DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Prostota a moudrost se tedy nevylučují, dokonce bychom mohli možná říci, že se v určitém ohledu předpokládají. Být prostý totiž znamená být ochoten se něčeho vzdát. Stoici v tomto ohledu nastavili velice tvrdá pravidla – bohatství nespočívá v tom, co člověk má, ale v tom, čeho je schopen a ochoten se vzdát.

Také křesťanská chudoba má právě takový původ – chudoba je otázkou svobody k tomu, zaměřit svoji mysl na důležitější věci, než jakou je bezprostřední slast. Být moudrý tedy jistou prostotu a nezdobnost předpokládá, neboť člověk, který žije rozmařilým životem, na moudrost nemá čas ani energii.

Moudrost v tomto ohledu nemůžeme ale zaměňovat se vzdělaností ani s chytráctvím či pohotovostí, ale byla vždy vnímaná jako jistá nadpřirozená dovednost či schopnost. Jako dispozice dívat se na věci z jisté perspektivy, odhlédnout od okamžitého kalkulu libostí a nelibostí. Moudrost současně není něčím, co by člověk mohl trvale vlastnit. Když čteme východní mystickou literaturu je zřejmé, že čím je mistr moudřejší, tím skromnější a prostší život vede. Vzdá se všeho, co je v jeho život zbytné a soustředí se jen na moudrost samotnou.

Klepněte pro větší obrázek
*, foto: Zoran 2

Snímek * zachycuje starého muže, jak vede svoji krávu loukou. Bez velkých gest, siláckých výkřiků, obdivu. Jen plní svou povinnost, je v těsném vztahu se zemí, se svým bytím i se zvířetem. V jeho pohybu ani myšlení není nic, co by zde bylo navíc, nezná kýč. Je v tak těsném kontaktu s vlastní existencí, že si výjimečnost této situace možná ani neuvědomuje.

Autor Zoran 2 tak nabízí pohled nejen na sociální fotografii, která zapadá do jeho širšího portfolia tvorby osob, v různých sociálních situacích a fázích života, čímž se hlásí k tradici meziválečné fotografie, ale také se snaží nahlédnout do nitra daného člověka, což činí snímek zajímavější a hlubší. Gratuluji mu k pěkné fotografii a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Snímek Páté kolo u vozu ... zachycuje situaci, ve které se tu častěji tu méně často octne asi každý. Vstoupí do jistého sociální kontextu a nejednou zjistí, že v něm pro něj není místo, že stojí v druhé řadě, že je sám a měl by raději být jinde, že nemá kam ukrýt zrak, kam schovat srdce, že se neumí vypařit či zneviditelnit, že si své bytí v nekomfortním osamění musí prožít až do konce. Mithrandir na svém snímku pracuje s tímto motivem hned dvakrát – oním pátým kolem může být sedící muž nebo odsunutá židle. A tak je možná zajímavou věcí to, že ona „pátost“ nemusí být absolutní, ale jde vždy o úhel pohledu.

Klepněte pro větší obrázek
Páté kolo u vozu..., foto: Mithrandir

Jaro-mír nabízí snímek *** jako pozvánku na procházku po tenké organicky stočené cestičce odkvétajících pampelišek. Možná už zítra taková nebude.

Klepněte pro větší obrázek
***, foto: jaro-mír

S velice podobným motivem, ale preferující jednotu před mnohostí, pracuje fotografie U rybníka, kterou pořídil Uhler.

Klepněte pro větší obrázek
U rybníka, foto: Uhler

A tak jako minule i dnes nabízíme také snímek Paklika z Milána a opět jde o interakci člověka s veřejným urbanistickým prostorem. Tentokráte je v hlavní roli odpadkový koš a mladá slečna na snímku .. nikdo nesmí stát ...d

Klepněte pro větší obrázek
.. nikdo nesmí stát .., foto: shimmell
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.