DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne se vyhřívá pod slunečními paprsky

Slunce září a čas jako by se zastavil. Variace na klasické „lesní“ téma boduje svým hřejivým optimismem.
Fotografie týdne se vyhřívá pod slunečními paprsky

Za poslední týden se mnohé změnilo. Počasí se ochladilo, lidé začali sebe i své fotoaparáty balit do pláštěnek a zastřešovat se deštníky, a letní atmosféra se z naší Galerie vytratila neznámo kam. Možná až příliš rychle se letos objevil podzim. Usadil se v každoročně vyježděných kolejích mezi bláto a spadané listí a teď nerozhodně čeká, co bude dál.

Velice pozitivní a energií nabitá se v tomto srovnání zdá být fotografie s názvem "Cesta z města", která se v naší Galerii objevila minulý týden v souvislosti s právě probíhající Letní fotosoutěží. Jedná se o typický záběr, zachycený skutečně v pravém čase na pravém místě. Zlatavé světlo se prodírá mezi větvemi a v mlžném oparu – snad právě po dešti – kreslí paprsky jako z pohádky.

Klepněte pro větší obrázek 
Cesta z města; foto: Lenyka

Autorka snímku Lenka Gabelová (v Galerii se prezentující pod přezdívkou Lenyka) ponechala celou scenerii v originální barevnosti. Nesnažila se pozměnit její vyznění ani ji barevně tónovat, i když v některých případech může samozřejmě monochromatické zpracování scéně pomoci tím, že podpoří její strukturu a kontrasty. Nebylo by to zde ani třeba. Můžeme říci, že takto nějak zřejmě skutečně vypadal původní pohled na tuto lesní „cestu z města...“, a že bylo na co se dívat. Opět jde o jeden ze snímků, z nichž doslova odkapává atmosféra (v tomto případě spolu se zkapalněnou vodní párou).

Záplava optimismu a tepla, z níž se nikomu nechce vracet se zpět do chladu a temné nejistoty. Takovými slovy čtenářů je aktuální Fotografie týdne popisována. Představuje všechny pozitivní aspekty podzimního období, které si dokážeme představit, od teplých barevných odstínů přes usínání lesa až po hřejivé sluneční paprsky po dešti. Z vlhké země téměř cítíme typickou vůni tlejícího listí.

Záběr nic nezamlčuje – tráva zůstává stále zelená, stín je stejně temný a na hrbolatou cestu se brzo začne snášet první spadané listí. Cesta z města působí jako romantická stylizace letošního posledního výletu do lesa – tedy toho letošního posledního útěku z městské zástavby před tím, než se nebe zatáhne, obchody se polepí vánoční výzdobou a přikryje nás nadýchaná bílá peřina. Čas totiž utíká rychle a neúprosně.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.