DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Škola svádění..

Spojení hravosti a vážnosti, horizontály a vertikály i paradoxu. Tak nějak by se dala stručně charakterizovat dnešní fotografie týdne.

Lumír Žemla je původním zaměřením výtvarník; od plátna se postupně dostal k počítačové grafice a od ní k fotografii. Pokud bychom jej měli nějak stručně charakterizovat, tak jde o zřejmě nejvýraznějšího českého propagátora výtvarné fotografie, který se snaží do obrazu přenést především emoce. Zatímco hodně lidí stále spojení digitálních úprav a malování v jednom snímku zavrhuje, on sám se je snaží spojit. Mezi malbou a fotografií tak nevytváří napětí, ale staví mosty.

Touto optikou je také potřeba se dívat na jeho snímky, které bezpochyby patří k tomu nejosobitějšímu, co (nejen) DIGIarena nabízí – poznáte je doslova na první pohled. Je zajímavé, že jeho vstup do fotografie ovlivnila svatba a snímek, který se dnes stává fotografií týden s názvem Škola svádění.., staví svatbu trochu naruby.

Klepněte pro větší obrázek 
Škola svádění, foto: žemla

Ukazuje dvě „slečny", které se navzájem svádí. Kompozice využívající zlatého řezu je jednoznačně zdařilá a také díky ní získává snímek na atraktivitě. Pěkně jsou spojené horizontální prvky – podlaha, minisukně i klobouk s prvky vertikálními, které jsou zastoupeny dvojicí modelek a pruhovanými kalhotami. Ty sami o sobě vytvářejí jakési spojení obou základních směrů.

Jak už bývá u tohoto autora zvykem, je zde silný důraz kladen na počítačové zpracování, ale nikoli samoúčelně. „Zašmudlanost“ snímku jen podtrhuje samotný výjev dvou navzájem se svádějících dívek, které k této činnosti přistupují různě – jedna sebevědomým výrazem, druhů hraným studem, který kontrastuje s (ne)oblečením. Paradox vytváří také mladé slečny a staře vypadající výtvarné provedení. Žemla ženy fotí často a rád a fotografie tak dobře zapadá do celkového kontextu jeho tvorby.

Gratuluji autorovi k velice zdařilému snímku i jeho úpravám, které mu dodali na kvalitě i obsahu a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků minulého týdne.

Také Zahorko tentokráte vsadil na výtvarný snímek, který ukazuje prožitek z podzimu. Fotografie Meet The Autumn, ukazuje člověka jako integrální součást přírody. Jakoby pro svůj prožitek musel opustit svoji integritu a fragmentárnost a stát se součástí většího celku.

Klepněte pro větší obrázek 
Meet the Autumn, foto: zahorko

Každý kdo se podívá na snímek bludišťák v něm pozná rukopis shimmela – život města, lidé a minimalismus. Tak nějak by se dal charakterizovat soubor prvků, které musí být v jeho snímcích zastoupeny.

Klepněte pro větší obrázek 
bludišťák, foto: shimmell

Adamcova podzimní fotografie "To je dost, žes nás taky jednou vyvez!" těží z dobrého provedení, nadsázky a vtipu. Přitom naturalisticky zobrazuje skutečnost, která se může jevit jako málo estetická či banální.

Klepněte pro větší obrázek 
To je dost, žes nás taky jednou vyvez!, foto: adamec

A na závěr ještě jedna ukázka toho, jak lze dělat portrétní snímky. Osobně tuto kategorii považuji za jednu z nejtěžších, protože je často stereotypní a plochá. Snímek Hanka od H_onzíka je alespoň malým vybočením z řady mající nápad, styl a nadhled.

Klepněte pro větší obrázek 
Hanka, foto: H_onzík
Další článek




celkem 7 komentářů

Nejnovější komentáře

Opravdu postřeh hodný slepého Indiána... Trezegé 1. 11. 2012, 10:55
jj Žemlovina i když u Žemly né uplně typická… Marek M. 1. 11. 2012, 07:46
jojo, podle me je to taky chlap :-) Jeff 31. 10. 2012, 14:39
Mě přijde nejlepší určitě ta poslední Hanka hoax 31. 10. 2012, 09:43
Žemlovina, víc asi netřeba dodávat. Mimocho… Martin Kozak 31. 10. 2012, 08:43

Další podobné články

Fotografie týdne: lustrování

Fotografie týdne: lustrování

Člověk je nesporně bytostí časovou – každá buňka v našem těle má svůj čas, který vydrží, naše myšlení je nekonečně spojené s časovostí bytí. Přemýšlíme, co stihneme, co po nás zůstane, toužíme po nesmrtelností, kterou rozličným způsobem naplňujeme.

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Historicismus, respektive snaha přenášet historické struktury, kulisy a reálie do doby, do které nepatří, může nabývat různých podob a mít různé kořeny, mezi kterými je třeba rozlišovat.

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Jednou ze základních myšlenek buddhismu, který je pro současný západní kulturní okruh stále přitažlivější je nehodnocení. To neznamená utonutí v bezbřehém relativismu (který je v mnoha ohledech obtížně konzistentně udržitelný), ale do jisté míry ztrátu zájmu o okolí.

Fotografie týdne: hráči – proč je hra pro člověka důležitá

Fotografie týdne: hráči – proč je hra pro člověka důležitá

Pokud bychom hledali v humanitních a společenských vědách nějaké téma, které by bylo možné považovat za módní až téměř vyčerpané, nabízela by se analýza fenoménu hry.

Fotografie týdne: mety – o kvantifikaci sebe sama

Fotografie týdne: mety – o kvantifikaci sebe sama

Přibližně před deseti lety se objevil fenomén označovaný jako quantified self, se kterým je spojená myšlenka, že je důležité hledat v životě veličiny či činnosti, jež je možné měřit a analyzovat.

Fotografie týdne: Zimní kontrasty aneb má krása logiku?

Fotografie týdne: Zimní kontrasty aneb má krása logiku?

Co je to informace? O definici tohoto pojmu se vedou spory a v současnosti existují stovky různých definici. Včetně přístupu, že pokud je nějaký pojem takto vágní a nejednoznačný, nemá vůbec smysl o něm uvažovat.

Fotografie týdne: Pod dohledem – o uvědomění si nejen sebe

Fotografie týdne: Pod dohledem – o uvědomění si nejen sebe

Vědomí, že se na nás někdo dívá, že na nás myslí, že jsme pod dohledem, může mít dva zcela opačné efekty. Který z nich se přitom uplatní, záleží vždy na celé dvojici dohledového vztahu – na tom, kdo dohlíží a kdo je pod dohledem.

Fotografie týdne: Za – symbolické nahlížení světa

Fotografie týdne: Za – symbolické nahlížení světa

Kvalitativní metodologie ve společenských vědách se od druhé poloviny minulého století soustředí intenzivně nikoli na hledání zjevné skutečnosti, tedy na deskripci a analýzu toho, co je vidět a slyšet.