DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Pět hvězdiček

Člověk je často jako tělo bez duše. Jako by snad jeho pobyt zde na zemi byl bipolárním spojením hmoty a ducha, který se může kdykoli vzdálit. Ale je tomu skutečně tak?

Osobně považuji psychologii z mnoha důvodů za velice podivuhodnou vědu. Pracuje s pojmem osobnosti, aniž je schopná podat jednoznačnou její definici (respektive jich nabízí několik desítek, z nichž každá je něčím nedokonalá a problematická). To samo o sobě ukazuje, jak složité je se s člověkem, který je podstatně složitější, než jen osobnost, vypořádat na úrovni jakékoli vědy. Ostatně samotná antropologie má několik desítek druhů – od přírodovědecké, přes filosofickou, kulturní, sociální až třeba po spirituální. Člověk je nesporně komplexním problémem, na který věda není schopná nalézt vhodný komplexní popis.

V tomto pohledu je zajímavé, že se mluví o tom, že se člověk někdy chová jako tělo bez duše, což ale přímo odporuje naší běžné zkušenosti. Těžko někdo řekne (pokud mu nejsou tři roky), že Michala bolí zub. Přirozené je říci, že zub bolí mě, jak svébytnou ontologickou bytost. Nikoliv stroj, který svojí nehmotnou vůlí či duší ovládám.

Může ale existovat možnost snění, změny stavu vědomí, kdy se můžeme přenést do zcela smyšlených, často paradoxních světů. Podivuhodné může být i to, že sníme (beze spaní) obvykle pokud jsme velmi nešťastní nebo naopak nesmírně šťastní. Karel Kryl zpívá v jedné písni o dvou lidech u jednoho stolu, kteří jsou nekonečně sami a nekonečně spolu. Mluví spolu, ale nerozumějí si a to i přesto, že vydávají slova, jejichž jednotlivému významu by jistě běžně porozuměli.

V teorii informace se mluví o sémantice, syntaxi a pragmatice. Přesto si myslím, že v případě lidské komunikace je zde ještě něco více, tedy ochota dvou dorozumívajících se být na stejném kontextu, věnovat pozornost a chtít porozumět. A myslím, že je to přesně to, co osoba na snímku ***** nedělá. Je mimo kontext svého stolu. Komunikuje sama se sebou a tak je skryta druhým.

Klepněte pro větší obrázek 
***** (foto: Markus23)

Fotografie umožňuje zachytit realitu často úplně jinak, než jak jsme schopni ji spatřit očima. Trojrozměrný prostor se transformuje do dvourozměrného obrazu, který se tak stává zcela novým výjevem. Přesně to je případ nepojmenovaného díla od eMeT.

Klepněte pro větší obrázek
Bez názvu (foto: eMeT)

Pohled do tmy může být pro někoho děsivý, neboť podvědomě ví, že se v ní něco může ukrývat. Proto také malé děti mají rády při usínání rozsvícené světlo. Díky nepatrně jiné konstrukci oka se kočky tmy bát nemusejí, protože v ní vidí velice obstojně. To alegoricky ilustruje fotografie Miki od Aroluse.

Klepněte pro větší obrázek 
Miki (foto: Arolus)

Pokud máte rádi mrazivá rána, studený vzduch bodající do plic a následný pocit tepla, které člověk může s šálkem čaje nebo kávy prožít, pak vás možná osloví netradičně provedený snímek s názvem Ráno, ke kterému si můžete pustit také hudbu. Autorem je Mikoudelka.

Klepněte pro větší obrázek 
Ráno (foto: Mikoudelka)

A na závěr se můžeme vrátit k člověku, jako přemýšlející a svět reflektující bytosti, tak jak ji zachytila Simeona.K na fotografii s příznačným názvem I think about you. Myslím, že i samotný název by si jistě zasloužil delší úvahu, stejně jako pěkné provedení portrétního snímku.

Klepněte pro větší obrázek 
I think about you (foto: Simeona.K)
Další článek




celkem 6 komentářů

Nejnovější komentáře

I na těch několika málo komentech je zřejmé,… Ivanaga 1. 12. 2011, 23:33
Font se jmenuje Scriptina, sám o sobě je opr… Lady Valcha 1. 12. 2011, 13:47
Gratuluji, první fotka se mi moc líbí. Zauja… belrok 30. 11. 2011, 10:33
"Tak zrovna ten font dost bije do očí" To s… Martin Kozak 30. 11. 2011, 09:06
Tak zrovna ten font dost bije do očí.. ty ši… T-Lama 30. 11. 2011, 02:22

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.