DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Pod nulou

Teplota pod nulou se zcela zásadním způsobem odlišuje od té, která je nad nulovým bodem; zamrzají řeky, opadává listí, je nám zima... proto byla tato hranice lidem zřejmá odpradávna.

Lidé se od samého počátku své vyspělé existence věnovali měřením. Nedá se říci, že by jim pohled na krásy přírody nestačil, nebo že by ji potřebovali nějak omezovat a kvantifikovat, ale měření měla důležité výsledky pro zcela běžný život. Základem bylo přesné stanovení času – podle něj se řídilo zemědělství, armáda či obchod. Pokud by lidé neznali měření času, nemohli by nic efektivně pěstovat. Snad právě proto se stalo z časoměřičství náboženským úkolem. Kněží sestavovali kalendáře, prováděli pozorování oblohy atp.

Až později se připojilo měření hmotnosti a délky, což souviselo s rozvojem obchodu a nikdy nezískalo tak významné postavení. Teplotě se poměrně dlouho velká pozornost nepřikládala. Lidé k ní přistupovali intuitivně a snad i proto do velké míry v jazyce přirozené zacházení s teplotou přetrvalo dodnes. Potřeba objektivizace je totiž spjata až s rozvojem termodynamiky a průmyslu. Jde tedy o veličinu, která je s industrializací úzce spojená.

Klepněte pro větší obrázek 
Pod nulou (foto: Ivanaga)

A tak snímek Pod nulou, který pořídil Ivanaga, může být vnímán jako odkaz k historickému vývoji. Na jedné straně člověk, který subjektivně teplotu zakouší na sobě samém a na straně druhé teploměr, symbol přesné kalibrace teploty a jejího průmyslového využití.

Klepněte pro větší obrázek 
Loďka (foto: Mila)

Často se mluví o tom, že život je jako loď, která je zmítána oceánem osudu. Snímek od Mily s názvem Loďka ve své dynamice ukazuje, že většina z nás si žije na moři relativně hodně klidném.

Klepněte pro větší obrázek 
MoML 10. října 2011 (foto: Martin Breza

Martin Breza nabízí na snímku MoML 10. října 2011 obraz z jednoho dne svého života. Často se můžeme ptát sami sebe, zda má náš život nějaký smysl, zda obraz malovaný naším bytím hodnotou, která stojí lidstvu za to, aby byla přínosem pro druhé. Autor ukazuje, že freska života se může skládat s maličkostí, kterých by si většina lidí ani nevšimla.

Klepněte pro větší obrázek 
Ještě chvilku (foto: Annuak)

Myslím, že většina z nás zná pocit, kdy si říká „Ještě chvilku“, tak jako autor Annuak. Od protahování ranní pohody v posteli, přes přemlouvání se, že ještě chvíli budu pracovat, až po panickou hrůzu před uzávěrkou projektu či písemky. Jako by nám v těchto pár okamžiků mělo nějakým zásadním způsobem pomoci.

Klepněte pro větší obrázek 
Podzimní jednoduchosti III. (foto: 11Pavel)

A na závěr ještě pohled do podzimních lesů, které nás v sychravém počasí mohou zvát na procházky plné ticha, mlhy a vlhkého vzduchu. Právě takové jsou Podzimní jednoduchosti III. od uživatele s přezdívkou 11Pavel.

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Díky za mou fotku týdne. Je tak trochu symbo… Ivana Gantnerová 12. 10. 2011, 08:47

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.