DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne po dvaceti letech

Unikátní dokumentární snímek, který se nově pyšní titulem Fotografie týdne, pojednává o nefalšovaných lidských emocích.
Fotografie týdne po dvaceti letech

Tentokrát je naše Fotografie týdne přinejmenším velice neobvyklá. Odráží se v ní totiž mnoho protikladů. Není to zas tak doslova nové, „čerstvé“ foto – autor snímek naskenoval po více než dvaceti letech. Nesnaží se nás nuceně vtahovat do své hry, nepotřebuje ukazovat přehnanou čistotu nebo pro změnu přehnanou špínu světa. Má mnohem víc: lidské emoce v čisté a nefalšované podobě, podané jednoduchou, nevtíravou formou. Pojďme se podívat, jak vypadá „Pohlazení stoletého“.

„Fotka plná pocitů, žádná inscenace! Krása,“ nechávají se slyšet návštěvníci naší Galerie. Po dvaceti letech se tak fotografie od autora s přezdívkou honzj dostala do centra pozornosti a vysloužila si bezmála devět a půl bodu z deseti. Není divu, jde o dokumentární záběr z doby dávno minulé, dojemný střípek z již neexistujícího života.

Klepněte pro větší obrázek 
Pohlazení stoletého; foto:honzaj

Tu fotku mám stále rád, komentuje autor. „Tehdy se dožil v našem městě sta let pan Venc a byl pozván na radnici. Na chodníku potkal známou a ta ho při blahopřání i pohladila. To gesto je stále živé, na rozdíl od aktérů.“

Kompozice je jednoduchá, děj snímku je soustředěn opravdu jen na zúčastněné postavy bez jakýchkoli snah záběr ozvláštnit; koneckonců, před dvaceti lety se laické experimentální snímky skoro nevyskytovaly. Zde ale není třeba žádné okrasy ani zbytečných slov. Fotografie sama na nás mluví, oslovuje svou opravdovostí. Až vás z toho může trochu zamrazit.

Stejně jako stařenka hladila pana Vence po tváři, může i nás pohladit po duši nostalgie a lidskost, která prýští z bílého rámečku. Mnoho jiných snímků takové i po letech zřetelné esence nabude až později – anebo nikdy. V rámci kategorie Reportáž je nyní nastavena laťka docela vysoko. Objeví se v budoucnu podobně dojemná a bezkonkurenční práce? Nezbývá, než doufat. Autorovi Fotografie týdne ovšem srdečně gratulujeme za nevšední práci!

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

.. Q 9. 7. 2008, 22:02

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.