DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Pasáček

Tento týden se podíváme na život pořádné zblízka a zjistíme, že i v makrosvětě mravenců, mšic a slunéček funguje všechno velmi podobně jako v tom našem.
Fotografie týdne: Pasáček

Pojďme si tento týden odpočinout a lehněme si jen tak na louku, kterou začínají probouzet teplé paprsky. Pod nohama už nám bují tráva, květy se snaží prodrat ke slunci a pod nimi začíná ten pravý mumraj. Představte si, že ve městě otevřou hypermarket. Nebo dva. A dávají tam všechno zadarmo. Hotové šílenství. Všichni spěchají, hledají, co by snědli a pokud možno ještě donesli domů. To není problém, pokud jste sám, ale když vás je pár tisíc, to se musíte ohánět, abyste urvali kus žvance. Ale naštěstí tu jsou kamarádky, které vám za pár lichotek a příslib ochranné ruky poskytnou to nejlepší ze sebe. Přestože se vám může zdát divné, odkud ten chutný mok vlastně vytéká, neřešte to. Jsou i horší věci na světě – třeba hlad. Navíc, tahle medovina je opravdu dobrota.

Nic ale není zadarmo, takže je potřeba se o své ovečky, pardon, mšice také náležitě postarat. Okolo totiž občas chodí zlý vlk sedmitečný, který vám během chvilky dokáže vyplenit vaši pracně budovanou stáčírnu medoviny. Ano, musíme si pomáhat. Holky mšice dají medovinu, mravenci podrží ochanou ruku, vlastně nohu. A všichni se mají dobře. Tedy kromě lidí, kterým se tohle děje na zahradě.

Klepněte pro větší obrázek 
Pasáček; foto Robert Adamec

Dnešní fotografie týdne nám nabízí pohled na jednoho takového mravenčího manažera, snažícího se prezentovat potřebu plnění plánu skupince mniších dojnic. Nevím, kolikrát jste podobný výjev viděli. Možná párkrát v televizi v nějakém speciálním přírodopisném filmu. Ale takto na fotografii, to se často nevyskytuje – tedy určitě ne mezi amatérskými fotografy. Není totiž lehké podobný záběr pořídit. Potřebujete k tomu jednak patřičné vybavení, ale také hodně chuti a trpělivosti. Ne každý totiž snese pár hodin válení v trávě.

Nádhera makrofotografie spočívá v tom, že dokáže zachytit detaily lidskému oku neviditelné. Pomocí speciálních makroobjektivů, předsádek nebo inverzních mezikroužků lze dosáhnout výrazného zvětšení 20:1 i více (objekt v reálu veliký 1 mm bude mít 20 mm na snímači fotoaparátu). Pravá makrofotografie tak v sobě skrývá krásu v podobě  objevování světa pod našimi nohami. V hledáčku na vás tak číhají krvelační hmyzáci, připomínající monstra z jiných planet. Na druhé straně můžete spatřit nádherné scenérie a detaily života, které vás uchvátí. Jedno je zřejmé – většina těchto pohledů je neobyčejných.

Velkým specialistou na zvířecí a makrofotografii v galerii DIGIarény je autor dnešní fotky týdne, fotograf Robert Adamec. Je to ostřílený a zkušený fotograf, jehož obrázky zvířat, ptáků nebo makra často okupují přední příčky hodnocených fotek. Pro všechny, kteří tématu makrofografie holdují nebo chtějí vidět, co vše je možné zachytit, doporučujeme prolétnout obě galerie autora (adamec a adamec1). Najdete v nich desítky inspirativních fotek, makrodetailů, obrazů ze života hmyzu a ptáků, které vám třeba otevřou nové obzory a sami se tak vydáte na nelehkou cestu makrofotografie. Dovolím si dokonce tvrdit, že v galerii DIGIarény patří pan Adamec mezi první trojku makrofotografů.

Věřím, že si tuto fotografii týdne vychutnáte jako mravenec onu medovinu a já samozřejmě popřeji autorovi mnoho dalších skvělých úlovků nejen z makrosvěta.
 

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Grat... Mihau 22. 4. 2009, 09:11

Další podobné články

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.

Fotografie týdne: Dáma v okně aneb co lze vyčíst ze stínů...

Fotografie týdne: Dáma v okně aneb co lze vyčíst ze stínů...

Od samotného začátku filozofie existoval spor o to, jak je možné, že něco poznáváme, respektive, jaký je vztah mezi poznávaným a poznávajícím. Člověk v naivním pohledu může propadnout dvěma extrémům, které jsou ale dlouhodobě obtížně udržitelné.

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.