DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne pokračuje i navzdory osudu

Už dvakrát se nominace na Foto týdne těsně prosmýkla kolem kategorie Zátiší a zmizela mezi portréty a krajinkami. Jak však praví klasikové, na každého jednou dojde. Snímky z rukou Kristýny Krulišové se několikrát probojovaly do užšího výběru a dnes vám představujeme ten nejlepší z nich. V hlavní roli voda, písek a optický klam…
Fotografie týdne pokračuje i navzdory osudu

Název aktuálního týdenního koktejlu, umíchaného z výše uvedených přísad, zní „Navzdory osudu“. Hlavní role ve sněhobílém rámečku spočívají na dvou stopách, otisknutých vpravo v jemném písku. Horní část fotografie nestejnoměrně vyplňuje stříbropěnný okraj anonymní vodní plochy. Čistota a nekomplikovanost této kompozice působí mimořádně svěže a plastické otisky dodávají zrnité, takřka rovné ploše život a výraz.

Autorka sama připojuje krátký komentář, v němž vysvětluje, jakým způsobem aranžované zátiší vznikalo: „Pravá stopa je přítele, levá moje. A je zajímavé, že někdo je vidí vypouklé,“ načež se strhla debata na téma „vypouklé stopy versus fotografie na zeď, jen zarámovat“. Nutno podotknout, že se jedná o snímek, který dostal z celé její prezentace v Galerii nejvyšší hodnocení. Jak bylo mnohokrát doloženo, v jednoduchosti je krása a tak se v řádce Fotografií týdne objevuje po Brusiči Štěpána Páťala další černobílý kousek.

Klepněte pro větší obrázek 
„Stejně rychle, jak vznikly, budou zapomenuty...“

Podstatnou část Kristýniny sbírky činí právě zmíněné černobílé kousky – barvy hrají až druhé housle; jejich malé elitní skupince velí výrazná modř a na paty jí šlapou jarní zeleň a barva mědi. Růžky však vystrkuje i autorčina neobvyklá variabilita a nápaditost. Nacházíme zde pozoruhodné záběry zimní i letní přírody, architekturu, portréty i rostliny, neobvyklé výřezy i kompozičně jednoduché obrazy z všedního života. To vše je vkusně paspartováno v nekomplikovaných rámečcích, jejichž čerň poutá pozornost a nezvyklá sněhobílá barva zase výrazně rozzáří. Autorka patří mezi tvůrce, kteří nestagnují, a přitom nám jako na stříbrném podnose přináší klenoty, které všichni důvěrně známe. Za svůj poslední chod získává naše ocenění. Snad už tímto snímkem rozzářené pláže konečně přesvědčíme jaro, aby se zastavilo na čaj…

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Navzdory osudu miro 14. 4. 2006, 23:47

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.