DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Sluníčková

Venku je jaro a vy sedíte ve své kanceláři, se všemi těmi krizemi, problémy a černými mraky a možná ani nevidíte, že tam za zdí právě rozkvétá svět v radosti.
Fotografie týdne: Sluníčková

Je možné, že mě někteří čtenáři opět obviní z přílišného šíření pathosu. Pokud tedy patříte k těm, kterým se dělá špatně při čtení zdrobnělin a nechcete riskovat svůj chabý zdravotní stav, prosím, ve vlastním zájmu, přeskočte další dva odstavce. Je totiž pravděpodobné, že vám fotka s názvem „Sluníčková“ neudělá dobře.

Tak. Všichni co zůstali jistě ocení, že jsem dnes jako fotografii týdne vybral nádherný portrét z jarní louky. Příjemný, čerstvý a osvěžující, jako když se ráno projdete bosou nohou po trávě. Že už ani nevíte, jak to chutná? Chyba. Koukněte se na fotku dole a alespoň mlhavě snad pocítíte, jak úžasné to může být, když svítí jarní slunce a vy se jen tak vydáte na procházku po louce. Žádný čas vás netlačí, nespěcháte, přišli jste se loudat. Sednete se, rukou pohladíte trávu okolo a vzpomenete si, jak jste jako děti pletli věnce z pampelišek a běhali jako o závod. Rozhlédnete se okolo a už plavete v zeleném moři. Ponoříte se do těch voňavých vln a necháte se unášet. Nad vámi letí mraky a čas, ale vy je necháte plout, ať spěchají, kam chtějí. A když po chvíli vstanete, poděkujete slunci za ten okamžik, že pro vás vykouzlilo tuhle rajskou zahradu a usmějete se na něj.

Klepněte pro větší obrázek 
Sluníčková; foto Miroslava Brázdová (Karmiana)

Jarno – ten krásný pocit jarní radosti a bezstarostnosti jde z téhle fotografie ždímat. Největší zásluhu na tom má patrně výraz úžasně fotogenické mladé slečny, která
dokázala vykouzlit opravdu odzbrojující úsměv. A přitom fotka působí čistě a přirozeně.
I po technické stránce je výtečná. Při ohnisku 165 mm a cloně F4,5 na těch několik metrů je hloubka ostrosti tak akorát, aby výborně „vypíchla“ celou postavu od pozadí i popředí. Záběr je komponován a vyfocen jen kousek nad zemí tak, aby spodní okraj lemovaly květiny – při focení z větší výšky by tento efekt chyběl a byla by to škoda. Příjemné a lehce jarní je barevné vyznění snímku. Barvy nejsou příliš syté a ostré, ale celkově výborně dokreslují poklidnou náladu fotky.

Autorka fotografie Miroslava Brázdová (Karmiana), není uživatelům DIGIarény neznámá a věřím, že každý, kdo se nějakou dobu na webu pochybuje, musel na její fotky narazit. Po nějaké odmlce se do galerie zase vrátila a opět je na co koukat. Její portréty jsou fotografické delikatesy a patří k těm nejlepším, které zdejší galerie může divákovi nabídnout. Autorka se už se několikrát dostala do výběru nejlepších portrétů a její fotky sklízí zasloužený obdiv uživatelů galerie. Je to pro jejich náladu a přirozenost. Mnohé z nich odráží bezstarostnost dětského světa, tak jako dnešní fotografie týdne. I další snímek, vložený minulý týden byl horkým kandidátem na fotku týdne. Tento týden se prostě Karmianě povedl a její v pořadí druhé ocenění Fotografie týdne si jistě zaslouží.

A nám, co takové fotky neumíme, zbývá jediné. Zapamatovat si tuhle fotku a když nám bude špatně tam někde u srdce, vzpomenout si na ni. A pak jít ven, vyzout boty a projít se po trávě. Zastavit se. A usmát se na slunce. A to není vůbec málo.
 

Další článek




celkem 31 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: . karel vepřík 10. 5. 2009, 10:58
Re: . Cikorsky 10. 5. 2009, 08:48
Re: . karel vepřík 10. 5. 2009, 08:18
Re: . jules 9. 5. 2009, 22:03
fotka týdne? karel vepřík 9. 5. 2009, 19:47

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.