DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Slovenské ruce

Nevlídná doba, kterou přineslo panování paní Zimy, tak trochu kontrastuje s další lednovou fotografií týdne. Chybí zde totiž docela ta studená bílá barva, které je všude přehršel. Zato tu nacházíme obyčejné teplo lidské ruky, šero a ticho. Teplo domova? Snad...
Fotografie týdne: Slovenské ruce

Katona Viliam patří mezi autory, kteří mají v Galerii své vyhřáté místečko, které se poprvé prezentovalo již na podzim experimentem se světlem a sklenicemi, nazvaným Le Bleu. Od těch časů postoupila úroveň i výše hodnocení dlouhou cestu do kopce. A nahoře se srazila s titulem Fotografie týdne.

Klepněte pro větší obrázek
Hladí, tvoří i zatracují: „Ruky“

Tvorbou tohoto autora prostupují jako tenká červená nitka emoce a něha. A také je spojuje jeho záliba v malém množství barev, zvláště lomených, zabíhajících často až k monochromatičnosti. Katona Viliam je sběratelem dojemných střípků z každodenního života, práce i cest po obyčejných ulicích. Po křehké hře světel a stínů na debutových snímcích odbočila tvůrčí cesta k teplejším sépiovým odstínům a konkrétním obrazům ze života. Zima přinesla - narozdíl od zamrzlých mozkových závitů mnoha studentům - své ovoce přímo do nastavených rukou. „Ruky“ - zamazané od špinavé práce nebo klidně ležící na spoře osvětlené stolní desce po „šichtě“ - navozují myšlenku, na kterou často zapomínáme: že lidské tělo je krásné, ať už doba diktuje do kolonky IN jakoukoli banalitu. Lidské ruce dokážou bít i hladit, ničit i vyrábět, hrozit i vítat. A patří mezi věci obyčejné a všední, které stále opomíjíme. Nebo fotografujeme.

Snímek se skládá ze dvou částí: z nasvícených rukou a rozlehlého prázdného prostoru. Ticho, šero, teplo a zastavený čas. Nezvyklé umístění hlavního motivu ve formátu však dává fotografii nový rozměr. Katona Viliam je tvůrce, držící se tradic, a Fotka týdne je takovým tradičním komplimentem, získaným za ten zvláštní pocit bezpečí, obsažený v tomto působivém snímku. Autorovi přejeme nadále „dobré světlo“ i ve dnech, kdy světlo a teplo pomine.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.