DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Santiniho šnek (nedokončený)

Lidé mají rádi, když mohou něco dokončit. Jde o činnost, ke které jsme vedeni již od školy – dokončíme úkol, cvičení, dostaneme vysvědčení,… celý život jakoby se smrsknul na plnění úkolů.

A možná pocit některých lidí ze současného světa a tlaku na produktivitu práce či efektivitu činností k tomuto pojetí láká. Ono je to vlastně velice přitažlivé, protože je to přehledné.

Člověk si může říci, jak je dobrý či úspěšný, co zvládl nebo v čem pohořel, snadno se zlepšuje, iteruje. Jenže je to ještě člověk? Je smrt posledním úkolem a ona existence, kterou bychom snad mohli označit jako Boha, účetním, který provede bilanci mezi splněno a nesplněno?

Nedokončenost je možná tím, co vytváří klíč k pochopením jednoho významného aspektu lidského bytí. Člověk je nedokončený již od své přirozenosti – není ani rychlý, ani silný, nemá ani dobrý zrak, ani čich. To, co umí mnohem lépe, než kdokoli jiný, je učit se – tedy stávat se lepším v těch oblastech, které právě potřebuje. Tato otevřenost mu umožňuje přežít, ale také pěstovat vědu, umění a slovy Patočky žít dál než na hranici jedné generace.

Vědomí nedokončenosti našeho bytí smrtí, ať již mu dáme rozměr eschatologický či sociální, je zcela zásadní pro to, jakým způsobem přemýšlíme, chováme se, co děláme a do čeho investujeme. Jinými slovy, jakkoli je možná škola symbolem souboru dokončenosti, byť snad jen v prvním přiblížení, nedokončenost je základním atributem člověka.

Klepněte pro větší obrázek
Santiniho šnek (nedokončený), foto: Megas.Lakkos

A i pojem nekonečna je čímsi, co člověka od nepaměti láká, mnohem déle a hlouběji, než je schopen běžně uvažovat. Aniž by člověk musel znát Vopěnkovu teorii potenciálního nekonečna či Carnotův diagonální důkaz, bude před fenoménem nekonečně žasnout a bude ho přitahovat. Od pohledu na moře mizející za obzorem, přes hvězdné nebe až po sžíravou otázku, co bud vlastně na věčnosti nekonečně dlouho dělat a zda se tam nebude náhodou nudit.

Snímek Santiniho šnek (nedokončený) toto téma zachycuje ve dvojím rozměru – odkazuje na onu nedokončenost reálného světa a pracuje se základní dimenzí barokní. Tedy s tím, že architektura je mostem mezi nebem a zemí, že má oslovit duši člověka a pomoci mu s existenciálním hledáním. Dát mu spočinout a i provokovat.

Gratuluji autorovi, kterým je Megas.Lakkos k zajímavému snímku, technicky také možná nedokončenému a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých děl uplynulého týdne.

Zcela jinak reflektuje No21 téma doteků nebe a země, hvězd a hlíny. Na černobílém snímku Konečně na zemi... se vrací ke struktuře, Apollu 13 a příběhu, který má stále nemalou sílu.

Klepněte pro větší obrázek
Konečně na zemi, foto: No21

MarcelKolacek zachycuje člověka dokonale vpitého do betonového kontextu architektury. Člověka vstupujícího do stavby a snu, unaveného, nacházejícího v bezpečí civilizace odpočinek. O čem se mu asi zdá? A je to pěkný sen? Tyto otázky klade ve vztahu k architektuře a urbanismu snímek Dreaming.

Klepněte pro větší obrázek
Dreaming, foto: MarcelKolacek

Tento způsob léta je Subalovou hravou „dešťovkou“, zachycující emoci a vzpomínku na jeden konkrétní prožitek léta. A nutno říci že v hravosti a barvách skutečně přiléhavých.

Klepněte pro větší obrázek
Tento způsob léta, foto: subal

A na závěr ještě snímek humusaka hodiny a klavíristka a pes z prostor, které si rád užívá asi každý návštěvník Prahy. Z místa, kde tichý chod hodin a hra na klavír kontrastuje s pohledem dolů na chvátající dav na svůj spoj. Ale ponechává naději, že snad alespoň někdo zvedne hlavu a opojen secesí se zaposlouchá do melodie klavíru.

Klepněte pro větší obrázek
hodiny a klavíristka a pes, foto: humusak
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

Fotografování je sice řemeslo, ale bez malé dávky talentu bude každá zakázka poměrně náročná. A co teprve, když vás budou zákazníci žádat o sice konkrétní, ale zcela nesmyslnou věc. Ty nejhorší požadavky se kupodivu mnohokráte opakují...

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Typy fotografů a jejich charakteristické chování

Typy fotografů a jejich charakteristické chování

Nechcete být na fotografiích z veřejných akcí? Nalepte si na čelo červený puntík

Nechcete být na fotografiích z veřejných akcí? Nalepte si na čelo červený puntík