DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Osamělí

Procházky patří mezi nejstarobylejší kulturní lidské činnosti. Soudobý urbanismus právě na tuto činnost silně cílí.

V současné době se města stále více snaží propagovat zdravý životní styl svých obyvatel. Ti, kdož nejsou nemocní, jsou pracovně efektivnější, stojí méně peněz, zvyšují sociální kapitál obce a žijí v ní rádi. A co více, jsou motivováni k aktivitě ve veřejném prostoru.

Jan Gehl, významný dánský urbanista a architekt, který se věnuje životu ve městě, propaguje takový styl dopravy i městské zástavby, která by umožňovala život přímo na ulicích. Veřejný prostor by neměl být místem anonymní dopravy, nepotkávání se lidí, ale naopak něčím silně sociálním. Mohli bychom to parafrázovat větou, že čím méně času tráví lidé doma, tím je veřejný prostor plnější a kvalitnější.

Tomu samozřejmě nemají napomáhat jen radní a stavitelé, ale jde o činnost každého jednotlivce. Pokud se podíváme na proměnu některých měst v posledních pěti letech, tak hlavní rozdíl je především v množství kaváren a dalších míst, které bytí spolu ve společnosti umožňují. Jde o zcela zásadní prvky, mající dopad na to, jak se bude v městě žít a zda jeho obyvatelé budou spokojení.

Nemusí jít ale vždy o nějakou čistě socializační aktivitu, ale také o možnost si vyrazit do přírody, zažít ticho, klid a mít možnost přemýšlet. Často mimo prostor přeplněných parků, třeba někde na okraji. Ostatně je to právě samota a mlčení, ve které může člověk poznat sám sebe, zjistit jaký skutečně je. V tichu si člověk nemůže sám před sebou na nic hrát, je odkázán na sebe a své kvality. Jen ten, kdo zná sám sebe, může být pro druhé inspirací, přínosem pro již zmíněný sociální kapitál.

Ostatně také filosofové si dopřávali procházky a život ve veřejném prostoru, kde spojovali ticho a vnímání druhých. Kant byl známý tím, že si podle jeho procházek bylo možné seřídit hodinky, nikdy neopustil Královec, ale díky každodennímu pobytu ve městě měl dobrý přehled a u jeho stolu se střídaly všechny velké osobnosti, které město navštívily. Podobně využíval procházky pro své dialogy také Sokrates.

Snímek s názvem Osameli se nachází někde na pomezí výtvarné fotografie a skutečného zachycení věcí. Dává pohlédnout na dokonalou, precizně promyšlenou kompozici, i zpracování, kterému snad není co vytknout. Také zvolený formát odkazuje spíše k obrazu než k běžnému snímku. Gratuluji ermartan k velice zdařilému snímku, který se stal fotografií týdne a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulých dní.

Klepněte pro větší obrázek 
Osameli, foto: ermartan

Snímek S Wendy ve výběhu působí precizním dojmem, i když je zcela jiného charakteru, nežli předchozí fotografie. Nabízí pohled na dynamiku vzpínajícího se koně i zajímavé světelné provedení. To vše v práci fotografa player.

Klepněte pro větší obrázek 
S Wendy ve výběhu, foto: player

Zachytit emoce na snímku není nikdy nic jednoduchého. Spojení vody a slečny na záběru, s technickým označením IMG_7977_fhdr1 dává pohlédnout do světa pocitů skutečně intenzivních. Autorem je carlos67.

Klepněte pro větší obrázek 
IMG_7977_fhdr1, foto: carlos67
 

Snídaně je základem dobře prožitého dne by si řekla jistě velká část z nás. Auge dokázal její atributy na snímku O ránu vyjádřit docela trefným a pěkným způsobem.
 

Klepněte pro větší obrázek 
O ránu, foto: auge

A na samotný závěr ještě jedna pouťová momentka ze mše v podání Oldy Poldy nesoucí název Řečníci.

Klepněte pro větší obrázek 
Řečníci, foto Olda Polda
 

 

Jak vznikla fotografie týdne: Osamělí

Jak vznikla fotografie týdne: Osamělí

Další článek




celkem 9 komentářů

Nejnovější komentáře

6 teď jsem si všiml, že další dvě fotky někd… Radek71 4. 10. 2012, 09:25
A já si celou dobu myslel, že rubrika fotka … lukas_highenergy.cz 3. 10. 2012, 16:28
Mě se líbí :) belrok 3. 10. 2012, 16:28
Je. Ostatně už v 9:09 jsem se opravil/doplni… Martin Kozak 3. 10. 2012, 14:03
A neni na to clanek "Jak vznikla fotka Tydne… R. 3. 10. 2012, 13:45

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.