DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Rušná hodina v New York City

I v centru města uprostřed křižovatky se najdou zajímavé náměty. Je však třeba na ně poukázat, abychom si jich všimli.
Fotografie týdne: Rušná hodina v New York City

Rychlá auta, křižovatky, paneláky. Takové scenérie vídá většina z nás každý den z oken a proto jsme si je navykli vnímat jako cosi každodenního, jako rozmazané pozadí, na němž se odehrávají naše všední dny. O to víc nás pak láká klasická krajinářská fotografie, lyrická přírodní zákoutí, nekonečné zelené louky nebo hluboká údolí ovládaná inverzí. Na druhou stranu je tohle možná trochu škoda. Dnešní Fotografie týdne je opět svým způsobem netradiční, ale s tou minulou je i příbuzensky spřízněná. Posledně jsme se dívali se zakloněnou hlavou na nebe nad hypermoderní konstrukcí, dnes se od detailu přesuneme k celku a pohlédneme na newyorskou křižovatku.

Mezi kompozicí poskládanou z přísných rovných hran panelového domu a tou, na níž pospíchají lidé všemi směry, je rozdílů víc než dost. V minulém případě je potřeba pohyb do snímku dostat uměle, zatímco lidé v centru města prchají, aniž bychom to po nich chtěli. Spěchají na kolech, v autech i pěšky, míhají se kolem. Je to už natolik „běžnou“ součástí dne, že se objevuje snaha v tom hledat něco zajímavého, tu zajímavou pointu v šedé mase, ten diamant v uhlí.

V každém případě se toho ale po technické stránce na fotce děje víc než dost. Všichni totiž směřují odněkud někam, hledají co nejpřímější cestu. Křižovatka před námi je prošpikována desítkou různých směrů, jimiž cestují lidé. Snad právě v tom je ta unikající filozofie: odkud a kam tito lidé cestují?

Klepněte pro větší obrázek 
Rush hour....NYC; foto: mmartin1000

Možná i vám se fotografie bude zdát spíše reportážního charakteru, než jako typická zástupkyně kategorie Krajina a příroda. Je to způsobeno hlavně blízkostí snímaných osob, které tak v „příběhu“ snímku získávají na důležitosti, a samozřejmě také odlišným zpracováním. Málokdy se setkáme s krajinnou fotografií, kde by bylo tolik prvků rozmazaných v běhu – krajinky, jak je známe, to většinou ani nepotřebují. Toto je ale o něčem jiném. Je v tom typický ruch velkoměsta, uspěchaný a prašný, ale plný života.

I finální úprava snímku je velice neobvyklá a právě proto má šanci zaujmout oči čtenáře, unaveného neustálými obrazovými vjemy. Monochromatický nádech intenzivně podporuje kontrast, který nám připomíná ostré sluneční světlo na rozpálených ulicích. Svět před námi je jasný a přitom šedivý jak betonová tvárnice. Namodralé zabarvení fotografie by v případě prázdných ploch způsobovalo pocit chladu a prázdna, ale v tomto případě nemá šanci, je tu prostě příliš mnoho pohybu a rozmístěných prvků. Modrá je ale v tomto případě rozhodně lepší, než klasická černobílá kombinace. Úpravy jsou nezvyklé a jejich tvůrce tím získává body k dobru.

Autor fotografie se podepisuje jako mmartin1000 a jeho projev je něžný i razantní zároveň. Podstatnou část jeho tvorby ovlivňují portréty, lidské postavy, děti a styl módní fotografie, ale najdeme i záblesky přírody, romantiky a idealismu, jako například snahu „oživovat“ bezduché paneláky závějemi kytek a proudem lidí.

Během doby se jeho tvorba samozřejmě vyvíjí a poslední záběry jsou spíše než na pestrost orientovány na dynamiku a energii. „Rush hour....NYC“ je zatím jeho předposledním příspěvkem a čtenářské ohlasy jsou velmi nadějné. Rychlost, klíčové slovo této doby, zjevně fascinuje všechny... Gratulujeme autorovi, ať už se nachází na horách, v USA nebo kdekoli jinde, a přejeme mu hlavně, aby měl neustále dobré světlo.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.