DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Osamělí

Procházky patří mezi nejstarobylejší kulturní lidské činnosti. Soudobý urbanismus právě na tuto činnost silně cílí.

V současné době se města stále více snaží propagovat zdravý životní styl svých obyvatel. Ti, kdož nejsou nemocní, jsou pracovně efektivnější, stojí méně peněz, zvyšují sociální kapitál obce a žijí v ní rádi. A co více, jsou motivováni k aktivitě ve veřejném prostoru.

Jan Gehl, významný dánský urbanista a architekt, který se věnuje životu ve městě, propaguje takový styl dopravy i městské zástavby, která by umožňovala život přímo na ulicích. Veřejný prostor by neměl být místem anonymní dopravy, nepotkávání se lidí, ale naopak něčím silně sociálním. Mohli bychom to parafrázovat větou, že čím méně času tráví lidé doma, tím je veřejný prostor plnější a kvalitnější.

Tomu samozřejmě nemají napomáhat jen radní a stavitelé, ale jde o činnost každého jednotlivce. Pokud se podíváme na proměnu některých měst v posledních pěti letech, tak hlavní rozdíl je především v množství kaváren a dalších míst, které bytí spolu ve společnosti umožňují. Jde o zcela zásadní prvky, mající dopad na to, jak se bude v městě žít a zda jeho obyvatelé budou spokojení.

Nemusí jít ale vždy o nějakou čistě socializační aktivitu, ale také o možnost si vyrazit do přírody, zažít ticho, klid a mít možnost přemýšlet. Často mimo prostor přeplněných parků, třeba někde na okraji. Ostatně je to právě samota a mlčení, ve které může člověk poznat sám sebe, zjistit jaký skutečně je. V tichu si člověk nemůže sám před sebou na nic hrát, je odkázán na sebe a své kvality. Jen ten, kdo zná sám sebe, může být pro druhé inspirací, přínosem pro již zmíněný sociální kapitál.

Ostatně také filosofové si dopřávali procházky a život ve veřejném prostoru, kde spojovali ticho a vnímání druhých. Kant byl známý tím, že si podle jeho procházek bylo možné seřídit hodinky, nikdy neopustil Královec, ale díky každodennímu pobytu ve městě měl dobrý přehled a u jeho stolu se střídaly všechny velké osobnosti, které město navštívily. Podobně využíval procházky pro své dialogy také Sokrates.

Snímek s názvem Osameli se nachází někde na pomezí výtvarné fotografie a skutečného zachycení věcí. Dává pohlédnout na dokonalou, precizně promyšlenou kompozici, i zpracování, kterému snad není co vytknout. Také zvolený formát odkazuje spíše k obrazu než k běžnému snímku. Gratuluji ermartan k velice zdařilému snímku, který se stal fotografií týdne a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulých dní.

Klepněte pro větší obrázek 
Osameli, foto: ermartan

Snímek S Wendy ve výběhu působí precizním dojmem, i když je zcela jiného charakteru, nežli předchozí fotografie. Nabízí pohled na dynamiku vzpínajícího se koně i zajímavé světelné provedení. To vše v práci fotografa player.

Klepněte pro větší obrázek 
S Wendy ve výběhu, foto: player

Zachytit emoce na snímku není nikdy nic jednoduchého. Spojení vody a slečny na záběru, s technickým označením IMG_7977_fhdr1 dává pohlédnout do světa pocitů skutečně intenzivních. Autorem je carlos67.

Klepněte pro větší obrázek 
IMG_7977_fhdr1, foto: carlos67
 

Snídaně je základem dobře prožitého dne by si řekla jistě velká část z nás. Auge dokázal její atributy na snímku O ránu vyjádřit docela trefným a pěkným způsobem.
 

Klepněte pro větší obrázek 
O ránu, foto: auge

A na samotný závěr ještě jedna pouťová momentka ze mše v podání Oldy Poldy nesoucí název Řečníci.

Klepněte pro větší obrázek 
Řečníci, foto Olda Polda
 

 

Jak vznikla fotografie týdne: Osamělí

Jak vznikla fotografie týdne: Osamělí

Další článek




celkem 9 komentářů

Nejnovější komentáře

6 teď jsem si všiml, že další dvě fotky někd… Radek71 4. 10. 2012, 09:25
A já si celou dobu myslel, že rubrika fotka … lukas_highenergy.cz 3. 10. 2012, 16:28
Mě se líbí :) belrok 3. 10. 2012, 16:28
Je. Ostatně už v 9:09 jsem se opravil/doplni… Martin Kozak 3. 10. 2012, 14:03
A neni na to clanek "Jak vznikla fotka Tydne… R. 3. 10. 2012, 13:45

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.