzimu do zimy, odívání vodní hladiny ledem a život v prostředí, kde příroda stále určuje základní životní cyklus.

Klepněte pro větší obrázek
Na kluzké ploše, foto: Mikes70

Na závěr fakir.h nabízí snímek ...bílý vrány..., který je pozoruhodný nejen obsahem, ale také osobní a osobitou výpovědí autora fotografie.

Klepněte pro větší obrázek
...bílý vrány..., foto: fakir.h
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Lecia Oskar Barnack Award 2018 oznámila jména dvanácti finalistů

Lecia Oskar Barnack Award 2018 oznámila jména dvanácti finalistů

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Sony World Photography Awards 2019 startuje

Sony World Photography Awards 2019 startuje

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Mileniálové jako oběť technologického pokroku?!

Mileniálové jako oběť technologického pokroku?!

Jak zní fotografie? Odpoví vám projekt Sound Photography

Jak zní fotografie? Odpoví vám projekt Sound Photography

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.