DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Praha tří barev

„Pod mostem byla náhle obloha úplně jiná než nad ním,“ vypráví její autor s přezdívkou Zedjunior o jedné pozoruhodné jízdě večerní Prahou.
Fotografie týdne: Praha tří barev

Naše hlavní město je stověžaté a svým způsobem i magické. Na aktuální Fotografii týdne je ovšem i jednoduché a přitom pestré, město siluet a ticha. Ačkoliv se autor rozhodl umístit ji do kategorie Krajina, stejně dobře by posloužil také šuplíček Architektura či Experiment. Záběr nazvaný jednoduše „Praha“ sebevědomě překračuje žánrové hranice a neohlíží se ani na svůj handicap v podobě vysokého šumu.

Znáte to pořekadlo o jednoduchých, ale krásných věcech? Černá barva je v této kompozici vlastně zodpovědná za celý svět. Pokud bychom vypustili tuto barvu, zůstane nám jen nicneříkající barevný přechod na prázdné obloze. Pokud však na těchto dvou navzájem harmonických barvách vyrostou rozvětvená ramena lamp, jemné mřížky zábradlí a obrysy lidí, rozvine se před námi jednoduchý a přitom působivý obraz. Trošku připomíná vektorovou grafiku.

Klepněte pro větší obrázek
Praha; foto: Zedjunior

Zatímco na minulé Fotografii týdne jsme se mohli zasnít v mlhavém oparu, tento týden je ve znamení světa, neúprosně rozděleného kompaktní černou hmotou na svět osamělých snílků a přízemních spotřebitelů. I přes použití kontrastních barev a odstínů však snímek působí večerním, uklidňujícím dojmem. Někdo je prostě nahoře a někdo zase dole. V obou částech najdeme téměř dokonalé kolmice, geometrické tvary a hlavně jednoduchost. Tomu, aby výsledek nepůsobil neosobně a příliš technicky, autor napomohl začleněním postav do horní části. Široký černý rámeček může působit trochu přehnaně, ale svou úlohu - izolaci snímku od okolního prostředí - zvládá hravě a navíc působí jako součást této kompozice, jakési pokračování hmoty mostu.

„Použil jsem vysoké ISO, protože už byla tma a jeli jsme autem,“ zdůvodňuje autor, jak vznikl šum zmíněný výše. Tvrdí však, že původně nebyl vůbec znatelný. Objevil se až po intenzivním ztmavení, které bylo provedeno proto, aby vynikly odstíny oblohy. Také je škoda znatelné neostrosti. Rozhodně však můžeme říct, že Zedjunior zachytil velmi zajímavý moment. Okleštil ho o detaily, podtrhl jeho schematičnost a ponechal mu jeho večerní ospalost. K dokonalosti chybí už jen vychytat pár technických much. Rozhodně se však těšíme na další příspěvky z fotografického aparátu tohoto kreativního autora. Ještě neřekl poslední slovo...

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Kontakt Zedjunior 27. 1. 2007, 20:58
Děkuji paní Jano Strakerlová Zedjunior 27. 1. 2007, 11:59

Další podobné články

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.