DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Historicismus, respektive snaha přenášet historické struktury, kulisy a reálie do doby, do které nepatří, může nabývat různých podob a mít různé kořeny, mezi kterými je třeba rozlišovat.

Může jít o jistou vnitřní i vnější pompéznost, kde se snažíme pracovat s myšlenkou, že to staré bylo jistě honosné a ušlechtilé. Plody takového přístupu je možné vidět v podnikatelském baroku, se sádrovými lvy chránícími vstup do hradbami obehnaných vil.

Druhou variantou je nekritické shlédnutí se v nějaké době. Za socialismu byla takto protežovaným obdobím husitská epizoda národních dějin, dnes první republika. To neznamená, že v daném období nebylo mnoho dobrého, ale naše hodnotové rámce, zjemnělé a vyprofilované dneškem, by zde zřejmě narazily. Podobné jsou analogie „historiků“ o Římské říši a dnešní Evropě, které jsou založené na neznalosti faktů i principu tvorby analogie. Je tedy třeba historicismus odmítnout?

Klepněte pro větší obrázek
Poslední oblouček..., foto: zewag

Jinou možností je ale snaha o pochopení a procítění minulého, nebo estetické promýšlení témat, která dnes leží ladem, hledání „pramenů“, které je možné znovu prožít a ochutnat. Nebo člověk, chodící do středověkého chrámu, na výstavy starých děl či návštěvník historického města. To také nejsou přístupy k historicismu, které by v sobě měly závadu. Musíme tedy diferencovat, sledovat, co je a co není přiměřené. Z dějin se může stát kýč, ale také cesta k vlastnímu sebepochopení nebo kráse.

Důležitý je také rozměr osobního nasazení – zatímco jedni se historicismy obloží z pohodlnosti, druzí se aktivně pustí do vnoření se do epistémé. Vzít na sebe myšlení a artefakty doby a snažit se proniknout do jejího kontextu anebo si ji zkusit srovnat s dneškem, je jistě téma k přemýšlení.

Snímek Poslední oblouček... zachycuje ženu lyžařku. Bez pocitu sebedůležitosti a nabubřelosti zakouší vlastní odvahou a nasazením to, jak se asi lyžovalo kdysi. S rizikem pádu, zranění a snad i posměšku. Touží po zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku. Své nasazení nemá jen pro sebe, ale v kontextu druhých. Neuzavírá se do „boudy“ první republiky, ale přináší staré reálie jako podněty pro dnešek.

Gratuluji Zewag k pěknému snímku pořízenému „na poslední chvíli“, před pádem lyžařky, a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Když už jsme u tématu historicismu, tak není možné pominout snímek z prostředí časově posunutého, ale snad v určitém ohledu potenciálně navazujícího, totiž nemocničního. Snímek Starý špitál ll. je přeplněný věcmi, ale velice dobře z nich nakonec poskládá výslednou emoci – pocit místa, které bychom nechtěli navštívit. Autorem je jfunion.

Klepněte pro větší obrázek
Starý špitál II., foto: jfunion

Jaro-mír si také pohrál s jistým rozměrem recyklace, byť značně jiným. V centru jeho pozornost jsou staré žaluzie, které barevnou hrou, svojí geometričností a fotogeničností vytvářejí zajímavé téma k focení. Snímek nese název ***.

Klepněte pro větší obrázek
***, foto: jaro-mír

Mají být snímky (akty) dokonalé? Fotografie (ne)vinné kukuč... kombinuje pnutí mezi vyhlášeností a harmoničností celého snímku a znaménkovou šmouhou a loktem, jako rušiteli řádu na straně druhé. Autorkou je sententia.vitae.

Klepněte pro větší obrázek
(ne)vinné kukuč..., foto: sententia.vitae

A na závěr ještě pohled na snímek, jehož autorem je Abulafia3. Výsledkem je barevné malebné až „kýčové“ (zde ale v dobrém slova smyslu) fotografické exposé Hrad nad mlhou.

Klepněte pro větší obrázek
Hrad nad mlhou, foto: Abulafia3
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

Fotografování je sice řemeslo, ale bez malé dávky talentu bude každá zakázka poměrně náročná. A co teprve, když vás budou zákazníci žádat o sice konkrétní, ale zcela nesmyslnou věc. Ty nejhorší požadavky se kupodivu mnohokráte opakují...

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Typy fotografů a jejich charakteristické chování

Typy fotografů a jejich charakteristické chování