DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Poklad v maminčině bříšku

Dnešní Fotografie týdne je opět vyvedena v černobílé škále, ale pro změnu ukazuje důvěrnou atmosféru v nejužší rodině.
Fotografie týdne: Poklad v maminčině bříšku

Černobílé akty jsou již jakýmsi standardem, ale nebarevná rodinná fotografie v intimní nahotě je spíše příjemné překvapení. Maminka, tatínek, miminko. Něco „víc“ této dojemné scéně dodává hlavně drzý pohled prvorozeného dítka, které se vševědoucím úsměvem kouká přímo do objektivu. Tento malý baculatý človíček celou fotku oživuje a zabraňuje vzniku vážné fatality a romantického kýče. Maminka je bohužel trochu nervózní, ale tatínek situaci zvládá. A polibek na bříško? To je pusa pro miminko. Dítě s rozčepýřenými vlásky se dívá přímo na nás, zatímco objímá svého otce, a my máme pocit, jako by pro nás celou situaci komentovalo.

Ať začneme kdekoli, náš pohled se vždycky zastaví v očích „prcka“ v popředí. I když nepatří mezi nejvýraznější prvky snímku, jako jediný s námi komunikuje a vtahuje nás tak do děje. Bez něj bychom byli pouze netušenými pozorovateli. Je však trochu škoda, že jeho hlavička je na stejné výškové úrovni, jako hlava otce. V pravém horním rohu se tak objevuje hluchý černý obdélník, jehož symetrie působí trochu rušivě – zvláště na záběru plném měkkých lidských oblin.

 Klepněte pro větší obrázek
Poklad; foto: Petr Sojka

Dalším výrazným stavebním kamenem příběhu na fotografii je maminčino bříško s „pokladem“, okolo něhož se celá kompozice točí. Scéna je z obou stran výrazně oříznutá. Možná až příliš – ale má to svoje opodstatnění. Uzavření kompozice mezi dva omezující vertikální pruhy vtahuje pozorovatele ještě více do středu dění. Rodina se přitiskne k sobě, divákův pohled cestuje od břicha matky k očím dítěte a zpět. Bude to holčička, nebo kluk?

Petr Sojka patří mezi autory, kteří zásobují černobílými studiovými snímky zejména kategorie Akt a Portrét. Mezi jeho nejlépe hodnocená díla však patří paradoxně „Poklad“ spolu se snímkem dívky v pruhovaném tričku. Zajímavé kousky tu najdete i v případě, že máte radši dámské akty v decentním osvětlení nebo emocionálně laděné portréty. Tento autor své záběry hodně ořezává a zaměřuje se na detaily a výraz, a i když se to někdy zdá neobvyklé, vždy je ve výsledku cítit profesionalita. Gratulujeme mu k získání titulu Fotografie týdne a přejeme i nadále dobré světlo.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.