DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Snění u snídaně

Raní rituály má téměř každý – od pořadí toho, kterou botu si nasazujeme jako první, přes čaj či kávu až po to, zdali ráno čteme či nečteme noviny.

Ráno je časem až téměř magickým a do velké míry určuje jakým způsobem se bude ubírat náš den – někdo nemá rád vstávání, jiný nemůže dospat. Jsou lidé, kteří milují ranní mlhy a pohledy s okna do spící krajiny, která je ještě zahalená rouškou tmy a kterou slunce kousek po kousku prozařuje. Ti druzí něco takového nikdy neuvidí – být v plném vědomí v čase úsvitu je pro ně natolik frustrující událostí, že místo zážitku z ticha a krásy jsou naprosto zdrceni a postaveni mimo svůj spokojený ranní koloběh.

Klepněte pro větší obrázek
Snění u snídaně; foto Miroslav Hrdý

Ať již patříme do kterékoli kategorie, téměř každý u snídaně čas od času sní a vytváří tak prostředí jemného přechodu mezi dnem a nocí, mezi spánkem a bděním v sobě samém. Je to doba, kdy je možné sny téměř hmotně zachytit a zhodnotit. Ať již v umění nebo v pracovních plánech. A nebo je jen tak nechat plynout a spolu s nimi se nechat unášet a odpočívat.

Dnešní fotografie týdne ukazuje lemuří matku s mládětem, které saje její mléko. Zatímco jedinou starostí malého je nasytit se, má matka k dispozici určitý čas, kdy může jen sedět a snít. Nemůže snít dlouho – musí být ve střehu před případnými vetřelci, ale přesto se může nechat vytrhnout z běžného koloběhu starostí a ponořit se do světa ideálů a krásných představ. A i když to někomu může připadat jako únik z reality, je možné v tom vidět vnitřní touhu po kráse.

Dostojevský říká, že krása zachrání svět. Může zachránit svět především každého jednoho člověka, když ji bude hledat, obdivovat a milovat. A pokud pomůže snění k tomu, abychom se alespoň na chvíli mohli s touto krásou setkat, bude náš den podstatně krásnější celý.

Gratuluji Miroslavu Hrdému k zisku fotografie týdne s krásným snímkem Snění u snídaně (), kterému je možné technicky i kompozičně vytknout jen málo co. A dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších snímků, které se v uplynulém týdnu objevili v naší fotogalerii.

Klepněte pro větší obrázek
Dlouhé chvíle; foto fotrhol

Jiným pohledem do dálek je snímek Dlouhé chvíle, jehož autorem je fotrhol. V tichu mlženého oparu hledí do lesa pes, jako by něco pozoroval nebo na někoho čekal. Dočká se?

Klepněte pro větší obrázek
Kometa; foto mikoudelka

Zajímavý snímk s atmosférou ticha a pohledu do noci je také fotografie Kometa, který zachytil mikoudelka. Téměř hororový pohled na čtveřici ptáků, kteří tiše krouží při svitu měsíce, jemné světlo přicházející z okna, postava staršího člověka, který vše pozoruje. To vše zasazené v hutné ale dobré kompozici.

Klepněte pro větší obrázek
Random Solutions; foto Rudych

Random Solutions je dílo, které leží na pomezí fotografie a grafiky a nabízí patřičnou barevnou provokaci. Nachází se na úrovni snesitelného, pěkného a zajímavého, nebo je již za ní. Myslím, že u řady soudobých umělců je právě toto balancování na hraně jedním z podstatných atributů jejich tvorby a ona provokace způsobem komunikace s divákem. Stejně jako u Rudych.

A na závěr spíše fotografická legrácka, která je ale doplněna vtipnou bajkou o setkání s Duchem křivoklátských lesů, který lidem v lichém počtu škodí a těm v sudém pomáhá. Inu má to svojí logiku a hlavně neotřelou myšlenku, trefně přiřazenou ke snímku s názvem Setkání jehož autorem je Luboš Kořínek.

Klepněte pro větší obrázek
Setkání; foto Luboš Kořínek

 
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.