DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Santiniho šnek (nedokončený)

Lidé mají rádi, když mohou něco dokončit. Jde o činnost, ke které jsme vedeni již od školy – dokončíme úkol, cvičení, dostaneme vysvědčení,… celý život jakoby se smrsknul na plnění úkolů.

A možná pocit některých lidí ze současného světa a tlaku na produktivitu práce či efektivitu činností k tomuto pojetí láká. Ono je to vlastně velice přitažlivé, protože je to přehledné.

Člověk si může říci, jak je dobrý či úspěšný, co zvládl nebo v čem pohořel, snadno se zlepšuje, iteruje. Jenže je to ještě člověk? Je smrt posledním úkolem a ona existence, kterou bychom snad mohli označit jako Boha, účetním, který provede bilanci mezi splněno a nesplněno?

Nedokončenost je možná tím, co vytváří klíč k pochopením jednoho významného aspektu lidského bytí. Člověk je nedokončený již od své přirozenosti – není ani rychlý, ani silný, nemá ani dobrý zrak, ani čich. To, co umí mnohem lépe, než kdokoli jiný, je učit se – tedy stávat se lepším v těch oblastech, které právě potřebuje. Tato otevřenost mu umožňuje přežít, ale také pěstovat vědu, umění a slovy Patočky žít dál než na hranici jedné generace.

Vědomí nedokončenosti našeho bytí smrtí, ať již mu dáme rozměr eschatologický či sociální, je zcela zásadní pro to, jakým způsobem přemýšlíme, chováme se, co děláme a do čeho investujeme. Jinými slovy, jakkoli je možná škola symbolem souboru dokončenosti, byť snad jen v prvním přiblížení, nedokončenost je základním atributem člověka.

Klepněte pro větší obrázek
Santiniho šnek (nedokončený), foto: Megas.Lakkos

A i pojem nekonečna je čímsi, co člověka od nepaměti láká, mnohem déle a hlouběji, než je schopen běžně uvažovat. Aniž by člověk musel znát Vopěnkovu teorii potenciálního nekonečna či Carnotův diagonální důkaz, bude před fenoménem nekonečně žasnout a bude ho přitahovat. Od pohledu na moře mizející za obzorem, přes hvězdné nebe až po sžíravou otázku, co bud vlastně na věčnosti nekonečně dlouho dělat a zda se tam nebude náhodou nudit.

Snímek Santiniho šnek (nedokončený) toto téma zachycuje ve dvojím rozměru – odkazuje na onu nedokončenost reálného světa a pracuje se základní dimenzí barokní. Tedy s tím, že architektura je mostem mezi nebem a zemí, že má oslovit duši člověka a pomoci mu s existenciálním hledáním. Dát mu spočinout a i provokovat.

Gratuluji autorovi, kterým je Megas.Lakkos k zajímavému snímku, technicky také možná nedokončenému a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých děl uplynulého týdne.

Zcela jinak reflektuje No21 téma doteků nebe a země, hvězd a hlíny. Na černobílém snímku Konečně na zemi... se vrací ke struktuře, Apollu 13 a příběhu, který má stále nemalou sílu.

Klepněte pro větší obrázek
Konečně na zemi, foto: No21

MarcelKolacek zachycuje člověka dokonale vpitého do betonového kontextu architektury. Člověka vstupujícího do stavby a snu, unaveného, nacházejícího v bezpečí civilizace odpočinek. O čem se mu asi zdá? A je to pěkný sen? Tyto otázky klade ve vztahu k architektuře a urbanismu snímek Dreaming.

Klepněte pro větší obrázek
Dreaming, foto: MarcelKolacek

Tento způsob léta je Subalovou hravou „dešťovkou“, zachycující emoci a vzpomínku na jeden konkrétní prožitek léta. A nutno říci že v hravosti a barvách skutečně přiléhavých.

Klepněte pro větší obrázek
Tento způsob léta, foto: subal

A na závěr ještě snímek humusaka hodiny a klavíristka a pes z prostor, které si rád užívá asi každý návštěvník Prahy. Z místa, kde tichý chod hodin a hra na klavír kontrastuje s pohledem dolů na chvátající dav na svůj spoj. Ale ponechává naději, že snad alespoň někdo zvedne hlavu a opojen secesí se zaposlouchá do melodie klavíru.

Klepněte pro větší obrázek
hodiny a klavíristka a pes, foto: humusak
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Americká státní pošta pochybila, nyní musí zaplatit 3, 5 milionu dolarů

Americká státní pošta pochybila, nyní musí zaplatit 3, 5 milionu dolarů

Pro slávu do roztrhání těla? Modelka z Instagramu se fotila mezi žraloky!

Pro slávu do roztrhání těla? Modelka z Instagramu se fotila mezi žraloky!

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Časopis TIME použil 985 dronů k vytvoření nejnovější titulky

Časopis TIME použil 985 dronů k vytvoření nejnovější titulky

Američan vysoudil na největším pornografickém portálu 3 miliony dolarů

Američan vysoudil na největším pornografickém portálu 3 miliony dolarů

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.