DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: S úsměvem a nepozorován

Ulice přináší překvapivé momenty – kombinace možnosti být viděn a pocitu anonymity spolu s nepozorovaností může mnohé překvapit. A sami také můžeme být překvapeni!

Život ve městě přináší řadu specifik. Na jedné straně je to anonymita. Potkáváme stovky lidí, aniž bychom vnímali jejich tvář nebo unikátnost existence jinak, než že jde o dalšího člověka, který prochází kolem nás.

Ulice jsou plné, ale člověk je na nich obvykle sám. Pokud druhé neznáme, tak ani jejich chování – pokud není příliš výstřední – nevěnujeme téměř žádnou pozornost.

Na straně druhé je ulice veřejným prostorem, kde může být každý vidět. Doba, kdy se ve městech procházeli pánové s pivními břichy bez triček je nenávratně pryč. Klademe velký důraz na oblečení, které je součástí jak naší jedinečnosti tak také uniformity. Skutečnost, že jsme neustále nahrávání a monitorování státními, městskými i soukromými bezpečnostními systémy nás nechává chladnými. Žijeme svůj život v pocitu, že právě na nás není nic tak mimořádného, aby nám podobný záznam mohl vadit.

Muž na snímku ukazuje, že výloha na punčochové zboží funguje velice dobře. Velký plakát slečny ve spodním prádle přitahuje jeho pozornost, stejně jako desítek dalších procházejících osob. Samovolný pohyb hlavy by si snad odpustil jen při procházce s příbuznými nebo známými. Jenže pocit samoty a anonymity zde najednou selhává. Pan Adamec je fotografuje a dává k dispozici k nahlédnutí všem ostatním.

Klepněte pro větší obrázek 
:), foto: adamec

Fotografování ulice může – a v tomto případě to také dělá – reflektovat život jaký je. Všímat si drobných rysů, symbolů a charakteristik, které vytvářejí tento prostor. Starší pán je přitom souborem těchto fragmentů. Má běžné oblečení, spěchá, je sám, směřuje odněkud někam, nevšímá si svého okolí.

Gratuluji autorovi fotografie :) k podařenému černobílému snímku plného fragmentů života ve městě a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Trochu jinak se tématu města věnuje snímek Útek z mesta, jehož autorem je ppeppe. Nabízí město jako tvrz či pevnost, ze které je třeba utéct, aby člověk dosáhl svobody a volnosti. To vše v obrázku, který je počítačově dotvořený po podoby snu či alegorie – mezi dvěma vysokými budovami je dvojíce ztracených lidí, hledících dopředu do mlžného oparu a nahoru na volné ptáky.

Klepněte pro větší obrázek 
Útek z města, foto: ppeppe

Chlapec & Strom je snímek, jehož autorem je anjelicek.deviantart. Zachycuje pohled fotografa neviditelného, který jen nahlíží škvírou ve dveřích, aby zaznamenal tichý intimní dialog mladého muže s přírodou.

Klepněte pro větší obrázek 
Chlapec & Strom, foto: anjelicek.deviantart

No21 se vrací k oslavám Nového roku fotografií dvou sklenic, které jsou převedeny do téměř abstraktní podoby. Kompozice má název více než prozaický – Máme na rok na klid nárok... a dává do souvislostí mírně rozostřený zrak a zmíněné sklenice s alkoholem.

Klepněte pro větší obrázek 
Máme na rok na klid nárok..., foto: No21

A na závěr ještě jeden pohled do ulic, tentokráte polský. FC Klodsko ukazuje zajímavě poskládanou kompozici barev, ulice, světel a mladého fotbalisty. Autorem, jehož rukopis je nepřehlédnutelný, je shimmell.

Klepněte pro větší obrázek 
FC Klodsko, foto: shimmell
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?