DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Snídaně v trávě

Fotografie o ránu a brýlích, které si nasazujeme, když pozorujeme náš svět. Ráno je pro mnohé časem mysticky tajemným. Příroda se probouzí ze spánku, střídají se noční a denní živočichové, vše je čerstvé a voňavé.

Ráno je obrazem nového zrození světa, což je také aspekt, který zachycují četné legendy spojené s rozením slunce nebo vyjížděním ohnivých kočárů na oblohu. Brzké ranní stávání je současně spojené s jistou představou pracovitosti.

Zatímco večer je čas vyhrazený na odpočinek, zábavu a další kratochvíle, brzké stávání vytváří rozměr pracovitosti. To zřejmě pochází z doby, kdy nebylo možné po setmění nic dělat, jen si povídat a bavit se. Přesto je právě ranní vstávání součástí jistého archetypu pracovitosti. Ostatně také mniši v klášterech dodnes drží ranní vstávání a noční život jako by měl nějaký méně povznášejí charakter.

Ráno může mít různé podoby – od uspěchanosti a téměř běhu, kdy na sebe člověk vrství oblečení, do sebe snídani a nějaký nápoj a čistí si zuby, až po formát výrazně pomalejší a klidnější. Když si uvaříme kávu či čaj, sedneme si do křesla a díváme se na krajinu, jak se vše kolem probouzí a můžeme tiše poslouchat zpěv ptáků, svěží vzduch a užívat si čas, kdy je vše v klidu a pokoji, kdy nikam nespěcháme a neutíkáme.

Klepněte pro větší obrázek
Snídaně v trávě..., No21

Snímek Snídaně v trávě… zachycuje svět, který je viděný zeleně. Barvou, která má být pro člověka uklidňující, která je po modré asi nejtypičtější barvou pro Zemi, barvou, kterou lze spojovat také růstem, životem a fotosyntézou. Ukazuje, že se svět člověku vždy nějak jeví – vždy se na něj díváme svým vlastním prismatem, brýlemi často neuvědomělými, s představou, že to, co vidíme, cítíme a zakoušíme musí být něco, co je společného pro všechny. Tato přirozená generalizace ale může být současně zdrojem různého nepochopení a nedorozumění, komunikačních šumů, zranění a soudů.

Autor snímku ukazuje, že si své vlastní brýle uvědomuje a přiznává je, dokonce je explikuje a ukazuje, na co se chce zaměřit a zaostřit a co se rozhodl pominout a upozadit. Dává pohlédnout do svého ranního vidění světa, do svých rituálů. Toto sdělení přitom halí do jistého výtvarného impresionismu, kdy pracuje více s náladou a atmosférou než s reálnými konkrétnímu objekty světa. Protože právě ona lépe sděluje to, co si No21 předsevzal.

Gratuluji autorovi k pěknému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Mohl to být sloup s osvětlením, ale byla to obyčejná květina. Mohla to být obloha, a byla to cesta. Mohla to být krajina, avšak je to louže. V těchto vztahových rámcích či asociacích se odvíjí vnímání pozoruhodně pěkného snímku Fragmenty města 12 od honzj.

Klepněte pro větší obrázek
Fragmenty města 12, foto: honzj

helios-44-2 je snímkem ukazujícím jednu květinu na louce. Vytahující člověka z davu, rostlinu z trávy, individualitu a jedinečnost krásy z celku. Snímek db strenického také zaujme velice dobrým technickým zpracováním.

Klepněte pro větší obrázek
helios-44-2, foto: db strenický

Spomínam na Paríž je fotografie jako z fotobanky – s emocí, kompozicí, výbornou technikou, fotogeničností, bez chyb. Autorem je jozef67.

Klepněte pro větší obrázek
Spomínam na Paríž, foto: jozef67

Anarki3 nabízí studii letu ptáka. Krásně zaostřenou, barevnou, detailní.

Klepněte pro větší obrázek
...., foto: Anarki3
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Tohle je presne druh fotografie, ktery mne v… petr 21. 6. 2017, 23:17

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.