DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: She was called Alice

Aneb, když se fotek budeme bát. Tématem dnešní FT je strach, tajemno a obavy z neznámého.

Procházka lesem může být krásným uměleckým zážitkem, intelektuální slastí i příjemným odpočinkem. Les má v sobě něco mimořádně zajímavé, co jako by zůstávalo skryto naším zrakům, ale mimořádně nás přitahovalo – není to ani tak pohled přírodozpytecký, obdivující různorodost porostu, krásu zvěře a rozmanitost hmyzu; ani ono umělecké dýchání barev. Je to něco mezi tím. Dynamika a tajemno, které nelze snadno popsat ani uchopit. Je to napětí z neznáma, pocit lehkého chvění a pocit nejistoty, vědomí, že na rozdíl od měst nejsme tak úplně „doma.“

Atmosféra lesa dosahuje vrcholu s přicházejícím stmíváním a jemnou náručí mlhy, která v sobě může skrýt cokoli – člověka, zvíře, cestu domů. A právě v tomto okamžiku k nám křičí oči Alice, na dnešní fotografii týdne. Dívka jako by do kompozice vůbec nepatřila, s tázavým pohledem, ze kterého není možné vyčíst nic víc než jakousi odevzdanost, snad až znuděnost, bezradnost. Okolo padá mlha a Slunce se zvolna snáší za horizont. A dívka v bílých šatech stojí a čeká. Netečně, jako by nic. Téměř bez známky vnímání situace.

Mnohý divák si jistě vybaví scénu z pohádky o Perníkové chaloupce, kde Mařenka, k překvapení mnohých, nepodléhá panice a bezmeznému stresu, ale racionálně hodnotí daný problém a volí optimální strategii k tomu, aby se dostala i s Jeníčkem domů. Jako by snad ani nevnímala to, že je v lese téměř sama a neví kudy dál. Alice v Budínském lese je alegorií této pohádkové postavy. Nabízí výbornou atmosféru, jisté pnutí scény mezi dívkou a lesem.

Klepněte pro větší obrázek
She was called Alice; foto himsouls

Autor snímku She was called Alice, himsouls, zvolil vysokou hodnotu ISO, čímž ještě zdůraznil již tak dost tajemnou atmosféru. Fotografie tak boduje nejen svojí předvánoční pohádkovou paralelou, ale také výbornou volbou technických prostředků, scény i kompozice. Proto si jednoznačně zaslouží titul fotografie týdne. Gratulujeme.

A nyní ještě několik, více či méně strašidelných (atmosférou nikoli kvalitou) fotografií uplynulého týdne:

Snímek Opravář od autora fotrhol, se vyznačuje velmi zajímavou volbou barev i kompozice. Pokládá daleko více otázek než odpovědí: Kam jde ten muž? Co opravuje? Proč spěchá? Velice zajímavé originální řešení oprav, jako by bylo alegorií na rázná řešení různých životních dilemat.

Klepněte pro větší obrázek
Opravář; foto fotrhol

Od autora dnešní fotografie týdne je zde ještě jeden snímek, až hororové tématiky nesoucí název Breath a ukazující ženu, která je na půli cesty mezi umrlcem a nevěstou, mezi životem a smrtí. To vše nádechem zvláštní dynamiky, zdůrazněné závojem; naturalismu, nahého ženského těla; a pomíjivosti suchých růží.

Klepněte pro větší obrázek
Breath; foto himsouls

Atmosféru opuštěných staveb, samoty i křiku do prázdnoty, který nikdo neslyší, si můžeme vychutnat na fotografii ..Poldi Kladno.. od Nyuszika. Nabízí nádech dynamické samoty, pocit úprku neznámo kam; vítr, který odvál slávu včerejšího dne.

Klepněte pro větší obrázek
..Poldi Kladno..; foto Nyuszika

Už jste se někdy topili? Pokud ne, tak můžete nasát atmosféru s poslední fotografie tohoto výběru. Autorem je Trepka a nese prozaický název Voda. Zda dívka na snímku plave, nebo se jen s posledních sil nadechuje se asi nedozvíme, ale i tak stojí za pohled na unikající bublinky vzduchu i celková kompozice snímku.

Klepněte pro větší obrázek
Voda; foto Trepka

 
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.