DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Téměř zlidovělá píseň Uhlíře a Svěráka Ztráty a nálezy v refrénu uvádí: „Nejsou jen ztráty, jsou i nálezy, měl's křeslo zlatý, teď sedíš na mezi. A na té mezi nabereš dech a v tom to vězí, takhle to nech.“

Celý text se točí okolo ústřední myšlenky těsně se opírající o Heideggerovu teorii volby – skutečnost, že se něco stane nebo se pro něco rozhodneme, vždy otevírá nové perspektivy a současně odsuzuje k čiré hypotetické potenci všechny volby, které jsme měli. Již nemá smysl o nich příliš uvažovat. Byly zde a nejsou. Každá naše úvaha nad nimi je činěna z nové perspektivy. Již víme, co jsme v době volby nevěděli, máme novou zkušenost, cítíme, co jsme necítili. Jsme to stále my, ale jsme již jiní.

Celý text písně se v tomto ohledu staví k fenoménu ztráty veskrze pozitivně. Ostatně, vzdát se hmotného vlastnictví je v řadě náboženství něčím pozitivním. Ať již jde o buddhismus nebo známý příklad Františka z Assisi. Ten, jako syn bohatého obchodníka, se vzdává všeho, protože ví, že by ho hmotný majetek odváděl od toho, co vnímá ve svém životě jako důležité.

Hannah Arendtová ve svém spise Vita Activa analyzuje, co je skutečné bohatství v antickém slova smyslu. Je to tolik prostředků, kolik stačí k tomu, abychom se mohli věnovat veřejným záležitostem a věcem, které mají hlubší smysl, než pouhé shánění obživy. Pro Atéňana nemá smysl hromadění majetku pro slávu nebo čiré bohatství nemá smysl. V tomto ohledu pak bohatství bude odsuzovat také křesťanství – smysl majetku je v tom, aby člověku zajistil svobodu.

Jsou zde tedy dva základní koncepty svobody spojené s chudobou – dobrovolná chudoba, byť třeba radikální, anebo přiměřené bohatství, kterého pak rozumně užíváme. Jenže takových situací je v životě relativně poskrovnu. Co je za svobodu přijít o majetek, když o něj usilujeme, když ho chceme nebo dokonce potřebujeme? Jak najít zmíněnou antickou míru? Jak se vypořádat s jiným kulturním klimatem, než je doba, která je více než tisíc let vzdálená? To jsou jen některé otázky, které celou situaci komplikují.

Klepněte pro větší obrázek
o ztracených domovech, foto: vhumanik

Současně je třeba říci, že domov není jen otázkou hmotných jsoucen. Domov je otázkou psychologickou, sociální, kulturní, estetickou. Člověk domov – byť ne vždy ve smyslu hmotného přístřeší – potřebuje. A podobnou potřebu vlastně pociťuje většina zvířat, byť v různých formách a projevech. Jan Sokol zdůrazňuje, že člověk je jedinou bytostí, která nemá přirozené prostředí, musí si ho sama vytvořit. V první knize Bible – v Genesis – je člověk pozván k tomu, aby se podílel na stvořitelském úkolu; bude pečovat o stvoření, pojmenuje zvířata a sedmý den bude odpočívat. Domov tak neexistuje sám o sobě, ale je člověkem neustále aktivně utvářen.

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří. Biblická kniha Kazatel má v tomto ohledu pěkný citát: „Lépe je na tom živý pes, než mrtvý lev, neboť má ještě naději.“ A právě tento motiv může být jedním z možných hermeneutických východisek ke snímku, který vytvořil Vhumanik.

Otvírá tázání po naději, bohatství, smyslu, patření, i po tom, co to vlastně je domov, ale také, jak ho lze ztratit. Gratuluji autorovi k emočně i tematicky zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Zewag nabízí téma z doby dlouhého století, Dáma s velocipedem, jako by zachycovala jeho nejpoetičtější část, totiž Belle Époque. Včetně atmosféry plné poklidné spokojené krásy.

Klepněte pro větší obrázek
Dáma s velocipedem, foto: zewag

Co člověka čeká? Na tuto otázku se snaží lidstvo odpovědět od nepaměti. Snímek Nejasné vyhlídky ale ukazuje, jak jsme v této predikci (ne)daleko a (ne)úspěšní. Pramálo. Autorem je sunbird.

Klepněte pro větší obrázek
Nejasné vyhlídky, foto: sunbird

Inkognito ukazuje mizející a zobrazující se obraz člověka. Člověka uměleckého, sociálního, kontextuálního. Avšak nikoli člověka živého a skutečného, ale jen projektovaného na dlažební kostky. Bude pošlapán nebo očištěn? Autorem snímku je Jokr7.

Klepněte pro větší obrázek
inkognito, foto: jokr7

A na závěr ještě pohled na praktickou stránku bytí, kterou ale zahlédneme jen tehdy, když zvedneme zrak a podíváme se na svět z nadhledu, z pohledu ptačí perspektivy. Takový je snímek Střechy v Alanyi... od Vlastimila Pibila.

Klepněte pro větší obrázek
Střechy v Alanyi..., foto: Vlastimil Pibil
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: lustrování

Fotografie týdne: lustrování

Člověk je nesporně bytostí časovou – každá buňka v našem těle má svůj čas, který vydrží, naše myšlení je nekonečně spojené s časovostí bytí. Přemýšlíme, co stihneme, co po nás zůstane, toužíme po nesmrtelností, kterou rozličným způsobem naplňujeme.

Královský palác oznámil jméno oficiálního svatebního fotografa prince Harryho

Královský palác oznámil jméno oficiálního svatebního fotografa prince Harryho

Sběratel fotografií koupil za pár liber fotografii v hodnotě dvou milionů dolarů

Sběratel fotografií koupil za pár liber fotografii v hodnotě dvou milionů dolarů

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Historicismus, respektive snaha přenášet historické struktury, kulisy a reálie do doby, do které nepatří, může nabývat různých podob a mít různé kořeny, mezi kterými je třeba rozlišovat.

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Jednou ze základních myšlenek buddhismu, který je pro současný západní kulturní okruh stále přitažlivější je nehodnocení. To neznamená utonutí v bezbřehém relativismu (který je v mnoha ohledech obtížně konzistentně udržitelný), ale do jisté míry ztrátu zájmu o okolí.

Louis Mendes – 40 let v New Yorku se starým fotoaparátem

Louis Mendes – 40 let v New Yorku se starým fotoaparátem

15 nejlepších březnových snímků z galerie DIGIareny

15 nejlepších březnových snímků z galerie DIGIareny

Prohlédněte si nejlepší fotografie, které jste společně s dalšími uživateli nahráli v měsíci březnu do galerie DIGIareny. Tentokrát ve znamení probouzení jara a odcházející zimy.

Fotografie týdne: hráči – proč je hra pro člověka důležitá

Fotografie týdne: hráči – proč je hra pro člověka důležitá

Pokud bychom hledali v humanitních a společenských vědách nějaké téma, které by bylo možné považovat za módní až téměř vyčerpané, nabízela by se analýza fenoménu hry.