DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Škola svádění..

Spojení hravosti a vážnosti, horizontály a vertikály i paradoxu. Tak nějak by se dala stručně charakterizovat dnešní fotografie týdne.

Lumír Žemla je původním zaměřením výtvarník; od plátna se postupně dostal k počítačové grafice a od ní k fotografii. Pokud bychom jej měli nějak stručně charakterizovat, tak jde o zřejmě nejvýraznějšího českého propagátora výtvarné fotografie, který se snaží do obrazu přenést především emoce. Zatímco hodně lidí stále spojení digitálních úprav a malování v jednom snímku zavrhuje, on sám se je snaží spojit. Mezi malbou a fotografií tak nevytváří napětí, ale staví mosty.

Touto optikou je také potřeba se dívat na jeho snímky, které bezpochyby patří k tomu nejosobitějšímu, co (nejen) DIGIarena nabízí – poznáte je doslova na první pohled. Je zajímavé, že jeho vstup do fotografie ovlivnila svatba a snímek, který se dnes stává fotografií týden s názvem Škola svádění.., staví svatbu trochu naruby.

Klepněte pro větší obrázek 
Škola svádění, foto: žemla

Ukazuje dvě „slečny", které se navzájem svádí. Kompozice využívající zlatého řezu je jednoznačně zdařilá a také díky ní získává snímek na atraktivitě. Pěkně jsou spojené horizontální prvky – podlaha, minisukně i klobouk s prvky vertikálními, které jsou zastoupeny dvojicí modelek a pruhovanými kalhotami. Ty sami o sobě vytvářejí jakési spojení obou základních směrů.

Jak už bývá u tohoto autora zvykem, je zde silný důraz kladen na počítačové zpracování, ale nikoli samoúčelně. „Zašmudlanost“ snímku jen podtrhuje samotný výjev dvou navzájem se svádějících dívek, které k této činnosti přistupují různě – jedna sebevědomým výrazem, druhů hraným studem, který kontrastuje s (ne)oblečením. Paradox vytváří také mladé slečny a staře vypadající výtvarné provedení. Žemla ženy fotí často a rád a fotografie tak dobře zapadá do celkového kontextu jeho tvorby.

Gratuluji autorovi k velice zdařilému snímku i jeho úpravám, které mu dodali na kvalitě i obsahu a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků minulého týdne.

Také Zahorko tentokráte vsadil na výtvarný snímek, který ukazuje prožitek z podzimu. Fotografie Meet The Autumn, ukazuje člověka jako integrální součást přírody. Jakoby pro svůj prožitek musel opustit svoji integritu a fragmentárnost a stát se součástí většího celku.

Klepněte pro větší obrázek 
Meet the Autumn, foto: zahorko

Každý kdo se podívá na snímek bludišťák v něm pozná rukopis shimmela – život města, lidé a minimalismus. Tak nějak by se dal charakterizovat soubor prvků, které musí být v jeho snímcích zastoupeny.

Klepněte pro větší obrázek 
bludišťák, foto: shimmell

Adamcova podzimní fotografie "To je dost, žes nás taky jednou vyvez!" těží z dobrého provedení, nadsázky a vtipu. Přitom naturalisticky zobrazuje skutečnost, která se může jevit jako málo estetická či banální.

Klepněte pro větší obrázek 
To je dost, žes nás taky jednou vyvez!, foto: adamec

A na závěr ještě jedna ukázka toho, jak lze dělat portrétní snímky. Osobně tuto kategorii považuji za jednu z nejtěžších, protože je často stereotypní a plochá. Snímek Hanka od H_onzíka je alespoň malým vybočením z řady mající nápad, styl a nadhled.

Klepněte pro větší obrázek 
Hanka, foto: H_onzík
Další článek




celkem 7 komentářů

Nejnovější komentáře

Opravdu postřeh hodný slepého Indiána... Trezegé 1. 11. 2012, 10:55
jj Žemlovina i když u Žemly né uplně typická… Marek M. 1. 11. 2012, 07:46
jojo, podle me je to taky chlap :-) Jeff 31. 10. 2012, 14:39
Mě přijde nejlepší určitě ta poslední Hanka hoax 31. 10. 2012, 09:43
Žemlovina, víc asi netřeba dodávat. Mimocho… Martin Kozak 31. 10. 2012, 08:43

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.

Fotografie týdne: o vertikále a horizontále

Fotografie týdne: o vertikále a horizontále

Když procházíme českými městy, nelze si nevšimnout zásadního zlomu, kterými prošla nejen v době průmyslové revoluce, ale také v první třetině dvacátého století. Nejde v ní jen o růst do šířky, ale také o asanace měst.

Fotografie týdne: Dalího Podzim

Fotografie týdne: Dalího Podzim

Snění bylo vždy tématem hovoru, náboženských zkušeností, ale postupně také zájmem psychologů. A přesto se stalo v prvé řadě nevyčerpatelnou studnicí umění. Náboženské rysy spánku jsou všeobecně známé a můžeme si dovolit zkratku, že jde o jistý význačný prvek téměř všech náboženství.

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Švýcarský filosof a psycholog Jean Piaget přišel s – na svoji dobu poměrně převratnou – myšlenkou, že člověk poznává a interaguje se světem nikoli pouze povrchově a nedůležitě, ale nesmírně významně i hluboce.

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Známý příběh o babylonské věži, který pochází z Bible, se stal v průběhu dějin námětem řady uměleckých zpracování, z nich nelze nezmínit například to Pietra Brueghela z roku 1563. Stavba je na jedné straně obrazem systematické a hluboké lidské spolupráce.