DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Smútok

Dnes vás zveme na procházku krajinou, kde slunce nezasvítí, ptáci nezazpívají a smutek lidem láme srdce.
Fotografie týdne: Smútok

Jdu v tmavém kabátu, límce vztyčené a přesto mě mráz nepříjemně pálí na tvářích. Pod nohama křupe sníh a zní to jako praskání ledových ker. Jdu s hlavou plnou nedokončených myšlenek a vět. Mlha oblékla všechno okolo do šedivých šatů. Přede mnou sklánějí se pod tíhou ledu a minulosti hlavy trav. Tak jako já s hlavou skloněnou prošlapávám cestu ani nevím kam. Před sebou vidím dva tanečníky, co zůstali zakleti v posledním tónu.

Já jsem sám a jdu krajinou svého smutku. 

Klepněte pro větší obrázek 
Smútok; foto Peter Olekšák 

Atmosféra, která by se dala krájet. To je můj hlavní pocit z téhle fotografie. Slovo „smutek“ převedené do vizuální podoby. Hlavní roli tu samozřejmě hraje samotné místo dvou stromů s křížem, zahalené mlhou. Místo, které by v létě možná působilo jako příjemná zastávka pro turisty nebo ztracený domov pro milence, je teď v zimní kulise teskné a nevlídné. Navíc tento motiv je vhodně umístěn do druhého plánu, nevnucuje se divákovi, ale čeká, až divák sklouzne dolů k popředí, a pak se k němu zase vrátí. Trsy trav vepředu svým sklonem a mrazivým kabátem umocňují vyznění snímku.

Z čistě technického pohledu tu není co vytknout. Kompozice je zvládnutá podle osvědčených krajinářských pravidel, které autor ovládá – ostré popředí v jedné třetině snímku, matnější pozadí ve zbylých dvou třetinách. Umístění motivu stromů a kříže ke středu příjemně vtahuje a poutá pozornost, ale ne přehnaně. V této vzdálenosti od pozorovatele nepůsobí dominantně a celá fotografie tak působí uceleným dojmem. Někdo by mohl mít námitky k vinětami v rozích, ale to je věc vkusu každého diváka.

Autor fotografie Peter Olekšák je zkušený krajinář, který nám ve své galerii představuje většinou krásy krajiny z okolí Spiše nebo Slovenského ráje. Je to fotograf, který se nebojí přivstat a za záběrem jít před svítáním, kdy krajina ještě spí. Je to fotograf, který si svou fotku vyčeká a vychodí. Nepotřebuje přehnané softwarové úpravy, vystačí si s tím, jak maluje světlo. Zná svůj kraj, jeho příběhy a místa. A díky jeho fotkám pak i my máme možnost nahlédnout do této části Slovenska, projít se okolo nádherných zákoutí nebo proletět se od Spišského hradu až k Vysokým Tatrám. Přejme Petrovi dobré světlo a mnoho podobných fotek s tak povedenou atmosférou.
 

Další článek




celkem 38 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Spatna fotka Laco 16. 3. 2009, 08:51
Re: Spatna fotka Cikrosky 16. 3. 2009, 06:47
Re: Spatna fotka Peter Olekšák 15. 3. 2009, 08:07
Re: Spatna fotka Radek Burda 14. 3. 2009, 14:44
Re: Spatna fotka Peter Olekšák 14. 3. 2009, 13:12

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.