DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Pražské hlavní nádraží je stále největší u nás, je hlavním přestupním bodem, místem s velkými problémy i nesporným geniem loci. Člověk by mohl nabít dojmu, že zvolená secese, je v kontextu dalších prvků, jako je zdobnost a oslavnost Prahy i Čech, něčím pochopitelným.

Je to místo, kam přijíždějí návštěvy a veškerá výmalba a aranžmá mají vyprávět příběh o tom, kam že se to člověk dostal. A jak známo z hymny, je český mýtus esteticky oslavný, malebný, krásný, nebojovný, více kontemplativní než sebestředný.

Do této zdobnosti přichází realita nádraží. Nikoli jako místa cestování, obchodu a krásy devatenáctého století, nikoli jako prostor téměř naplněný valčíky, kapesními hodinkami a sentimentem monarchie, ale jako prostor sociálního vyloučení. Lidé bez domova přespávají a pobývají kolem něj v naději, že dostanou drobnou almužnu, že se zde setkají s lidmi, kteří s nimi budou ochotni mluvit. Zlato zde naráží na bídu, oslava na tragédie, velkolepost Fantovy kopule na zborcené životy jedinců.

Klepněte pro větší obrázek
Praha hlavní nádraží, foto: Banesto

Vše, jakoby spolu žilo v podivném pnutí a paradoxu, hledaje vyváženost a krásu někde uprostřed. Uprostřed v přeříznutí magistrálou. Právě ona jakoby kreslila čáru mezi nebem a zemí, mezi secesí a bezdomovectvím. Krutou, rušnou, necitlivou, prašnou, beznadějnou.

Snímek Praha hlavní nádraží ale pracuje také s další symbolikou. Je zde obraz nádraží, který je však neostrý a rozvlněný, obrácený, sama secese se zde boří a nedrží při sobě. Vše je vidět v kaluži, v zrcadle, které ale postupně mizí, rozvlňuje se, čeří, mění tvar a svět nezachycuje věrně. Dává mu svoji interpretaci, která se s časem rychle mění. Snad hodiny na věži zachycují ono teď jako fixaci kontextu a vodní hladiny, jako výpověď o romantické představě a surové realitě.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je Banesto a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Vlastimil Pibil nabízí svůj snímek Po schodoch 3... z minaretu v Lednici jako kompozičně precizní a technicky výborně provedené dílo – od práce se světlem a geometrií až po výraznou strukturu samotných schodů.

Klepněte pro větší obrázek
Po schodoch 3..., foto: Vlastimil Pibil

Když jsem šla okolo vrat je impresionistickým abstraktním světlem malovaným dílem, s nejasnými obrysy, barvami, silným příběhem, prostorem pro fantazii. Autorem je subal.

Klepněte pro větší obrázek
Když jsem šla okolo vrat, foto: subal

Poznáváme na základě podobnosti. Tato scholastická poučka může mít různé roviny výkladu či porozumění a jeden z nich nabízí také navyy se svým snímkem Modrání. Nechává člověka přijít blízko, zpodobnit se, proniknout za viditelný svět, skutečně poznat.

Klepněte pro větší obrázek
Modrání, foto: navyy

Velkopařezitý rybník (Telč) je fotografií od stakotra. Neoddiskutovatelně připomíná, že se blíží podzim, zlacení listí, chystání se na zimu, čas krásy, mlhy a ticha.

Klepněte pro větší obrázek
Velkopařezitý rybník (Telč), foto: stakotr
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Jak ovlivňují fotografie lidskou psychiku?

Jak ovlivňují fotografie lidskou psychiku?

Fotografie týdne: Zkáza vzducholodi Hindenburg

Fotografie týdne: Zkáza vzducholodi Hindenburg

Do našeho jazyka, myšlení i vnímání světa se snadno dostávají schémata, která jsou v počátku drobná a nevinná, ale mohou se významně rozšířit, až přestanou plnit svůj původní účel a stanou se něčím přetíženým a deformujícím svět.

Zanikne práce fotoreportéra vinou technologického pokroku?

Zanikne práce fotoreportéra vinou technologického pokroku?

V poslední době mnoho světových prestižních deníků a časopisů rozvázalo pracovní poměr se svými fotožurnalisty, v tom lepším případě jim bývalí zaměstnavatelé nabídli externí spolupráci

Fotografie týdne: Báječní muži na létajících strojích

Fotografie týdne: Báječní muži na létajících strojích

Martin Heidegger navrhuje, abychom slovo pravda nahradili výrazem neskrytost. Pravda je něco, co je daného a neměnného, co buď je anebo není, je něčím statickým a stabilním. Pravda je věcí mezi věcmi. Je shodou rozumu a věci samotné.

Fotografie týdne: Mít k sobě blíž aneb nejen o prostoru

Fotografie týdne: Mít k sobě blíž aneb nejen o prostoru

Doba vánoční sice ztratila v našich zeměpisných souřadnicích charakter sakrálního slavení, takže ne všechny dimenze oslav narození Ježíše v Betlémě jsou nám pochopitelné nebo snadno dostupné.

Jak ukrást fotovybavení za 50 000 USD během 53 sekund?

Jak ukrást fotovybavení za 50 000 USD během 53 sekund?

50. výročí vzniku unikátní fotografie „Východ Země“

50. výročí vzniku unikátní fotografie „Východ Země“

Fotografie týdne – v síti a o síti

Fotografie týdne – v síti a o síti

Co je to síť? Pro většinu lidí se pod tímto slovem skrývá zřejmě nástroj, kterým se chytají ryby. Možná nejbližším dostupným synonymem by mohlo být vězení, ale i to má jiný nádech. Ve vězení lze pobývat, žít, zakoušet vlastní vnitřní svobodu, byť třeba tak expresivně uchopovanou jako u Ivana Jirouse a jeho básní.