DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Rušná hodina v New York City

I v centru města uprostřed křižovatky se najdou zajímavé náměty. Je však třeba na ně poukázat, abychom si jich všimli.
Fotografie týdne: Rušná hodina v New York City

Rychlá auta, křižovatky, paneláky. Takové scenérie vídá většina z nás každý den z oken a proto jsme si je navykli vnímat jako cosi každodenního, jako rozmazané pozadí, na němž se odehrávají naše všední dny. O to víc nás pak láká klasická krajinářská fotografie, lyrická přírodní zákoutí, nekonečné zelené louky nebo hluboká údolí ovládaná inverzí. Na druhou stranu je tohle možná trochu škoda. Dnešní Fotografie týdne je opět svým způsobem netradiční, ale s tou minulou je i příbuzensky spřízněná. Posledně jsme se dívali se zakloněnou hlavou na nebe nad hypermoderní konstrukcí, dnes se od detailu přesuneme k celku a pohlédneme na newyorskou křižovatku.

Mezi kompozicí poskládanou z přísných rovných hran panelového domu a tou, na níž pospíchají lidé všemi směry, je rozdílů víc než dost. V minulém případě je potřeba pohyb do snímku dostat uměle, zatímco lidé v centru města prchají, aniž bychom to po nich chtěli. Spěchají na kolech, v autech i pěšky, míhají se kolem. Je to už natolik „běžnou“ součástí dne, že se objevuje snaha v tom hledat něco zajímavého, tu zajímavou pointu v šedé mase, ten diamant v uhlí.

V každém případě se toho ale po technické stránce na fotce děje víc než dost. Všichni totiž směřují odněkud někam, hledají co nejpřímější cestu. Křižovatka před námi je prošpikována desítkou různých směrů, jimiž cestují lidé. Snad právě v tom je ta unikající filozofie: odkud a kam tito lidé cestují?

Klepněte pro větší obrázek 
Rush hour....NYC; foto: mmartin1000

Možná i vám se fotografie bude zdát spíše reportážního charakteru, než jako typická zástupkyně kategorie Krajina a příroda. Je to způsobeno hlavně blízkostí snímaných osob, které tak v „příběhu“ snímku získávají na důležitosti, a samozřejmě také odlišným zpracováním. Málokdy se setkáme s krajinnou fotografií, kde by bylo tolik prvků rozmazaných v běhu – krajinky, jak je známe, to většinou ani nepotřebují. Toto je ale o něčem jiném. Je v tom typický ruch velkoměsta, uspěchaný a prašný, ale plný života.

I finální úprava snímku je velice neobvyklá a právě proto má šanci zaujmout oči čtenáře, unaveného neustálými obrazovými vjemy. Monochromatický nádech intenzivně podporuje kontrast, který nám připomíná ostré sluneční světlo na rozpálených ulicích. Svět před námi je jasný a přitom šedivý jak betonová tvárnice. Namodralé zabarvení fotografie by v případě prázdných ploch způsobovalo pocit chladu a prázdna, ale v tomto případě nemá šanci, je tu prostě příliš mnoho pohybu a rozmístěných prvků. Modrá je ale v tomto případě rozhodně lepší, než klasická černobílá kombinace. Úpravy jsou nezvyklé a jejich tvůrce tím získává body k dobru.

Autor fotografie se podepisuje jako mmartin1000 a jeho projev je něžný i razantní zároveň. Podstatnou část jeho tvorby ovlivňují portréty, lidské postavy, děti a styl módní fotografie, ale najdeme i záblesky přírody, romantiky a idealismu, jako například snahu „oživovat“ bezduché paneláky závějemi kytek a proudem lidí.

Během doby se jeho tvorba samozřejmě vyvíjí a poslední záběry jsou spíše než na pestrost orientovány na dynamiku a energii. „Rush hour....NYC“ je zatím jeho předposledním příspěvkem a čtenářské ohlasy jsou velmi nadějné. Rychlost, klíčové slovo této doby, zjevně fascinuje všechny... Gratulujeme autorovi, ať už se nachází na horách, v USA nebo kdekoli jinde, a přejeme mu hlavně, aby měl neustále dobré světlo.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Hannah Arendtová ve své knize Vita Activa rozlišuje dva druhy práce či činností. Ten první lze označit za práci člověka, celého jeho těla, času a bytí. Jde o práci, jejímž jediným cílem je obživa, práci, kterou vykonáváme z nutnosti.

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.