DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Škola svádění..

Spojení hravosti a vážnosti, horizontály a vertikály i paradoxu. Tak nějak by se dala stručně charakterizovat dnešní fotografie týdne.

Lumír Žemla je původním zaměřením výtvarník; od plátna se postupně dostal k počítačové grafice a od ní k fotografii. Pokud bychom jej měli nějak stručně charakterizovat, tak jde o zřejmě nejvýraznějšího českého propagátora výtvarné fotografie, který se snaží do obrazu přenést především emoce. Zatímco hodně lidí stále spojení digitálních úprav a malování v jednom snímku zavrhuje, on sám se je snaží spojit. Mezi malbou a fotografií tak nevytváří napětí, ale staví mosty.

Touto optikou je také potřeba se dívat na jeho snímky, které bezpochyby patří k tomu nejosobitějšímu, co (nejen) DIGIarena nabízí – poznáte je doslova na první pohled. Je zajímavé, že jeho vstup do fotografie ovlivnila svatba a snímek, který se dnes stává fotografií týden s názvem Škola svádění.., staví svatbu trochu naruby.

Klepněte pro větší obrázek 
Škola svádění, foto: žemla

Ukazuje dvě „slečny", které se navzájem svádí. Kompozice využívající zlatého řezu je jednoznačně zdařilá a také díky ní získává snímek na atraktivitě. Pěkně jsou spojené horizontální prvky – podlaha, minisukně i klobouk s prvky vertikálními, které jsou zastoupeny dvojicí modelek a pruhovanými kalhotami. Ty sami o sobě vytvářejí jakési spojení obou základních směrů.

Jak už bývá u tohoto autora zvykem, je zde silný důraz kladen na počítačové zpracování, ale nikoli samoúčelně. „Zašmudlanost“ snímku jen podtrhuje samotný výjev dvou navzájem se svádějících dívek, které k této činnosti přistupují různě – jedna sebevědomým výrazem, druhů hraným studem, který kontrastuje s (ne)oblečením. Paradox vytváří také mladé slečny a staře vypadající výtvarné provedení. Žemla ženy fotí často a rád a fotografie tak dobře zapadá do celkového kontextu jeho tvorby.

Gratuluji autorovi k velice zdařilému snímku i jeho úpravám, které mu dodali na kvalitě i obsahu a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků minulého týdne.

Také Zahorko tentokráte vsadil na výtvarný snímek, který ukazuje prožitek z podzimu. Fotografie Meet The Autumn, ukazuje člověka jako integrální součást přírody. Jakoby pro svůj prožitek musel opustit svoji integritu a fragmentárnost a stát se součástí většího celku.

Klepněte pro větší obrázek 
Meet the Autumn, foto: zahorko

Každý kdo se podívá na snímek bludišťák v něm pozná rukopis shimmela – život města, lidé a minimalismus. Tak nějak by se dal charakterizovat soubor prvků, které musí být v jeho snímcích zastoupeny.

Klepněte pro větší obrázek 
bludišťák, foto: shimmell

Adamcova podzimní fotografie "To je dost, žes nás taky jednou vyvez!" těží z dobrého provedení, nadsázky a vtipu. Přitom naturalisticky zobrazuje skutečnost, která se může jevit jako málo estetická či banální.

Klepněte pro větší obrázek 
To je dost, žes nás taky jednou vyvez!, foto: adamec

A na závěr ještě jedna ukázka toho, jak lze dělat portrétní snímky. Osobně tuto kategorii považuji za jednu z nejtěžších, protože je často stereotypní a plochá. Snímek Hanka od H_onzíka je alespoň malým vybočením z řady mající nápad, styl a nadhled.

Klepněte pro větší obrázek 
Hanka, foto: H_onzík
Další článek




celkem 7 komentářů

Nejnovější komentáře

Opravdu postřeh hodný slepého Indiána... Trezegé 1. 11. 2012, 10:55
jj Žemlovina i když u Žemly né uplně typická… Marek M. 1. 11. 2012, 07:46
jojo, podle me je to taky chlap :-) Jeff 31. 10. 2012, 14:39
Mě přijde nejlepší určitě ta poslední Hanka hoax 31. 10. 2012, 09:43
Žemlovina, víc asi netřeba dodávat. Mimocho… Martin Kozak 31. 10. 2012, 08:43

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.