DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Shelter. Úkryt, přístřeší?

Leonardo da Vinci řekl, že lidské chodidlo je stroj mistrovské konstrukce a umělecké dílo. Ptejme se spolu s ním: je člověk více strojem nebo uměleckým dílem?

Existuje v zásadě několik různých modelů jak se dívat na člověka. Se vznikem fyziky se objevila představa člověka jako stroje, tedy důmyslného zařízení. Pokud dokonale poznáme jednotlivé části – orgány, tkáně atd. – měli bychom být schopni odpovědět na otázku kým je člověk a jak funguje. Na tomto principu se ostatně zrodila také moderní medicína. Fyzika byla považována za mocnou vědu, neboť přinášela zcela jasné výsledky a člověk díky ní mohl (alespoň částečně) ovládat přírodu.

Ještě lepších poznatků bychom měli dosáhnout, když se podíváme na člověka jako na fyzikální mechanismus. Již nás nebudou zajímat velké věci jako tkáně, ale jednotlivé atomy a molekuly. Překvapivě se ukáže, že takto detailně není možné životu porozumět. Samoorganizující se víceprvkové systémy jsou mimo možnosti matematického popisu a statistická interpretace nám nedává šanci věcem dokonale a přesně porozumět.

Jinou možností, jak se dívat na člověka, je pohled umělce. Lidské tělo i člověk sám je krásný. Jednotlivé jeho části jsou překvapivě důmyslné a dokonalé. Ač je jen velmi obtížné navrhnout test, který by nás zcela spolehlivě a plně oddělil od zvířat, většina z nás cítí, že je zde něco více než jen prostá matérie našeho bytí.

Přinejmenším je zde psychika, kterou se ještě nepodařilo nijak materiálně redukovat. Známý citát říká, že člověk by byl ochoten uvěřit prosté přírodou vedené evoluci, která bude tvořit praktické věci, ale že není schopný připustit evoluci, která bude tvořit věci krásné.

Klepněte pro větší obrázek
Shelter (foto: Dohmat)

Ať se podíváme kamkoli do přírody, můžeme vidět, že se krásou mimořádně plýtvá. Je všude kolem nás a my si jí často příliš nevšímáme. Přitom každý z nás má chodidla, která jsou stroji mistrovské konstrukce a uměleckým dílem. Kdybychom dokázali vidět více obyčejné krásy, byl by svět možná o něco lepším místem k životu. Tak jak je vidět na snímku Shelter od fotografa s přezdívkou Dohmat (podívejte se i na jeho další fotografie).

Klepněte pro větší obrázek
Sama (foto: Žemla)

Obraz nemusí vždy zachycovat jen syrovou realitu, ale může odkazovat za ni, na skutečnosti, které zůstávají v pozadí. Příkladem může být snímek Sama od fotografa s přezdívkou Žemla (další fotografie tohoto autora). V netradičním a originálním zpracování se v něm otvírá atmosféra obrazů starých mistrů i pohled do emocí zobrazené dívky.

Klepněte pro větší obrázek
Simply Sea (foto: t0m)

Také fotografický minimalismus má své příznivce. Mezi základní prvky, se kterými pracuje, je jednoznačné oddělení důležitého od podružného, podtržení hlavní myšlenky a výběr z reality. Tím dává mimořádný prostor fantazii a představám diváka. Tak jako je to na snímku Simply Sea od autora t0m (další fotografie).

Klepněte pro větší obrázek
EXTR12012-02 (foto: Luboš Blažek)

Minimalismus pěkně ukazuje také Luboš Blažek. Snímek EXTR120128-02 tentokrát nereflektuje prostor jako takový, ale netradičním způsobem zachycuje architekturu. Podívejte se na další fotografie Luboše Blažka.

Klepněte pro větší obrázek
Clash of the Titans (foto: Pavel Kozdas)

Na závěr nabízíme neobvyklý pohled na krásy moderních staveb. Autorem snímku Clash of the Titans je Pavel Kozdas a opět ukážeme i jeho další snímky. Fotografie spojuje nečekaný úhel pohledu a dobrý nápad s precizním technickým zpracováním a výbornou atmosférou.

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

se mi líbí na fotografickém vebu ta debata o… Petr Šigut 6. 2. 2012, 16:16
Bez mučení - už jsem na ty softwarové spláca… Majkkl 1. 2. 2012, 08:44

Další podobné články

Fotografie týdne: Reklama na ticho...

Fotografie týdne: Reklama na ticho...

Co je ticho? Zvukař nebo fyzik by možná hledal cestu ve stanovení minimální intenzity zvuku, nabízel by počet decibelů, od kterých je možné o tichu hovořit z pohledu přírodních věd. Existuje ale takové ticho?

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.

Fotografie týdne: o vertikále a horizontále

Fotografie týdne: o vertikále a horizontále

Když procházíme českými městy, nelze si nevšimnout zásadního zlomu, kterými prošla nejen v době průmyslové revoluce, ale také v první třetině dvacátého století. Nejde v ní jen o růst do šířky, ale také o asanace měst.

Fotografie týdne: Dalího Podzim

Fotografie týdne: Dalího Podzim

Snění bylo vždy tématem hovoru, náboženských zkušeností, ale postupně také zájmem psychologů. A přesto se stalo v prvé řadě nevyčerpatelnou studnicí umění. Náboženské rysy spánku jsou všeobecně známé a můžeme si dovolit zkratku, že jde o jistý význačný prvek téměř všech náboženství.

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Švýcarský filosof a psycholog Jean Piaget přišel s – na svoji dobu poměrně převratnou – myšlenkou, že člověk poznává a interaguje se světem nikoli pouze povrchově a nedůležitě, ale nesmírně významně i hluboce.