DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Shelter. Úkryt, přístřeší?

Leonardo da Vinci řekl, že lidské chodidlo je stroj mistrovské konstrukce a umělecké dílo. Ptejme se spolu s ním: je člověk více strojem nebo uměleckým dílem?

Existuje v zásadě několik různých modelů jak se dívat na člověka. Se vznikem fyziky se objevila představa člověka jako stroje, tedy důmyslného zařízení. Pokud dokonale poznáme jednotlivé části – orgány, tkáně atd. – měli bychom být schopni odpovědět na otázku kým je člověk a jak funguje. Na tomto principu se ostatně zrodila také moderní medicína. Fyzika byla považována za mocnou vědu, neboť přinášela zcela jasné výsledky a člověk díky ní mohl (alespoň částečně) ovládat přírodu.

Ještě lepších poznatků bychom měli dosáhnout, když se podíváme na člověka jako na fyzikální mechanismus. Již nás nebudou zajímat velké věci jako tkáně, ale jednotlivé atomy a molekuly. Překvapivě se ukáže, že takto detailně není možné životu porozumět. Samoorganizující se víceprvkové systémy jsou mimo možnosti matematického popisu a statistická interpretace nám nedává šanci věcem dokonale a přesně porozumět.

Jinou možností, jak se dívat na člověka, je pohled umělce. Lidské tělo i člověk sám je krásný. Jednotlivé jeho části jsou překvapivě důmyslné a dokonalé. Ač je jen velmi obtížné navrhnout test, který by nás zcela spolehlivě a plně oddělil od zvířat, většina z nás cítí, že je zde něco více než jen prostá matérie našeho bytí.

Přinejmenším je zde psychika, kterou se ještě nepodařilo nijak materiálně redukovat. Známý citát říká, že člověk by byl ochoten uvěřit prosté přírodou vedené evoluci, která bude tvořit praktické věci, ale že není schopný připustit evoluci, která bude tvořit věci krásné.

Klepněte pro větší obrázek
Shelter (foto: Dohmat)

Ať se podíváme kamkoli do přírody, můžeme vidět, že se krásou mimořádně plýtvá. Je všude kolem nás a my si jí často příliš nevšímáme. Přitom každý z nás má chodidla, která jsou stroji mistrovské konstrukce a uměleckým dílem. Kdybychom dokázali vidět více obyčejné krásy, byl by svět možná o něco lepším místem k životu. Tak jak je vidět na snímku Shelter od fotografa s přezdívkou Dohmat (podívejte se i na jeho další fotografie).

Klepněte pro větší obrázek
Sama (foto: Žemla)

Obraz nemusí vždy zachycovat jen syrovou realitu, ale může odkazovat za ni, na skutečnosti, které zůstávají v pozadí. Příkladem může být snímek Sama od fotografa s přezdívkou Žemla (další fotografie tohoto autora). V netradičním a originálním zpracování se v něm otvírá atmosféra obrazů starých mistrů i pohled do emocí zobrazené dívky.

Klepněte pro větší obrázek
Simply Sea (foto: t0m)

Také fotografický minimalismus má své příznivce. Mezi základní prvky, se kterými pracuje, je jednoznačné oddělení důležitého od podružného, podtržení hlavní myšlenky a výběr z reality. Tím dává mimořádný prostor fantazii a představám diváka. Tak jako je to na snímku Simply Sea od autora t0m (další fotografie).

Klepněte pro větší obrázek
EXTR12012-02 (foto: Luboš Blažek)

Minimalismus pěkně ukazuje také Luboš Blažek. Snímek EXTR120128-02 tentokrát nereflektuje prostor jako takový, ale netradičním způsobem zachycuje architekturu. Podívejte se na další fotografie Luboše Blažka.

Klepněte pro větší obrázek
Clash of the Titans (foto: Pavel Kozdas)

Na závěr nabízíme neobvyklý pohled na krásy moderních staveb. Autorem snímku Clash of the Titans je Pavel Kozdas a opět ukážeme i jeho další snímky. Fotografie spojuje nečekaný úhel pohledu a dobrý nápad s precizním technickým zpracováním a výbornou atmosférou.

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

se mi líbí na fotografickém vebu ta debata o… Petr Šigut 6. 2. 2012, 16:16
Bez mučení - už jsem na ty softwarové spláca… Majkkl 1. 2. 2012, 08:44

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.