DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Outside My Window

Lze věřit tomu, co se děje venku? A jak to popsat? Racionalisté a empirici vedli velký spor o to, na co se lze spoléhat. Zda pohled mimo lidskou mysl a svět ducha je něčím bezpečným, nebo naopak aktem spíše pošetilým.

Spor je poměrně zamotaný a komplikovaný. Pokud se přikloníme k racionalistům a budeme tvrdit, že mimo naši mysl nelze bezpečně poznávat, stojíme před zásadním problémem – člověka, kterého zavřeme do černé krabice s přísunem jídla v batolecím věku s tím, kdo prožívá normální život nelze z hlediska míry struktury vnitřního světa vůbec srovnávat.  Ať se nám to líbí nebo ne, náš vnitřní svět je konstituován (také i) podněty ze světa vnějšího.

Pokud naopak budeme zastávat pozici empiriků, která by se z výše uvedeného mohla jevit jako jistější, narazíme na jiné problémy. Jak je možné, že všichni lidé myslí v kategoriích, že jazyk, ať již vzniká jakkoli má řadu společných vlastností, které jsou zcela mimo evolučně smysluplnou linii?

Například blízkost slov ve větě z hlediska jejich pozice v žádném případě neimplikuje blízkost sémantickou, a to v žádném známém přirozeném jazyku. Odkud se berou všechny aspekty toho, co běžně označujeme jako lidství? Proč je matematika logicky konzistentní a čas od času svým formalismem předběhne potřeby vědy? Odpovědět, že je to náhoda, by bylo příliš laciné.

Moderní umění do tohoto sporu vneslo důležitý aspekt, totiž abstrakci. Objekty se již často nezobrazují tak, jak jsou objektivně sami o sobě (což je z hlediska racionalistického pojetí samo o sobě dosti problematické tvrzení), ale malíř do nich projektuje svůj vlastní mikrokosmos, emoce, pocity, touhu. Mezi umělcem a objektem umění je tak hluboká interakce a divák většinou nevnímá primárně to, co malíř namaloval nebo spisovatel napsal, ale právě onen prostor prolínání světů.

Klepněte pro větší obrázek
Outside My Window, foto: rudych

Snímek Outside My Window právě s tímto tématem pracuje. Jde o abstraktní fotografii, která se snaží podat výpověď o tom, co se děje někde venku. Ale nikoli dokumentaristicky, realisticky a syrově, jak postupuje většina autorů, ale pro toto sdělení si vybírá metaforu. Obrazně bychom snad mohli říci, že z reportáže napíše báseň.

Autorem snímku je Rudych, jemuž gratuluji k podařenému a zajímavému snímku, na který je možné se dívat dlouhé minuty a stále v něm lze najít něco nového a inspirativního a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Po koleji podzimu je snímek, který nabízí především práci s určitou patetickou emocí – mlha, slunce, podzim, koleje, esence ticha i černobílé provedení. To vše má v emocionálním světě diváka zanechat zřetelný prožitek, který bude těsně rezonovat s jeho vztahem k tomuto ročnímu období. Autorem je zruprecht.

Klepněte pro větší obrázek
Po koleji podzimu, foto: zruprecht

Hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mě, to jsou dvě věci, které naplňovali údivem Kanta a zřejmě stejný pocit vyvolávají v každém člověku. Fotografie Mohyla H+V od cevarom, jakoby se tento motiv snažila materializovat.

Klepněte pro větší obrázek
Mohyla H+V, foto: cevarom

Fotografie V prvých lúčoch... se vrací k podzimní tématice a ukazuje, že nejde jen o čas vlezlé vlhkosti a plískanic, ale také o období malebných mlh protknutých slunečními paprsky. Autorem je promart.

Klepněte pro větší obrázek
V prvých lúčoch, foto: promart

Na závěr ještě černobílý zrnitý pohled pod hladinu v podání petpave a jeho fotografie bez názvu. 

Klepněte pro větší obrázek
bez názvu, foto: petpave
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

B-] Objevil jsem az dneska,..thank you za… Rudy 7. 2. 2016, 19:10
díky petpave 3. 11. 2015, 10:04

Další podobné články

Po 45 letech končí Shutterbug s tiskem svého magazínu, zaměří se jen na web

Po 45 letech končí Shutterbug s tiskem svého magazínu, zaměří se jen na web

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

Různá muzea proti pořizování různých fotografují bojují různými způsoby. Ne však muzeum selfie, které se nachází v americkém Los Angeles. To k tomu totiž přímo nabádá, mějte se ale na pozoru před „selfitis“...