DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Otec a syn

Vztah otce a syna je předmětem nejrůznějších úvah, modelů a spekulací. Stačí si všimnout moravského rodáka Freuda, který říkal, že synovství vzniká vyhraněním se vůči otcovství.

Existují pojmy, které nejsou jednoduché, ale přesto je jejich vysvětlení velice nesnadné. Příkladem takového slova může být „kultura“. Na jedné straně je zde definice etnologická či sociologická, která ji bude chápat jakou soubor určitých projevů, zvyklostí, jazyka, malby atp. Druhý pohled může být ale antropologický a sledovat význam kultury pro člověka. V tomto pohledu se ukazuje, že je to právě kultura, která umožní socializaci, začlenění se do společnosti či získání uznání. Pokud by neexistovala, nebyl by žádný společný model, který by umožňoval seberealizaci jednotlivce ve společenství.

Sledujeme nástup fenoménu singles, kteří jsou dle sociologů typičtí tím, že provádějí neustálou bilanci svého úspěchu či štěstí. Dochází k odpoutání od univerzální kultury a roste individualismus, který (překvapivě) po čase končí velkým vystřízlivěním. Toto budování sebe sama mimo kulturu se jeví jako přitažlivé a problematické zároveň.

V tomto ohledu je dobré si připomenout Freuda, který dnes patří názorově spíše do dějin psychologie než k aktuálně preferovanému trendu. Ten si všímá toho, že první individualizace v kultuře probíhá v rodině. Syn se vyhraňuje proti otci, kterého musí porazit, aby sám dosáhl vlastního svobodného bytí. Dnes by zřejmě s takovým modelem neuspěl, neboť rodina prošla zásadní proměnou a není možné hovořit o jejím celospolečenském modelu, hlavě rodiny nebo jednotné představě toho, jak mají být vychovávány děti.

Klepněte pro větší obrázek 
Otec a syn (foto: Petr Šigut)

Petr Šigut na snímku Otec a syn ukazuje, že je možné budovat kulturu odlišnosti a jednoty i bez smrti otce v podání Freuda. Že sociální vazby nemusí být založeny na prospěchu, jak by řekl Hume či na platformě sociální třídy Marxe, ale mohou stavět na prostém přátelství; s čisté, sebe nehledající, lásky.

Klepněte pro větší obrázek 
Malý princ (foto: Ivanaga)

Pokud máte rádi knihu Malý princ, která popisuje hledání toho důležitého a smysluplného ve světě kolem nás, jistě vás potěší snímek V krajině Malého prince od Ivanaga.

Klepněte pro větší obrázek 
Sviť a nemel sebou (foto: Belrok)

Fotografie může nabízet nečekané souvislosti, pohledy které překvapí. Tak jako paradoxní pohled na realitu v podání vtipného záběru s názvem Sviť a nemel sebou... od Belrok.

Klepněte pro větší obrázek 
Na hraně (foto: Tomáš Staňo)

Tomáš Staňo se zaměřuje na spojení barev a tvarů. Čisté platónské idee geometrie a kvality hmoty se stávají v jeho podání zcela konkrétním. Idea se stává formou, duch prostupuje hmotou. Tak jak to zachycuje fotografie Na hraně II.

Klepněte pro větší obrázek 
Paklík na cestách (foto: Ali111)

A na závěr ještě jedna minimalisticky koncipovaná scéna, kde prim hrají jasné linky kachlíků a tři významné objekty – informační cedule, odpadkový koš a Paklík na cestách. Autorem snímku je Ali111, který odkazuje na to, že i člověk se musí naučit být (alespoň čas od času) sám se sebou. Vydat se na vlastní poušť ticha, neboť právě na ni zjistí, kým skutečně je.

Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

Môžete sa podeliť o význam spomenutých fotog… Lubos 27. 1. 2012, 21:38
Technickou kvalitu nepoznám, ale z pohledu u… Mart 27. 1. 2012, 13:24
Popravdě se mi líbí jen ta první :-/ Rimmerak 25. 1. 2012, 17:57
Fakt dobré fotografie! Ľ.S. 24. 1. 2012, 23:56

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.