DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne si hraje s dlouhým stínem

Černá a bílá, jakkoliv protikladné, jsou základem všeho. A v zimě a na zasněžených horách to platí dvojnásob.
Fotografie týdne si hraje s dlouhým stínem

Dlouhá zimní doba svádí k hrátkám s barvami. Jako bychom se už toho bílého přejedli. Nejlépe známkované snímky uplynulého týdne se snaží zimu předvést živou, pestrou, plnou zvěře a barevných odlesků. V jednoduchosti je ale taky krása. Ví to například autorka, kterou známe pod přezdívkou monnika.

Její poslední příspěvek do Galerie se jmenuje „... a stíny se plouží...“ a zabírá velkorysý kus zasněžené krajiny v jednoduché kompozici. Díky absenci barev vystoupí na povrch něco úplně jiného: dynamika záběru, skoro hmatatelný chlad a také opuštěnost a rozlehlá prázdnota, která horám během zimy vládne.

Černobílý záběr večera nás donutí hledat v krajině úplně nové opěrné body. A výbornou práci v tomto případě opět odvedl kontrast, který se postaral o to, aby nás fotka upoutala. Nemluvím jen o kontrastu barev, i když není nic protikladnějšího, než vzájemný vztah černé plochy s bílým prvkem. Silný dojem zanechává také vztah pichlavých stromků s jejich jemnými stíny nebo hladká sněhová plocha rozrytá zaječími stopami v dolní části. Všechno je na snímku zkrátka proto, aby to tam činilo svoji úlohu. I zarovnání děje doleva je tu proto, aby naléhavost fotky prohloubilo.

Klepněte pro větší obrázek
...a stíny se plouží...; foto: monnika

Autorce se podařilo zachytit nevšední okamžik a navíc ho několika technikami, známými z designu, dovést takřka k dokonalosti. Nebo alespoň těsně před její dveře. Děj v levé části fotky – alegorie dne, rozzářené osmicípé slunce s krajkou stromů – by totiž pravděpodobně nepůsobil tak intenzivně, kdyby tu nebylo ještě něco dalšího: opačný pól, alegorie noci.

Pravá polovina by bez levé nebyla ničím, ale fotografii jako celku dodává silnou iluzi prostoru. A proužky, rozházené po předmětu a zakřivující se podle zákonitostí jeho povrchu, dokážou výborně podpořit dojem prostoru v dvourozměrných podmínkách. Jednoduché „kouzlo“ s působivým výsledkem. Líbí se Vám?

Stíny a cípaté sluníčko jsou poznávacím znamením – budou vás provázet během prohlížení většiny fotek této autorky. Během její návštěvy Orlických hor vzniklo množství zajímavých snímků, některé detailní, jiné až panoramatické, barevné i černobílé. Ploužící se stíny na Fotografii týdne možná nejsou technicky nejdokonalejší záležitost, ale málokterý jiný snímek z Galerie autorky disponuje takovým množstvím již zmíněné dynamiky záběru – i když jde jen o večerní záběr z hor. Tento kousek se jí zkrátka podařil. Gratulujeme!

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

No pěkně:)) Griminski 11. 2. 2008, 08:31
Re: Gratulace cikorsky 10. 2. 2008, 17:21
Gratulace nick 10. 2. 2008, 10:07

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.