DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Squid

V lidské společnosti snad nenajdeme zajímavější fenomén, než je jazyk a jeho význam. Jak vůbec vznikají slova v lidské mysli?

Jak je možné, že si rozumíme a můžeme spolu mluvit? A co se stane, když pojem neodpovídá skutečnosti?

Lidský jazyk a jeho vývoj představuje fenomén, který dodnes není úplně dobře prozkoumán. Stále více rozumíme tomu, jak jednotlivé jazykové rodiny vznikaly a z jakých kulturně ekonomických potřeb organizace vycházely.

To ale ani v nejmenším není celková výpověď o jazyce jako takovém. Vždyť v pojmech myslíme, komunikujeme spolu. Jde tedy také o problematiku psychologickou i sociologickou. Mimo veškerou pochybnost je pak důležitý jazyk ve vědě. Nejen, že je nutné se shodnout na pojmosloví, což ne vždy byla samozřejmost, ale také je to právě abstraktní jazykový prostředek, který  umožnil vznik vědy jako takové. To jak člověk myslí se odráží také ve způsobu jeho řeči a slovech, která může používat. Úsloví kolik řečí umíš, tolikrát si člověkem není jistě z tohoto pohledu nezajímavé. Ukazuje, že každý jazyk má svá specifika v rovině myšlení, která si může člověk, který jazyku porozumí, převést do svých struktur uvažování.

Zcela mimořádný je v tomto ohledu přínos teologie pro jazyk. Stará poučka říká, že Bůh je vždy větší, než naše představy o něm. Díky tomu se užívají pojmy jen analogickým způsobem. Je zřejmé, že jednoduché dokonalé jsoucno, jakým je Bůh, nemůže být spravedlivé v tom smyslu, jak chápeme spravedlnost my, ale je spíše spravedlností samou. Díky tomuto čistému bytí bez akcidentů vešel do jazyka nový fenomén – expanze pojmů. Slovo je více než slovo. Stává se symbolem, který ukazuje někam nad sebe či za sebe.

Dnešní fotografie týdne je tak svým způsobem výjimečná. Ukazuje člověka, který má místo jazyku lana. Je analogií omezenosti řečových prostředků. Okamžikem, kdy si člověk uvědomuje, že mu prostá slova nestačí k vyjádření toho, co chtěl říci. Někdo tento pocit nezažije nikdy, ale třeba malíř jej má téměř neustále. Obraz je pro něj oním rozšířením slova, jeho překročením směrem k celistvější výpovědi o světě.

Fotografie týdne

Gratuluji Jellence k velice zdařilému snímku, který nese název Squid, s krásnou atmosférou a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Klepněte pro větší obrázek
Squid (foto: Jellenka)

Žemla patří (nejen na DIGIareně) mezi autory, kteří snad nejvíce prosazují výtvarnou fotografii, kterou lze chápat jako spojení malby, snímku a grafiky. Jeho fotografie Rain Dancing nese nesporně jeho rukopis a kvalitu.

Klepněte pro větší obrázek 
Rain Dancing (foto: Žemla)

Myslím, že nejsem sám, kdo při pohledu na makrofotografii kobylky má jako první asociaci kreslený německý seriál Včelka Mája.  A právě takovou připomínkou může být také záběr pekne rano od Dolittle.

Klepněte pro větší obrázek 
pekne rano (foto: Dollitle)

Odvaha, rychlost, šikovnost a snad i potlačený pud sebezáchovy patří k prvkům, které jsou s akrobatickými skoky na kolech či motocyklech spojené. U diváků pak převládá napětí, ale především údiv nad tím, co je možné s těmito stroji předvést a zůstat přitom na živu. Právě tyto emoce diváků zachycuje Martin Kozák na snímku fmx.

Klepněte pro větší obrázek
FMX (foto: kozakm)
 

A na závěr ještě jeden zdařilý snímek architektury, který nese název the Nest od Shoehardt R. Sportovní fanoušci či milovníci asijského kulturního prostoru jistě místo snadno poznají.
 

Klepněte pro větší obrázek
the Nest (foto: Shoehardt R.)
Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

tak určitě BOOB 7. 9. 2012, 07:40
skvělý výběr, gratuluji ;-) Janiny 5. 9. 2012, 11:07
Už podle názvu jsem si první fotku asocioval… Josef Jerabek 5. 9. 2012, 08:38

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.