DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Pasáček

Tento týden se podíváme na život pořádné zblízka a zjistíme, že i v makrosvětě mravenců, mšic a slunéček funguje všechno velmi podobně jako v tom našem.
Fotografie týdne: Pasáček

Pojďme si tento týden odpočinout a lehněme si jen tak na louku, kterou začínají probouzet teplé paprsky. Pod nohama už nám bují tráva, květy se snaží prodrat ke slunci a pod nimi začíná ten pravý mumraj. Představte si, že ve městě otevřou hypermarket. Nebo dva. A dávají tam všechno zadarmo. Hotové šílenství. Všichni spěchají, hledají, co by snědli a pokud možno ještě donesli domů. To není problém, pokud jste sám, ale když vás je pár tisíc, to se musíte ohánět, abyste urvali kus žvance. Ale naštěstí tu jsou kamarádky, které vám za pár lichotek a příslib ochranné ruky poskytnou to nejlepší ze sebe. Přestože se vám může zdát divné, odkud ten chutný mok vlastně vytéká, neřešte to. Jsou i horší věci na světě – třeba hlad. Navíc, tahle medovina je opravdu dobrota.

Nic ale není zadarmo, takže je potřeba se o své ovečky, pardon, mšice také náležitě postarat. Okolo totiž občas chodí zlý vlk sedmitečný, který vám během chvilky dokáže vyplenit vaši pracně budovanou stáčírnu medoviny. Ano, musíme si pomáhat. Holky mšice dají medovinu, mravenci podrží ochanou ruku, vlastně nohu. A všichni se mají dobře. Tedy kromě lidí, kterým se tohle děje na zahradě.

Klepněte pro větší obrázek 
Pasáček; foto Robert Adamec

Dnešní fotografie týdne nám nabízí pohled na jednoho takového mravenčího manažera, snažícího se prezentovat potřebu plnění plánu skupince mniších dojnic. Nevím, kolikrát jste podobný výjev viděli. Možná párkrát v televizi v nějakém speciálním přírodopisném filmu. Ale takto na fotografii, to se často nevyskytuje – tedy určitě ne mezi amatérskými fotografy. Není totiž lehké podobný záběr pořídit. Potřebujete k tomu jednak patřičné vybavení, ale také hodně chuti a trpělivosti. Ne každý totiž snese pár hodin válení v trávě.

Nádhera makrofotografie spočívá v tom, že dokáže zachytit detaily lidskému oku neviditelné. Pomocí speciálních makroobjektivů, předsádek nebo inverzních mezikroužků lze dosáhnout výrazného zvětšení 20:1 i více (objekt v reálu veliký 1 mm bude mít 20 mm na snímači fotoaparátu). Pravá makrofotografie tak v sobě skrývá krásu v podobě  objevování světa pod našimi nohami. V hledáčku na vás tak číhají krvelační hmyzáci, připomínající monstra z jiných planet. Na druhé straně můžete spatřit nádherné scenérie a detaily života, které vás uchvátí. Jedno je zřejmé – většina těchto pohledů je neobyčejných.

Velkým specialistou na zvířecí a makrofotografii v galerii DIGIarény je autor dnešní fotky týdne, fotograf Robert Adamec. Je to ostřílený a zkušený fotograf, jehož obrázky zvířat, ptáků nebo makra často okupují přední příčky hodnocených fotek. Pro všechny, kteří tématu makrofografie holdují nebo chtějí vidět, co vše je možné zachytit, doporučujeme prolétnout obě galerie autora (adamec a adamec1). Najdete v nich desítky inspirativních fotek, makrodetailů, obrazů ze života hmyzu a ptáků, které vám třeba otevřou nové obzory a sami se tak vydáte na nelehkou cestu makrofotografie. Dovolím si dokonce tvrdit, že v galerii DIGIarény patří pan Adamec mezi první trojku makrofotografů.

Věřím, že si tuto fotografii týdne vychutnáte jako mravenec onu medovinu a já samozřejmě popřeji autorovi mnoho dalších skvělých úlovků nejen z makrosvěta.
 

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Grat... Mihau 22. 4. 2009, 09:11

Další podobné články

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Když pamětníci vyprávějí o návštěvě v Sovětském svazu, jsou poměrně zřejmé vzpomínky na to, že existovaly trasy a ulice, kterými turisté chodit mohou, a naopak jakékoli odchýlení se trestalo.

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Živíme se druhými lidmi. Tuto zkratku Jan Sokol používá, aby vyjádřil skutečnost, že předmětem obživy většiny společnosti již není zemědělství, dokonce ani průmysl, ale služby či státní sektor.

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Okamžitě se vrať! je imperativ, ke kterému má asi každý nějaký vztah. Obsahuje v sobě dva důležité momenty – možnost návratu, ale také časovost tohoto aktu. Obě dimenze spolu přitom těsně souvisí.

Fotografie týdne: Mlhavé rána – o hledání konkrétních věcí v oparu

Fotografie týdne: Mlhavé rána – o hledání konkrétních věcí v oparu

Někdy se může stát, že o něčem máme jen mlhavou představu. Tedy, že disponujeme ideou, která je ještě neostrá a čeká na formulaci, ohraničení, jasnost. Možná se zcela změní, protože původní obrysy mohou skrývat ledasco.

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.