DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: She was called Alice

Aneb, když se fotek budeme bát. Tématem dnešní FT je strach, tajemno a obavy z neznámého.

Procházka lesem může být krásným uměleckým zážitkem, intelektuální slastí i příjemným odpočinkem. Les má v sobě něco mimořádně zajímavé, co jako by zůstávalo skryto naším zrakům, ale mimořádně nás přitahovalo – není to ani tak pohled přírodozpytecký, obdivující různorodost porostu, krásu zvěře a rozmanitost hmyzu; ani ono umělecké dýchání barev. Je to něco mezi tím. Dynamika a tajemno, které nelze snadno popsat ani uchopit. Je to napětí z neznáma, pocit lehkého chvění a pocit nejistoty, vědomí, že na rozdíl od měst nejsme tak úplně „doma.“

Atmosféra lesa dosahuje vrcholu s přicházejícím stmíváním a jemnou náručí mlhy, která v sobě může skrýt cokoli – člověka, zvíře, cestu domů. A právě v tomto okamžiku k nám křičí oči Alice, na dnešní fotografii týdne. Dívka jako by do kompozice vůbec nepatřila, s tázavým pohledem, ze kterého není možné vyčíst nic víc než jakousi odevzdanost, snad až znuděnost, bezradnost. Okolo padá mlha a Slunce se zvolna snáší za horizont. A dívka v bílých šatech stojí a čeká. Netečně, jako by nic. Téměř bez známky vnímání situace.

Mnohý divák si jistě vybaví scénu z pohádky o Perníkové chaloupce, kde Mařenka, k překvapení mnohých, nepodléhá panice a bezmeznému stresu, ale racionálně hodnotí daný problém a volí optimální strategii k tomu, aby se dostala i s Jeníčkem domů. Jako by snad ani nevnímala to, že je v lese téměř sama a neví kudy dál. Alice v Budínském lese je alegorií této pohádkové postavy. Nabízí výbornou atmosféru, jisté pnutí scény mezi dívkou a lesem.

Klepněte pro větší obrázek
She was called Alice; foto himsouls

Autor snímku She was called Alice, himsouls, zvolil vysokou hodnotu ISO, čímž ještě zdůraznil již tak dost tajemnou atmosféru. Fotografie tak boduje nejen svojí předvánoční pohádkovou paralelou, ale také výbornou volbou technických prostředků, scény i kompozice. Proto si jednoznačně zaslouží titul fotografie týdne. Gratulujeme.

A nyní ještě několik, více či méně strašidelných (atmosférou nikoli kvalitou) fotografií uplynulého týdne:

Snímek Opravář od autora fotrhol, se vyznačuje velmi zajímavou volbou barev i kompozice. Pokládá daleko více otázek než odpovědí: Kam jde ten muž? Co opravuje? Proč spěchá? Velice zajímavé originální řešení oprav, jako by bylo alegorií na rázná řešení různých životních dilemat.

Klepněte pro větší obrázek
Opravář; foto fotrhol

Od autora dnešní fotografie týdne je zde ještě jeden snímek, až hororové tématiky nesoucí název Breath a ukazující ženu, která je na půli cesty mezi umrlcem a nevěstou, mezi životem a smrtí. To vše nádechem zvláštní dynamiky, zdůrazněné závojem; naturalismu, nahého ženského těla; a pomíjivosti suchých růží.

Klepněte pro větší obrázek
Breath; foto himsouls

Atmosféru opuštěných staveb, samoty i křiku do prázdnoty, který nikdo neslyší, si můžeme vychutnat na fotografii ..Poldi Kladno.. od Nyuszika. Nabízí nádech dynamické samoty, pocit úprku neznámo kam; vítr, který odvál slávu včerejšího dne.

Klepněte pro větší obrázek
..Poldi Kladno..; foto Nyuszika

Už jste se někdy topili? Pokud ne, tak můžete nasát atmosféru s poslední fotografie tohoto výběru. Autorem je Trepka a nese prozaický název Voda. Zda dívka na snímku plave, nebo se jen s posledních sil nadechuje se asi nedozvíme, ale i tak stojí za pohled na unikající bublinky vzduchu i celková kompozice snímku.

Klepněte pro větší obrázek
Voda; foto Trepka

 
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Z jiných světů přiletěl jsem k vám

Fotografie týdne: Z jiných světů přiletěl jsem k vám

Když o někom řekneme, že má svůj vlastní svět, máme většinou na mysli, že jeho způsob vnímání okolí je substandardní, že je to podivín, člověk výstřední.

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Když pamětníci vyprávějí o návštěvě v Sovětském svazu, jsou poměrně zřejmé vzpomínky na to, že existovaly trasy a ulice, kterými turisté chodit mohou, a naopak jakékoli odchýlení se trestalo.

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Živíme se druhými lidmi. Tuto zkratku Jan Sokol používá, aby vyjádřil skutečnost, že předmětem obživy většiny společnosti již není zemědělství, dokonce ani průmysl, ale služby či státní sektor.

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Okamžitě se vrať! je imperativ, ke kterému má asi každý nějaký vztah. Obsahuje v sobě dva důležité momenty – možnost návratu, ale také časovost tohoto aktu. Obě dimenze spolu přitom těsně souvisí.

Fotografie týdne: Mlhavé rána – o hledání konkrétních věcí v oparu

Fotografie týdne: Mlhavé rána – o hledání konkrétních věcí v oparu

Někdy se může stát, že o něčem máme jen mlhavou představu. Tedy, že disponujeme ideou, která je ještě neostrá a čeká na formulaci, ohraničení, jasnost. Možná se zcela změní, protože původní obrysy mohou skrývat ledasco.

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.