DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: S hlavou v oblacích

O fascinaci nebem, lidských tužbách a mýtech, které člověka obrací ke kráse. To vše v nádherné zelenomodré barvě. Nebe člověka přitahovalo od nepaměti. Velká část kultur zná systémy souhvězdí.

Lidé ve hvězdách neviděli jen světelné body nebo žhavé koule, to je koncept spíše novověké osvícenecké vědy, než starých kultur. Do nebe si projektovali objekty z běžné denní zkušenosti – od zvířat, přes bojovníky až třeba po draky nebo jiné bájné bytosti.

Lze přitom identifikovat dva základní přístupy k nebeské obloze, které se vzájemně doplňují. První vychází právě z mytologie, nebe je v něm plné souhvězdí a příběhů, není ničím statickým, ale integrální součástí světa, ve kterém lidé žijí – světa fantasie, náboženství, přírody. Jde o prostor, kde se odehrávají velké příběhy, bitvy. V neposlední řadě je zde rozměr astrologický, který tuto rovinu akcentuje; hvězdy jsou určujícím prvkem života osobního i celé říše či města. Jsou prostorem, do kterého zasahují bohové. Jsou to oni, kteří rozmísťují hvězdy, případně pomocí nich komunikují.

Druhá rovina, je méně nápadná, ale z literatury asi ještě patrnější. Filosofové a astronomové se na svět stálic dívají zcela jinýma očima, jako na neměněné konstanty. Výjimečný není ani koncept, který s pohybem hvězd spojuje samotnou existenci času. Díky této pravidelnosti jsou základem pro navigaci, konstrukci kalendářů a řadu dalších aktivit, které předpokládají, že do světa hvězd božstva nezasahují.

Klepněte pro větší obrázek
DSC0390, foto: lalowski

Neméně výrazný je pak rozměr psychologický. Říká se, že do ohně a do vody se člověk vydrží dívat téměř nekonečně dlouho a stále ho to nepřestane přitahovat a bavit. Myslím, že hvězdná obloha je něčím podobným. Člověk přirozeně pociťuje jak touhu poznat, co na ní je, tak také určitý estetický prožitek krásy. Hvězdné nebe je až plýtvavě krásné na to, že ho prvních více než patnáct miliard let nikdo neviděl.

Snímek DSC0390, jehož autorem je lalowski, noční oblohu nezachycuje, ale s oblohou a její estetickou, mytologickou i racionální interpretací přesto originálním způsobem pracuje. Gratuluji autorovi ke snímku, který zaujme jak barvou, tak také celkovým provedením a kompozicí a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších snímků uplynulého týdne.

Také fotografie rackovo pozdní odpoledne ... pracuje především s barevným zážitkem, který rámuje celkovou atmosféru snímku. Jen místo oblohy obrací pozornost diváka k vodě a mění motiv letícího ptáka za racka, který sedí na bójce. Autorem je Pepe K.

Klepněte pro větší obrázek
rackovo pozdníí odpoledne..., foto: pepe K

Vhumanik pak také nabízí zajímavou práci s barvami a projekcí představ a fantazie do fotografického díla. Snímek nese název … a je součástí širšího autorova konceptu.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: vhumanik

Jedna zapadající... je snímek, který ukazuje, že i na fotografiích z běžných turistických destinací lze vykouzlit něco originálního a technicky, kompozičně i tematicky zajímavého. Autorem je atrsakr.

Klepněte pro větší obrázek
Jedna zapadající, foto: atrsakr

A na závěr ještě jeden pohled dovolenkového rázu, tentokráte od našich východních sousedů. Nese název * Kráľovstvo nebeské * a zachycuje mraky tekoucí přes hřebeny hor. Snímek vytvořil Josef Sádecký.

Klepněte pro větší obrázek
* Kráľovstvo nebeské *, foto: jozefko2310
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

no neviem,kvalita upada uz aj tu..strasne sl… pp 19. 8. 2015, 22:08
Přijďte se pobavit na nově vytvořený web pln… navykovehry.cz 19. 8. 2015, 16:52

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?