DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne si hraje s dlouhým stínem

Černá a bílá, jakkoliv protikladné, jsou základem všeho. A v zimě a na zasněžených horách to platí dvojnásob.
Fotografie týdne si hraje s dlouhým stínem

Dlouhá zimní doba svádí k hrátkám s barvami. Jako bychom se už toho bílého přejedli. Nejlépe známkované snímky uplynulého týdne se snaží zimu předvést živou, pestrou, plnou zvěře a barevných odlesků. V jednoduchosti je ale taky krása. Ví to například autorka, kterou známe pod přezdívkou monnika.

Její poslední příspěvek do Galerie se jmenuje „... a stíny se plouží...“ a zabírá velkorysý kus zasněžené krajiny v jednoduché kompozici. Díky absenci barev vystoupí na povrch něco úplně jiného: dynamika záběru, skoro hmatatelný chlad a také opuštěnost a rozlehlá prázdnota, která horám během zimy vládne.

Černobílý záběr večera nás donutí hledat v krajině úplně nové opěrné body. A výbornou práci v tomto případě opět odvedl kontrast, který se postaral o to, aby nás fotka upoutala. Nemluvím jen o kontrastu barev, i když není nic protikladnějšího, než vzájemný vztah černé plochy s bílým prvkem. Silný dojem zanechává také vztah pichlavých stromků s jejich jemnými stíny nebo hladká sněhová plocha rozrytá zaječími stopami v dolní části. Všechno je na snímku zkrátka proto, aby to tam činilo svoji úlohu. I zarovnání děje doleva je tu proto, aby naléhavost fotky prohloubilo.

Klepněte pro větší obrázek
...a stíny se plouží...; foto: monnika

Autorce se podařilo zachytit nevšední okamžik a navíc ho několika technikami, známými z designu, dovést takřka k dokonalosti. Nebo alespoň těsně před její dveře. Děj v levé části fotky – alegorie dne, rozzářené osmicípé slunce s krajkou stromů – by totiž pravděpodobně nepůsobil tak intenzivně, kdyby tu nebylo ještě něco dalšího: opačný pól, alegorie noci.

Pravá polovina by bez levé nebyla ničím, ale fotografii jako celku dodává silnou iluzi prostoru. A proužky, rozházené po předmětu a zakřivující se podle zákonitostí jeho povrchu, dokážou výborně podpořit dojem prostoru v dvourozměrných podmínkách. Jednoduché „kouzlo“ s působivým výsledkem. Líbí se Vám?

Stíny a cípaté sluníčko jsou poznávacím znamením – budou vás provázet během prohlížení většiny fotek této autorky. Během její návštěvy Orlických hor vzniklo množství zajímavých snímků, některé detailní, jiné až panoramatické, barevné i černobílé. Ploužící se stíny na Fotografii týdne možná nejsou technicky nejdokonalejší záležitost, ale málokterý jiný snímek z Galerie autorky disponuje takovým množstvím již zmíněné dynamiky záběru – i když jde jen o večerní záběr z hor. Tento kousek se jí zkrátka podařil. Gratulujeme!

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

No pěkně:)) Griminski 11. 2. 2008, 08:31
Re: Gratulace cikorsky 10. 2. 2008, 17:21
Gratulace nick 10. 2. 2008, 10:07

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.