DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Praha tří barev

„Pod mostem byla náhle obloha úplně jiná než nad ním,“ vypráví její autor s přezdívkou Zedjunior o jedné pozoruhodné jízdě večerní Prahou.
Fotografie týdne: Praha tří barev

Naše hlavní město je stověžaté a svým způsobem i magické. Na aktuální Fotografii týdne je ovšem i jednoduché a přitom pestré, město siluet a ticha. Ačkoliv se autor rozhodl umístit ji do kategorie Krajina, stejně dobře by posloužil také šuplíček Architektura či Experiment. Záběr nazvaný jednoduše „Praha“ sebevědomě překračuje žánrové hranice a neohlíží se ani na svůj handicap v podobě vysokého šumu.

Znáte to pořekadlo o jednoduchých, ale krásných věcech? Černá barva je v této kompozici vlastně zodpovědná za celý svět. Pokud bychom vypustili tuto barvu, zůstane nám jen nicneříkající barevný přechod na prázdné obloze. Pokud však na těchto dvou navzájem harmonických barvách vyrostou rozvětvená ramena lamp, jemné mřížky zábradlí a obrysy lidí, rozvine se před námi jednoduchý a přitom působivý obraz. Trošku připomíná vektorovou grafiku.

Klepněte pro větší obrázek
Praha; foto: Zedjunior

Zatímco na minulé Fotografii týdne jsme se mohli zasnít v mlhavém oparu, tento týden je ve znamení světa, neúprosně rozděleného kompaktní černou hmotou na svět osamělých snílků a přízemních spotřebitelů. I přes použití kontrastních barev a odstínů však snímek působí večerním, uklidňujícím dojmem. Někdo je prostě nahoře a někdo zase dole. V obou částech najdeme téměř dokonalé kolmice, geometrické tvary a hlavně jednoduchost. Tomu, aby výsledek nepůsobil neosobně a příliš technicky, autor napomohl začleněním postav do horní části. Široký černý rámeček může působit trochu přehnaně, ale svou úlohu - izolaci snímku od okolního prostředí - zvládá hravě a navíc působí jako součást této kompozice, jakési pokračování hmoty mostu.

„Použil jsem vysoké ISO, protože už byla tma a jeli jsme autem,“ zdůvodňuje autor, jak vznikl šum zmíněný výše. Tvrdí však, že původně nebyl vůbec znatelný. Objevil se až po intenzivním ztmavení, které bylo provedeno proto, aby vynikly odstíny oblohy. Také je škoda znatelné neostrosti. Rozhodně však můžeme říct, že Zedjunior zachytil velmi zajímavý moment. Okleštil ho o detaily, podtrhl jeho schematičnost a ponechal mu jeho večerní ospalost. K dokonalosti chybí už jen vychytat pár technických much. Rozhodně se však těšíme na další příspěvky z fotografického aparátu tohoto kreativního autora. Ještě neřekl poslední slovo...

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Kontakt Zedjunior 27. 1. 2007, 20:58
Děkuji paní Jano Strakerlová Zedjunior 27. 1. 2007, 11:59

Další podobné články

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.