DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Pražské hlavní nádraží je stále největší u nás, je hlavním přestupním bodem, místem s velkými problémy i nesporným geniem loci. Člověk by mohl nabít dojmu, že zvolená secese, je v kontextu dalších prvků, jako je zdobnost a oslavnost Prahy i Čech, něčím pochopitelným.

Je to místo, kam přijíždějí návštěvy a veškerá výmalba a aranžmá mají vyprávět příběh o tom, kam že se to člověk dostal. A jak známo z hymny, je český mýtus esteticky oslavný, malebný, krásný, nebojovný, více kontemplativní než sebestředný.

Do této zdobnosti přichází realita nádraží. Nikoli jako místa cestování, obchodu a krásy devatenáctého století, nikoli jako prostor téměř naplněný valčíky, kapesními hodinkami a sentimentem monarchie, ale jako prostor sociálního vyloučení. Lidé bez domova přespávají a pobývají kolem něj v naději, že dostanou drobnou almužnu, že se zde setkají s lidmi, kteří s nimi budou ochotni mluvit. Zlato zde naráží na bídu, oslava na tragédie, velkolepost Fantovy kopule na zborcené životy jedinců.

Klepněte pro větší obrázek
Praha hlavní nádraží, foto: Banesto

Vše, jakoby spolu žilo v podivném pnutí a paradoxu, hledaje vyváženost a krásu někde uprostřed. Uprostřed v přeříznutí magistrálou. Právě ona jakoby kreslila čáru mezi nebem a zemí, mezi secesí a bezdomovectvím. Krutou, rušnou, necitlivou, prašnou, beznadějnou.

Snímek Praha hlavní nádraží ale pracuje také s další symbolikou. Je zde obraz nádraží, který je však neostrý a rozvlněný, obrácený, sama secese se zde boří a nedrží při sobě. Vše je vidět v kaluži, v zrcadle, které ale postupně mizí, rozvlňuje se, čeří, mění tvar a svět nezachycuje věrně. Dává mu svoji interpretaci, která se s časem rychle mění. Snad hodiny na věži zachycují ono teď jako fixaci kontextu a vodní hladiny, jako výpověď o romantické představě a surové realitě.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je Banesto a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Vlastimil Pibil nabízí svůj snímek Po schodoch 3... z minaretu v Lednici jako kompozičně precizní a technicky výborně provedené dílo – od práce se světlem a geometrií až po výraznou strukturu samotných schodů.

Klepněte pro větší obrázek
Po schodoch 3..., foto: Vlastimil Pibil

Když jsem šla okolo vrat je impresionistickým abstraktním světlem malovaným dílem, s nejasnými obrysy, barvami, silným příběhem, prostorem pro fantazii. Autorem je subal.

Klepněte pro větší obrázek
Když jsem šla okolo vrat, foto: subal

Poznáváme na základě podobnosti. Tato scholastická poučka může mít různé roviny výkladu či porozumění a jeden z nich nabízí také navyy se svým snímkem Modrání. Nechává člověka přijít blízko, zpodobnit se, proniknout za viditelný svět, skutečně poznat.

Klepněte pro větší obrázek
Modrání, foto: navyy

Velkopařezitý rybník (Telč) je fotografií od stakotra. Neoddiskutovatelně připomíná, že se blíží podzim, zlacení listí, chystání se na zimu, čas krásy, mlhy a ticha.

Klepněte pro větší obrázek
Velkopařezitý rybník (Telč), foto: stakotr
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

Fotografování je sice řemeslo, ale bez malé dávky talentu bude každá zakázka poměrně náročná. A co teprve, když vás budou zákazníci žádat o sice konkrétní, ale zcela nesmyslnou věc. Ty nejhorší požadavky se kupodivu mnohokráte opakují...

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Typy fotografů a jejich charakteristické chování

Typy fotografů a jejich charakteristické chování