DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne pokračuje i navzdory osudu

Už dvakrát se nominace na Foto týdne těsně prosmýkla kolem kategorie Zátiší a zmizela mezi portréty a krajinkami. Jak však praví klasikové, na každého jednou dojde. Snímky z rukou Kristýny Krulišové se několikrát probojovaly do užšího výběru a dnes vám představujeme ten nejlepší z nich. V hlavní roli voda, písek a optický klam…
Fotografie týdne pokračuje i navzdory osudu

Název aktuálního týdenního koktejlu, umíchaného z výše uvedených přísad, zní „Navzdory osudu“. Hlavní role ve sněhobílém rámečku spočívají na dvou stopách, otisknutých vpravo v jemném písku. Horní část fotografie nestejnoměrně vyplňuje stříbropěnný okraj anonymní vodní plochy. Čistota a nekomplikovanost této kompozice působí mimořádně svěže a plastické otisky dodávají zrnité, takřka rovné ploše život a výraz.

Autorka sama připojuje krátký komentář, v němž vysvětluje, jakým způsobem aranžované zátiší vznikalo: „Pravá stopa je přítele, levá moje. A je zajímavé, že někdo je vidí vypouklé,“ načež se strhla debata na téma „vypouklé stopy versus fotografie na zeď, jen zarámovat“. Nutno podotknout, že se jedná o snímek, který dostal z celé její prezentace v Galerii nejvyšší hodnocení. Jak bylo mnohokrát doloženo, v jednoduchosti je krása a tak se v řádce Fotografií týdne objevuje po Brusiči Štěpána Páťala další černobílý kousek.

Klepněte pro větší obrázek 
„Stejně rychle, jak vznikly, budou zapomenuty...“

Podstatnou část Kristýniny sbírky činí právě zmíněné černobílé kousky – barvy hrají až druhé housle; jejich malé elitní skupince velí výrazná modř a na paty jí šlapou jarní zeleň a barva mědi. Růžky však vystrkuje i autorčina neobvyklá variabilita a nápaditost. Nacházíme zde pozoruhodné záběry zimní i letní přírody, architekturu, portréty i rostliny, neobvyklé výřezy i kompozičně jednoduché obrazy z všedního života. To vše je vkusně paspartováno v nekomplikovaných rámečcích, jejichž čerň poutá pozornost a nezvyklá sněhobílá barva zase výrazně rozzáří. Autorka patří mezi tvůrce, kteří nestagnují, a přitom nám jako na stříbrném podnose přináší klenoty, které všichni důvěrně známe. Za svůj poslední chod získává naše ocenění. Snad už tímto snímkem rozzářené pláže konečně přesvědčíme jaro, aby se zastavilo na čaj…

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Navzdory osudu miro 14. 4. 2006, 23:47

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.