DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Pomalu postupovat výš, jen výš...

Snímek o osamělosti člověka, vrcholku, na kterém fouká a individualismu, který nás v současné uspěchané společnosti žene stále výš. Má to však i svá úskalí v podobě osamělosti.

Jednou ze základních pouček toho, jak má fungovat struktura organizace každé firmy nebo úřadu je informace o tom, že by měl existovat nějaký kariérní řád. Člověk se chce přirozeně rozvíjet, získává zkušenosti a měl by mít tedy perspektivu pracovního progresu.

Jenže to s sebou nese také úskalí. Čím vyšší pozice, tím je většinou sice lépe horovaná i společensky prestižnější, ale také se na ni nachází méně lidí.

Vrcholový manažer či politik je tak často sám. Postup kariérním řádem jej vyžene na místo, na které čekají další zájemci, avšak současně nemá nikoho, s kým by byl – obrazně řečeno – na jedné lodi.Jak je toto osamění těžké, dokazují nepočítané manželské krize a rozvody téměř všech našich porevolučních presidentů a premiérů.

Dnešní doba vede k zajímavému paradoxu. Na jedné straně si považuje individualit a můžeme dokonce směle tvrdit, že žijeme v době vrcholného individualismu, ve kterém řada lidí za nejvyšší hodnotu považuje jen sama sebe, avšak současně se svět stává natolik komplexním, že jsme odkázání na spolupráci s ostatními více než kdykoli v minulosti.

Není možné realizovat přírodovědecká bádání bez týmu, stejně jako řešit velké politické či vojenské otázky z pozice síly jednotlivé osobnosti. To, co je v tomto ohledu klíčové, je schopnost toto zaměření se na sebe překročit a použít jej pro získání druhých.

Klepněte pro větší obrázek 
Jen výš, foto: ilonag3

Snímek Jen výš je pěknou ukázkou člověka moderní doby – směřujícího k vrcholu, k jasně definovanému a měřitelnému cíli, avšak zcela osamoceného. Gratuluji autorce, kterou je ilonag3 k podařenému, černobílému snímku muže na stožáru, za nímž žhne – svým pomalým a neodvratným cyklem – Slunce, jako určitý symbol hodnot a soudu, který rozhodne, zda cesta byla zvolená dobře. Současně si dovoluji pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Snímek absence nechává diváka ponořit se do atmosféry ticha, osamění a smutku. Mladý muž v kapuci je obrazem člověka uprostřed pouště – místa, kde je třeba vyhrát především souboj se sebou samým. Autorem je tenario.

Klepněte pro větší obrázek
absence, foto: tenario 

Téměř strašidelný snímek opuštěné a liduprázdné lanovky nabízí obraz – od Totrona, který propojuje obsah a technické zpracování do emocionálně zajímavého a intenzivně působícího celku.

Klepněte pro větší obrázek 
–, foto: Totron

Miroslav Koudelka tentokráte nesahá po abstrakci v rovině výtvarné, avšak přesto se jí nevyhne v oblasti interpretační či obsahové. Jeho postava na mostě, zasazená do kontextu červenou cyklostezkou, je jako stvořená pro práci s fantazií a vytváření nejrůznějších příběhů. Fotografie nese název Večerní zprávy ..

Klepněte pro větší obrázek 
Večerní zpráva .., foto: mikoudelka

A na závěr ještě jeden snímek automobilový, který se pěkně váže k deštivému počasí uplynulého týdne. Nese název Nikki and Tommy a jeho autorem je rumpeak.

Klepněte pro větší obrázek 
Nikky and Tommy, foto: rumpeak
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

precist prolog-stvoreni-aneb-prastare-tajems… Tony 10. 8. 2014, 14:45

Další podobné články

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Svět fotografie se v několika posledních letech mění obrovskou rychlostí. Ke slovu se dostávají nové technologie, a to i z oblastí, které zdánlivě nemají s fotografií nic společného. Jaká budoucnost čeká médium fotografie?

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.