DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne s žebrající dívkou: Dresden_kop

Někdy je těžké si uvědomit vlastní bohatství či chudobu, zvláště pokud se nějak materiálně příliš neprojevují. Co je práce? Co je žebrota? A existuje mezi tím jednoznačná dělící čára?

Při pohledu na dívku na fotografii se mi vybavil text zhudebněné básně Karla Kryla s názvem Nevidomá dívka, jejíž refrén zní následovně: „Prosím vás, nechte ji, ach, nechte ji, tu nevidomou dívku, prosím vás, nechte ji si hrát, vždyť možná hraje si na slunce s nebesy, jež nikdy neuvidí, ač ji bude hřát.“ Nevidomá dívka zřejmě nepředstavovala nějakou konkrétní osobu a její postižení nebyla ani tak fyzické jako duchovní či psychická.

Velkou většinu informací okolo sebe získáváme zrakem (uvádí se okolo 80 %) a jeho ztráta je tak pro každého velmi nepříjemná. Nemusí jít ale jen o oslepnutí, jako fyziologickou vadu. V literatuře a umění se často setkáme s analogickým významem slepoty – neschopnost poznat pravdu, krásu, proniknout pod povrch věcí nebo uvidět souvislosti toho, co se okolo nás děje.

Klepněte pro větší obrázek
Dresden_kop; foto Berracat

Vzhledem k věku dívky na snímku je možné hovořit o určité analogické slepotě, která vychází z potřeb materiálních. Pokud studujeme dějiny filosofie, pak jeden z důvodů, proč mohla vzniknout v Řecku je mimo vhodného náboženského prostředí především blahobyt. Člověk se mohl přestat starat o to, co bude jít a kde spát, a mohl začít rozumem pronikat pod povrch věcí.

Slečna na snímku hraje, je zachycena v určité dynamice spojení jejích schopností s hudebním nástrojem. Ale je to co dělá opravdové umění? Vzpomínám si na několik let starou diskusi o dotacích pro pražská divadla, ve které velmi kategoricky vystoupil Milan Knížák, který řekl, že umění za peníze je prostituce nebo kýč. Možná trochu urozenější, ušlechtilejší, ale stále jen prostituce. Umění musí být svobodným projevem svobodného člověka, ne skutkem, jenž je často jen „bez lásky, za peníze.“ Umění by mělo být formou filosofie, ostatně jak to prezentoval již Kant a mnozí další.

Dívka na ulici v Drážďanech tak může být inspirací o bohatství a kultuře, kterou si s sebou nese každý z nás. Snímek s názvem Dresden_kop, jehož autorem je Berracat je pěknou ukázkou zachycení setkání člověka s pouličním umělcem, aniž by narušil dynamiku jeho hry nebo něčím ubral na atmosféře místa. Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií, které přinesl minulý týden.

Klepněte pro větší obrázek
Konečná – Sídliště Barrandov; foto RTeo

Jinou tvář města ukazuje RTeo na svém snímku s názvem Konečná – Sídliště Barrandov. Noční hra světel, technických konstrukcí a pohled na čekající tramvaj zaujme jak technickým provedením, tak také až civilistickou atmosférou i nápaditou kompozicí, kterou dokresluje řada drobných detailů.

Klepněte pro větší obrázek
wecome; foto jokr7

Další snímek městského typu poukazuje krásu a dynamiku architektury, která se může v dokonalém spojení s člověkem proměnit v umění, tak říkající užitné, aniž by ztratila svojí krásu, hloubku a hravost. Všechno to zachycuje fotografie s názvem wecome od Jokr7.

Klepněte pro větší obrázek
Land Moments; foto Filip Radosta
 

Filip Radosta nabízí snímek s názvem Land Moments, který leží někde mezi tvorbou koláží a známých starých pohlednic, které zachycují ulice před mnoha lety a  nyní. Vše v originální barevné kompozici, které nechybí odvaha a nápad.

Klepněte pro větší obrázek
Prase divoké; foto adamec3

A na závěr pohled do přírody s dílkem pana Adamce, které zachycuje běžící divoké prase, které v člověku vybavuje vzpomínky na jednu z nejúspěšnějších a nejlepších reklam na českém trhu v poslední dekádě. Snímek Prase divoké (které nese jméno Kvido) má pohyb, vtip i jednoznačný směr. Nezačali byste před ním utíkat?

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Přidávám se k ostatním, protože ten nadpis v… Kocour 11. 3. 2011, 08:35
no to oblečení a boty nevypadá na žebrající … aaa 3. 3. 2011, 11:09
Tá dievčina určite nie je žobrajúca ... jz 2. 3. 2011, 17:01

Další podobné články

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Když pamětníci vyprávějí o návštěvě v Sovětském svazu, jsou poměrně zřejmé vzpomínky na to, že existovaly trasy a ulice, kterými turisté chodit mohou, a naopak jakékoli odchýlení se trestalo.

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Živíme se druhými lidmi. Tuto zkratku Jan Sokol používá, aby vyjádřil skutečnost, že předmětem obživy většiny společnosti již není zemědělství, dokonce ani průmysl, ale služby či státní sektor.

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Okamžitě se vrať! je imperativ, ke kterému má asi každý nějaký vztah. Obsahuje v sobě dva důležité momenty – možnost návratu, ale také časovost tohoto aktu. Obě dimenze spolu přitom těsně souvisí.

Fotografie týdne: Mlhavé rána – o hledání konkrétních věcí v oparu

Fotografie týdne: Mlhavé rána – o hledání konkrétních věcí v oparu

Někdy se může stát, že o něčem máme jen mlhavou představu. Tedy, že disponujeme ideou, která je ještě neostrá a čeká na formulaci, ohraničení, jasnost. Možná se zcela změní, protože původní obrysy mohou skrývat ledasco.

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.