DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Pět hvězdiček

Člověk je často jako tělo bez duše. Jako by snad jeho pobyt zde na zemi byl bipolárním spojením hmoty a ducha, který se může kdykoli vzdálit. Ale je tomu skutečně tak?

Osobně považuji psychologii z mnoha důvodů za velice podivuhodnou vědu. Pracuje s pojmem osobnosti, aniž je schopná podat jednoznačnou její definici (respektive jich nabízí několik desítek, z nichž každá je něčím nedokonalá a problematická). To samo o sobě ukazuje, jak složité je se s člověkem, který je podstatně složitější, než jen osobnost, vypořádat na úrovni jakékoli vědy. Ostatně samotná antropologie má několik desítek druhů – od přírodovědecké, přes filosofickou, kulturní, sociální až třeba po spirituální. Člověk je nesporně komplexním problémem, na který věda není schopná nalézt vhodný komplexní popis.

V tomto pohledu je zajímavé, že se mluví o tom, že se člověk někdy chová jako tělo bez duše, což ale přímo odporuje naší běžné zkušenosti. Těžko někdo řekne (pokud mu nejsou tři roky), že Michala bolí zub. Přirozené je říci, že zub bolí mě, jak svébytnou ontologickou bytost. Nikoliv stroj, který svojí nehmotnou vůlí či duší ovládám.

Může ale existovat možnost snění, změny stavu vědomí, kdy se můžeme přenést do zcela smyšlených, často paradoxních světů. Podivuhodné může být i to, že sníme (beze spaní) obvykle pokud jsme velmi nešťastní nebo naopak nesmírně šťastní. Karel Kryl zpívá v jedné písni o dvou lidech u jednoho stolu, kteří jsou nekonečně sami a nekonečně spolu. Mluví spolu, ale nerozumějí si a to i přesto, že vydávají slova, jejichž jednotlivému významu by jistě běžně porozuměli.

V teorii informace se mluví o sémantice, syntaxi a pragmatice. Přesto si myslím, že v případě lidské komunikace je zde ještě něco více, tedy ochota dvou dorozumívajících se být na stejném kontextu, věnovat pozornost a chtít porozumět. A myslím, že je to přesně to, co osoba na snímku ***** nedělá. Je mimo kontext svého stolu. Komunikuje sama se sebou a tak je skryta druhým.

Klepněte pro větší obrázek 
***** (foto: Markus23)

Fotografie umožňuje zachytit realitu často úplně jinak, než jak jsme schopni ji spatřit očima. Trojrozměrný prostor se transformuje do dvourozměrného obrazu, který se tak stává zcela novým výjevem. Přesně to je případ nepojmenovaného díla od eMeT.

Klepněte pro větší obrázek
Bez názvu (foto: eMeT)

Pohled do tmy může být pro někoho děsivý, neboť podvědomě ví, že se v ní něco může ukrývat. Proto také malé děti mají rády při usínání rozsvícené světlo. Díky nepatrně jiné konstrukci oka se kočky tmy bát nemusejí, protože v ní vidí velice obstojně. To alegoricky ilustruje fotografie Miki od Aroluse.

Klepněte pro větší obrázek 
Miki (foto: Arolus)

Pokud máte rádi mrazivá rána, studený vzduch bodající do plic a následný pocit tepla, které člověk může s šálkem čaje nebo kávy prožít, pak vás možná osloví netradičně provedený snímek s názvem Ráno, ke kterému si můžete pustit také hudbu. Autorem je Mikoudelka.

Klepněte pro větší obrázek 
Ráno (foto: Mikoudelka)

A na závěr se můžeme vrátit k člověku, jako přemýšlející a svět reflektující bytosti, tak jak ji zachytila Simeona.K na fotografii s příznačným názvem I think about you. Myslím, že i samotný název by si jistě zasloužil delší úvahu, stejně jako pěkné provedení portrétního snímku.

Klepněte pro větší obrázek 
I think about you (foto: Simeona.K)
Další článek




celkem 6 komentářů

Nejnovější komentáře

I na těch několika málo komentech je zřejmé,… Ivanaga 1. 12. 2011, 23:33
Font se jmenuje Scriptina, sám o sobě je opr… Lady Valcha 1. 12. 2011, 13:47
Gratuluji, první fotka se mi moc líbí. Zauja… belrok 30. 11. 2011, 10:33
"Tak zrovna ten font dost bije do očí" To s… Martin Kozak 30. 11. 2011, 09:06
Tak zrovna ten font dost bije do očí.. ty ši… T-Lama 30. 11. 2011, 02:22

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.